Přehled tisku

Posílená opatření proti případným teroristickým útokům na letištích, foto: ČTK

Problémy s financováním českého zdravotnictví a posílená opatření proti případným teroristickým útokům jsou hlavními tématy středečního tisku. Hospodářské noviny si v komentáři všímají výroků zdravotníků i pojišťoven o tom, že by zdravotnictví prospěla omezenější role státu. List píše, že stát dosud svými mimořádnými dotacemi a politickými intervencemi zdravotnickému systému zpravidla škodil. "Jeden z návrhů říká, že by si měl zachovat kontrolní roli a ostatní nechat na pojišťovnách a doktorech," rozebírá doporučení zdravotníků komentátor.

Problémy s financováním českého zdravotnictví a posílená opatření proti případným teroristickým útokům jsou hlavními tématy středečního tisku.


Posílená opatření proti případným teroristickým útokům na letištích,  foto: ČTK
Komentátor Práva se v poznámce vrací k bezpečnostním opatřením, která v rámci nového systému kontrol po teroristických útocích z 11. září 2001 zavedly Spojené státy. Všímá si možnosti, že by Česká republika, jež s americkými kroky nesouhlasí, ztížila vstup Američanům, kteří potřebují vízum pro dlouhodobý a pracovní pobyt v ČR. "Takový protikrok není k ničemu, je-li jen justamentem, výrazem ukřivděnosti. Odvetná opatření mají smyl jen tehdy, nutí-li toho, proti němuž směřují, k revizi původního postoje," míní autor sloupku. Dodává, že změnu postoje lze od Američanů jen těžko očekávat.

Bezpečnostní rada státu v úterý vyslovila souhlas s novou podobou systému ochrany letišť a letadel, včetně možnosti ozbrojeného policejního doprovodu na palubách. Změn by měly doznat také kontroly zavazadel i cestujících. Podle komentáře Lidových novin ale získává diskuse o přítomnosti protiteroristických specialistů na palubách letadel divnou příchuť. "Zdánlivě odborná otázka se možná stává dalším manévrem v podivném lavírování nás Evropanů mezi naší civilizační příslušností a mezi sebezničujícími ohledy na teroristy a ty, kteří je podporují," soudí autor poznámky v Lidových novinách.


Lidové noviny si také všímají i současného mocenského boje uvnitř KSČM. Podle autora glosy by občanům prospělo, kdyby se stal příštím lídrem tohoto uskupení jeho nynější místopředseda Václav Exner. "KSČM by se vrátila k rétorice a postojům KSČ a dogmaticky na nich lpěla. Pak by třeba nejen 'obyčejným' občanům Česka, ale i takovému sociálnědemokratickému ministrovi Zdeňku Škromachovi došlo, že to skutečně není vhodný demokratický partner do vlády," uzavírá komentátor.


Mladá fronta Dnes se zamýšlí nad policejním závěrem, podle kterého poválečný ministr zahraničí Jan Masaryk nespáchal sebevraždu, ale byl zavražděn. Případ byl však odložen a možnost, že bude kvůli vraždě stíhána konkrétní osoba, není příliš pravděpodobná. "Ale co když přece jenom Jan Masaryk pochopil bezvýchodnost své situace? Vše, co generace první republiky budovala, bylo v troskách. On sám udělal chybu, když podpořil Gottwaldovu kliku. To může být pro čestného dvaašedesátiletého muže smrtící kombinace," namítá autor úvahy.


Hospodářské noviny píší, že pokud se vládě nepodaří zprivatizovat polostátní firmy podle plánu, nebude mít peníze do Státního fondu dopravní infrastruktury. Fond každým rokem hospodaří se zhruba 40 miliardami korun a přibližně polovinu dostává od Fondu národního majetku, který spravuje peníze z privatizace. V jeho pokladně ale žádné peníze nejsou. Fond dopravy má tedy přislíbeny peníze, které stát zatím nemá. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky by peníze z privatizace měly zajistit příjmy fondu dopravy do roku 2006. "Samozřejmě, že návyk fondu dopravy na to, že téměř polovinu svých příjmů realizuje na konto privatizace, zakládá velké riziko do budoucna," řekl Sobotka Hospodářským novinám. Do budoucna chce financování dopravy změnit. "Na toto téma už s ministrem dopravy Milanem Šimonovským začínám diskutovat," řekl, podrobnosti však nesdělil. Ředitel fondu dopravy Pavel Švagr si podle deníku nepřipouští, že by jeho úřad letos nedostal schválených 20 miliard korun. "Každá koruna, která vypadne, znamená, že se postaví méně silnic či železnic, nebo že se bude méně opravovat," reagoval. Nechtěl spekulovat, jaké investice by musel fond v případě nedostatku peněz vyškrtnout. Fond dopravy letos plánuje víc než 750 investic. Kromě 20 miliard z FNM získá 2,8 miliardy ze státního rozpočtu. Zhruba 13,1 miliardy korun očekává ze spotřební daně z pohonných hmot, 5,9 miliardy ze silniční daně a 2,2 miliardy z dálničních známek.


