Přehled tisku
V Česku se rozbíhá zcela nový druh zdravotnického byznysu: soukromé banky
kmenových buněk, píše Mladá fronta Dnes. Ženy mohou nechat svému právě
narozenému dítěti zmrazit buňky z pupečníku pro případ, že by někdy vážně
onemocnělo. Přijde to na několik desítek tisíc. Má to jeden zásadní háček:
Zatím lze vlastní buňky k léčbě využít jen výjimečně. Existují sice
náznaky, že by buňky jednou mohly léčit například roztroušenou sklerózu či
cukrovku, ale běžná praxe je stále daleko. Banky se nicméně snaží
přesvědčit rodiče, že mají dát dítěti do života jako dárek zmrazené buňky.
A zaangažovaly i gynekology, k nimž těhotné ženy přicházejí. Za ulovenou
"duši" lékařům nabízejí až tři tisíce korun. Aktivitu bank
zaštítilo dokonce vedení Gynekologicko-porodnické společnosti a Sdružení
soukromých gynekologů. Mezi lékaři vyvolává mrazení krve pro soukromé
účely rozdílné reakce. Jedni tvrdí: Je to šance, která může v budoucnu
vyjít a neopakuje se. Kritici říkají, že banky vyvolávají v lidech
přehnané a mnohdy nepodložené naděje, šance využití je dnes jedna ku
několika tisícům, dodává Mladá fronta Dnes.
Na svá konta si stavební spořitelny připisují desítky miliónů, které v sousedním Rakousku tamní banky rozdělují mezi své klienty, konstatují Hospodářské noviny. Pět ze šesti tuzemských spořitelen si své hospodaření vylepšuje díky penězům, které stát dává lidem jako podporu stavebního spoření. Na účty klientů je totiž připisují dva týdny až měsíc poté, co je ze státní pokladny dostanou. Za tu dobu z nich neplatí úroky a navíc jim nic nebrání, aby je použily na transakce, které vydělávají další peníze. Stát ročně přispívá těm, kdo si spoří na bydlení, částkou až čtyři a půl tisíce korun. Jen letos tak na stavební spořitelny převede na šestnáct miliard. Pokud by si všech šest spořitelen ponechalo tyto peníze celý měsíc, připraví klienty na úrocích zhruba o 40 miliónů. Spořitelny se brání tím, že jim měsíční odklad umožňuje zákon o stavebním spoření, uvádějí Hospodářské noviny.
Ministr vnitra Stanislav Gross na schůzi vlády, foto: ČTK
V Česku se možná rodí "protiteroristický zákon". Dočteme se v Lidových novinách. České tajné služby by totiž chtěly mít více možností
kontrolovat osoby podezřelé z teroristické činnosti. V jejich snaze
prosadit zákony, které by jim to umožňovaly, je podporuje i ministerstvo
vnitra. Šéf resortu Stanislav Gross řekl, že jeho úřad začal o podobném
zákonu uvažovat asi před měsícem. V neděli o něm na svém zasedání mluvil i vládní výboru pro zpravodajskou činnost. Tím, kdo o zákon stojí nejvíce,
je Bezpečnostní informační služba (BIS). Chtěla by například disponovat
možností požádat mobilní operátory, aby jí sdělili všechny údaje o majiteli čísla kteréhokoliv mobilního telefonu. Musel by s tím ale
souhlasit soud. "Naše podpora tvorby tohoto zákona rozhodně není
spojena se snahou bezdůvodně vstupovat lidem do života. Nechceme
pravomoci, které by nám dávaly nějaké výrazné možnosti k omezování
lidských práv a svobod," říká šéf Bezpečnostní informační služby
(BIS) Jiří Lang. Zákon by podle něj umožnil bezpečnostním složkám státu
přijmout kroky účinně odvracející nebezpečí. Se změnami, které by BIS
dávaly více pravomocí, ale nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím. "Je to jen další pokus BIS, jak získat víc
pravomocí, podobný zákon bych v žádném případě nepodpořil," řekl
včera Vidím. Podle něj si země může při nebezpečných situacích vystačit se
zákony, které už má. Píše deník.
Průměrně o 500 až 600 korun by se měly od ledna příštího roku zvýšit
důchody, píše to Právo. Měly by tak vzrůst v průměru o 5 až 7 procent. Je
to alespoň představa ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha.
Základní pravidlo dohodnuté i na koaličních jednáních je, že musí být
udržen poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě nad 40 procenty. Dále
vychází z předpokladu, že inflace dosáhne v červenci hodnoty 3,8 procenta
proti stejnému období v loňském roce. Důchody tedy musí vzrůst minimálně o tuto výši. K tomu je však zapotřebí připočítat i růst mezd, což je další
faktor, popsal Škromach v deníku Právo systém valorizace.
Popularita platebních karet neustále roste, konstatují Lidové noviny. V současnosti má některou z bankovních karet šest z deseti Čechů. V loňském
roce provedli přes platební karty více jak 200 milionů transakcí, jejich
prostřednictvím tak utratili téměř 78 miliard korun. Za zvýšeným
používáním karet stojí vyšší počet obchodníků, u kterých mohou lidé karty
použít. Placení kartou je pohodlnější a levnější než výběr z bankomatu.
Oproti minulým létům se lidé přestali obávat platit kartami v restauracích
nebo supermarketech. Do 5 let by mohli Češi v některých řetězcích používat
karty stejně jako peníze. V současnosti připadá na platby kartou 30
procent, zbytek v hotovosti. Dynamika růstu vydávání kreditek bude
pokračovat, sníží se u debetních. Firmy navíc přicházejí s novinkami, jako
jsou předplacené karty, bezkontaktní platební technologie nebo karty s takovým designem, že je lze zavěsit na kroužek od klíčů, uzavírají Lidové
noviny.
