Přehled tisku

17-03-2004 | Mikuláš Kroupa

Stáhnout: RealAudio

V Česku se rozbíhá zcela nový druh zdravotnického byznysu: soukromé banky kmenových buněk, píše Mladá fronta Dnes. Ženy mohou nechat svému právě narozenému dítěti zmrazit buňky z pupečníku pro případ, že by někdy vážně onemocnělo. Přijde to na několik desítek tisíc. Má to jeden zásadní háček: Zatím lze vlastní buňky k léčbě využít jen výjimečně. Existují sice náznaky, že by buňky jednou mohly léčit například roztroušenou sklerózu či cukrovku, ale běžná praxe je stále daleko. Banky se nicméně snaží přesvědčit rodiče, že mají dát dítěti do života jako dárek zmrazené buňky. A zaangažovaly i gynekology, k nimž těhotné ženy přicházejí. Za ulovenou "duši" lékařům nabízejí až tři tisíce korun. Aktivitu bank zaštítilo dokonce vedení Gynekologicko-porodnické společnosti a Sdružení soukromých gynekologů. Mezi lékaři vyvolává mrazení krve pro soukromé účely rozdílné reakce. Jedni tvrdí: Je to šance, která může v budoucnu vyjít a neopakuje se. Kritici říkají, že banky vyvolávají v lidech přehnané a mnohdy nepodložené naděje, šance využití je dnes jedna ku několika tisícům, dodává Mladá fronta Dnes.

 

Na svá konta si stavební spořitelny připisují desítky miliónů, které v sousedním Rakousku tamní banky rozdělují mezi své klienty, konstatují Hospodářské noviny. Pět ze šesti tuzemských spořitelen si své hospodaření vylepšuje díky penězům, které stát dává lidem jako podporu stavebního spoření. Na účty klientů je totiž připisují dva týdny až měsíc poté, co je ze státní pokladny dostanou. Za tu dobu z nich neplatí úroky a navíc jim nic nebrání, aby je použily na transakce, které vydělávají další peníze. Stát ročně přispívá těm, kdo si spoří na bydlení, částkou až čtyři a půl tisíce korun. Jen letos tak na stavební spořitelny převede na šestnáct miliard. Pokud by si všech šest spořitelen ponechalo tyto peníze celý měsíc, připraví klienty na úrocích zhruba o 40 miliónů. Spořitelny se brání tím, že jim měsíční odklad umožňuje zákon o stavebním spoření, uvádějí Hospodářské noviny.

 

Ministr vnitra Stanislav Gross na schůzi vlády, foto: ČTKMinistr vnitra Stanislav Gross na schůzi vlády, foto: ČTK V Česku se možná rodí "protiteroristický zákon". Dočteme se v Lidových novinách. České tajné služby by totiž chtěly mít více možností kontrolovat osoby podezřelé z teroristické činnosti. V jejich snaze prosadit zákony, které by jim to umožňovaly, je podporuje i ministerstvo vnitra. Šéf resortu Stanislav Gross řekl, že jeho úřad začal o podobném zákonu uvažovat asi před měsícem. V neděli o něm na svém zasedání mluvil i vládní výboru pro zpravodajskou činnost. Tím, kdo o zákon stojí nejvíce, je Bezpečnostní informační služba (BIS). Chtěla by například disponovat možností požádat mobilní operátory, aby jí sdělili všechny údaje o majiteli čísla kteréhokoliv mobilního telefonu. Musel by s tím ale souhlasit soud. "Naše podpora tvorby tohoto zákona rozhodně není spojena se snahou bezdůvodně vstupovat lidem do života. Nechceme pravomoci, které by nám dávaly nějaké výrazné možnosti k omezování lidských práv a svobod," říká šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Jiří Lang. Zákon by podle něj umožnil bezpečnostním složkám státu přijmout kroky účinně odvracející nebezpečí. Se změnami, které by BIS dávaly více pravomocí, ale nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím. "Je to jen další pokus BIS, jak získat víc pravomocí, podobný zákon bych v žádném případě nepodpořil," řekl včera Vidím. Podle něj si země může při nebezpečných situacích vystačit se zákony, které už má. Píše deník.

 

Průměrně o 500 až 600 korun by se měly od ledna příštího roku zvýšit důchody, píše to Právo. Měly by tak vzrůst v průměru o 5 až 7 procent. Je to alespoň představa ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Základní pravidlo dohodnuté i na koaličních jednáních je, že musí být udržen poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě nad 40 procenty. Dále vychází z předpokladu, že inflace dosáhne v červenci hodnoty 3,8 procenta proti stejnému období v loňském roce. Důchody tedy musí vzrůst minimálně o tuto výši. K tomu je však zapotřebí připočítat i růst mezd, což je další faktor, popsal Škromach v deníku Právo systém valorizace.

 

Popularita platebních karet neustále roste, konstatují Lidové noviny. V současnosti má některou z bankovních karet šest z deseti Čechů. V loňském roce provedli přes platební karty více jak 200 milionů transakcí, jejich prostřednictvím tak utratili téměř 78 miliard korun. Za zvýšeným používáním karet stojí vyšší počet obchodníků, u kterých mohou lidé karty použít. Placení kartou je pohodlnější a levnější než výběr z bankomatu. Oproti minulým létům se lidé přestali obávat platit kartami v restauracích nebo supermarketech. Do 5 let by mohli Češi v některých řetězcích používat karty stejně jako peníze. V současnosti připadá na platby kartou 30 procent, zbytek v hotovosti. Dynamika růstu vydávání kreditek bude pokračovat, sníží se u debetních. Firmy navíc přicházejí s novinkami, jako jsou předplacené karty, bezkontaktní platební technologie nebo karty s takovým designem, že je lze zavěsit na kroužek od klíčů, uzavírají Lidové noviny.

Linkovací služby

Doporučujeme

Související články

Více

Z archivu rubriky

Více

Aktuální relace