Deník Právo uvádí, že případ bývalého předsedy Českomoravského svazu Františka Chvalovského, obviněného z úvěrových podvodů, znovu projedná soud. Státní zástupce František Fíla doplnil spis a v brzké době podá obžalobu. Fíla už žalobu jednou podával, ale soudkyně nařídila doplnit ji o znalecký posudek z oboru účetnictví a odstranit formální chyby. Nový posudek zhodnotil finanční situaci podniků ovládaných Chvalovským v době, kdy měly splácet dluhy Komerční bance. Znalci potvrdili, že Chvalovského firmy neměly v době, kdy splácely své první dluhy, k dispozici žádné jiné peníze než ty, které si od banky nově půjčily, uvádí deník. Podle policie bývalý fotbalový boss spolu s pěti manažery firem, které ovládal, připravil Komerční banku o 1,5 miliardy korun. Půjčené peníze podle státního zástupce nevyužili na nákup zemědělských produktů, jak bylo s bankou dohodnuto, ale k jiným účelům, například na splácení předchozích dluhů. Peníze bance nikdy nevrátili. V souvislosti s případem je kvůli nezákonnému poskytnutí úvěrů Chvalovského firmám stíhána i bývalá manažerka Komerční banky Jiřina Kaplanová a šest jejích podřízených. Podle policie mají na svědomí zkreslování informací, na jejichž základě Chvalovského firmy tyto půjčky získávaly.


Recidivista, který před Vánocemi přepadl banku v Karmelitské ulici u pražského Malostranského náměstí, má zřejmě na svědomí i vraždu. Policie ho v úterý obvinila z toho, že loni v dubnu zastřelil při přepadení pobočky Československé obchodní banky v Praze 6 pracovníka ostrahy. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Podezření, že muž spáchal více zločinů, měli policisté již v prosinci, kdy čtyřiatřicetiletého recidivistu po zběsilé honičce dopadli. Při prohlídce v jeho bytě navíc objevili nelegálně držený samopal, tři pistole, neprůstřelnou vestu a dva granáty. Zjistili rovněž, že byl v minulosti již trestán za majetkovou kriminalitu. Pachatel byl při prosincovém přepadení v Karmelitské ulici ozbrojen a na útěku před policií střílel, ale nikoho netrefil. Z banky si odnášel 110.000 korun. Policejní hlídka, která měla od operačního důstojníka jeho detailní popis díky záběrům kamerového systému, však muže dopadla 12 minut po činu v Seminářské ulici na druhém břehu Vltavy. Policejní rada ho týž den obvinil z loupeže a nedovoleného ozbrojování a podal návrh na vazbu. V pobočce ČSOB v Praze 6 muž po zaměstnanci ochranky třikrát vystřelil a poté utekl se 120.000 korun. Třebaže podezřelý nyní odmítá vypovídat, policisté jsou přesvědčeni, že v poslední době spáchal v Praze ještě další trestné činy, dodává Mladá fronta Dnes.


Mladá fronta Dnes také soudí, že loňský až dvacetiprocentní nárůst cen nemovitosti se už letos opakovat nebude. Například ceny bytů v panelových domech, které se koncem loňského roky vydaly dolů, budou stagnovat nebo klesat i letos. Zvláště po květnovém vstupu do EU by měl výrazně zpomalit i růst cen ostatních bytů, s výjimkou atraktivních lokalit. "Ceny by již neměly významně růst," říká šéf firmy Central Europe Holding Jiří Pácal. "Postupně se projeví úbytek nových zájemců o koupi, dojde k určitému rozčarování z faktu, že po vstupu do EU ceny nikam nevyskočily, úroky z hypotečních úvěrů začnou zvolna růst," předpověděl. Na trh také přijde řada nových bytů. Podle odborníků na trh s nemovitostmi nákupní euforie opadá. Většina Čechů, kteří sháněli byt z obavy, že si v Evropě nebudou moci koupi dovolit, už uspěla. Bytů se staví víc a nabídka se rozšiřuje i o starší byty, které si jejich majitelé drželi s cílem spekulovat na větší cenový růst. Vzhledem k nárůstu počtu developerských firem a jejich projektů, zahájila řada měst vlastní výstavbu bytů a zvyšuje se konkurence, soudí Jiří Frkal z Metrostavu. "Srovnává se tak nabídka s poptávkou, což zřejmě povede nejen ke stagnaci cen bytů, ale i ke zvýšení jejich kvality," předpovídá. Podle předpovědí bankéřů, kteří financují projekty bytových novostaveb, zamíří stavitelé také mimo hlavní město do regionů. "Mimo Prahu se bude trh s novými byty rozvíjet zejména v dalších velkých městech jako je Brno, Olomouc, Hradec Králové, Pardubice, Liberec, Plzeň, České Budějovice," míní Pavel Kühn z České spořitelny. Letošní rok však přinesl řadu změn v daních. Stát začne vybírat 22procentní daň z přidané hodnoty při prodeji pozemků, což zdraží hlavně pořízení rodinných domků. Dražší budou služby realitních kanceláří a správcovských firem. Naproti tomu klesla daň z převodu nemovitostí.


Stínový ministr životního prostředí ODS Bedřich Moldan přijme nabídku kandidovat za svou stranu na evropského komisaře. Informují o tom Hospodářské noviny a Právo. Moldan má podporu pouze své vlastní strany a sám přiznává, že nemá příliš velkou naději uspět. V případě jeho neúspěchu by ODS podpořila kandidátku lidovců Ivanu Janů, uvádí Právo. Soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Janů je podle místopředsedy ODS Petra Nečase totiž "o řád kvalitnější" než další uvažovaní kandidáti vládní koalice. Svého kandidáta na zástupce v Evropské komisi dosud oficiálně zveřejnili pouze lidovci. Sociální demokraté se na konkrétních jménech zatím nedohodli. V kuloárech se hovoří například o bývalých ministrech Jiřím Rusnokovi, Jiřím Dienstbierovi, Pavlu Mertlíkovi, velvyslanci v Bruselu Pavlu Teličkovi a státnímu tajemníkovi pro evropské záležitosti Janu Kohoutovi. Budoucí český zástupce v Evropské komisi by měl mít praxi z exekutivy, přinejmenším by se mu to hodilo, shodují se někteří politici. V podstatě tak dávají za pravdu názoru prezidenta Václava Klause, který soudí, že zástupce by měl mít zkušenosti s prací ministra. Lidovci navíc požadují, aby kandidát neměl komunistickou minulost, píší Hospodářské noviny. Podmínka KDU-ČSL by tedy vyřadila ze hry Mertlíka, Teličku a zřejmě i Rusnoka, který byl kandidátem na členství v KSČ, upozorňuje deník.


Tisk informuje o tom, že ministryně školství Petra Buzková stáhla z programu středečního jednání vlády dlouho očekávaný návrh nového školského zákona. Učinila tak na popud vicepremiéra Petra Mareše (US-DEU), který chce, aby se reformou školství ještě zabývali experti koaličních stran. Podle deníku Právo již Mareš požádal o svolání příslušného koaličního jednání předsedu vlády Vladimíra Špidlu. "Připomínek jsem měl celou řadu. Moje podstatná námitka ale je, že zákon v současné podobě nevytváří dostatečný prostor pro celoživotní vzdělávání tak, jak se uplatňuje v Evropě," řekl Mareš Lidovým novinám. List dodává, že s podobou zákona, kterou navrhuje Buzková, unionisté nesouhlasili na úterní schůzce koaličních lídrů. Buzková podle tisku vicepremiérovi vyhověla. "Přijetí zákona se tak sice o pár dní zpozdí, ale věřím, že to nakonec bude k jeho prospěchu," poznamenala ministryně v rozhovoru pro středeční Mladou frontu Dnes. Lidové noviny nicméně uvádějí, že Buzková není k ústupkům příliš svolná. "Jestli se na dalším jednání podaří dospět k dohodě, si opravdu netroufám odhadovat," cituje deník mluvčí ministerstva školství Hanu Vítkovou. Nový školský zákon, který významně reformuje české školství, měl být podle slibů Buzkové hotov už loni na jaře. Práce na něm však trvaly déle, než předpokládala. Ministerstvo si od nové právní normy mnoho slibuje, postoj pracovníků ve školství k němu však není jednotný. Nový zákon má zavést rámcové vzdělávací programy, které nahradí direktivní osnovy. Stanoví rámec znalostí a dovedností žáků jednotlivých tříd a typů škol. Nově zavádí například možnost slovního hodnocení žáků.


Letošní troje volby, které čekají Českou republiku, přijdou státní pokladnu až na 1,6 miliardy korun. Voliči půjdou k urnám při volbách do Evropského parlamentu, krajských zastupitelstev a při výměně třetiny senátorů. Informují o tom Lidové noviny. Nejvíc peněz vynaloží stát na zajištění hladkého průběhu voleb. "Částka ve výši zhruba 670 milionů korun půjde na organizační zajištění voleb: senátních, krajských i obecních, a jde o ochranu volebních místností, telefonní poplatky a podobně," řekl Radek Němeček z ministerstva financí. Dalších 525 milionů korun si vyžádá organizace červnových voleb do Evropského parlamentu. Téměř 143 milionů si vyžádá zpracování výsledků voleb, které zajistí Český statistický úřad. Na propagaci voleb a jejich zajištění v zahraničí je vyčleněno 15 milionů korun. Podle Barbory Pláničkové z ministerstva zahraničí se peníze využijí, pokud vláda rozhodne, že se volby uskuteční i v zahraničí. S penězi mohou počítat i politické strany. Stát počítá s úhradou jejich volebních nákladů v objemu 260 milionů korun. Jak uvedl poslanec a volební manažer ODS Martin Říman, půjde zřejmě o částku, kterou strany dostanou za získané hlasy.