Prezident Václav Klaus pronese poprvé v historii novoroční projev naživo. Jak píší Lidové noviny, první den v roce, hodina po poledni. To je čas, kdy hlava českého státu podle dlouholeté tradice promlouvá k národu. První novoroční projev Václava Klause však přináší několik novinek. Poprvé v historii přednese prezident svoji novoroční řeč v přímém přenosu. Hlava státu se nemusí obávat toho, že Češi dají přednost programu komerční televize. Promluví totiž i na soukromé TV Nova. Jeho řeč si mohou vyslechnout i posluchači na dvou programech Českého rozhlasu. Projev, který potrvá asi 10 minut, začal Klaus podle svých slov připravovat od poloviny prosince. Novoroční projevy mají velkou sledovanost už od roku 1959, kdy se s nimi začalo, píší Lidové noviny.

 

Deníky se věnují diskusnímu pořadu v televizi Prima, kde místopředseda ODS a kandidát na europoslance Jan Zahradil prohlásil, že Česko může na platech pro poslance Evropského parlamentu vydělat. A to v případě, že by poslanci pobírali navrhovaných 8500 eur (asi 275.000 Kč) placených z unijního rozpočtu, ze kterých by v Česku odváděli daně. Pokud by vláda rozhodla, že čeští zástupci v EP budou v desetiletém přechodném období dostávat méně, musela by ČR platit své europoslance ze svého. Deník Právo však uvádí, že pokud by europoslanci dostávali platy vyšší než předseda vlády, mělo by to ke spravedlnosti daleko.

 

V armádě přibývá žen, ale nemají to lehké. Jak píší Deníky Bohemia, postavení vojákyň se sice zlepšuje, v běžné praxi jsou ale stále považovány spíše za rušivý element a to jim vadí. Setkávají se s posměchem a urážkami a jejich mužští kolegové je neberou jako rovnoprávnou součást české armády. Přesto si řada z nich vydobyla místo na vojenském slunci. Nejvíce jich slouží u vzdušných sil, kde pracuje například pilotka taktického letectva nebo odbornice na padáky. Nejvyšší dosaženou hodností je podplukovnice. V tomto roce podalo žádost o přijetí do armády 1019 žen a 312 z nich bylo přijato, píší Deníky Bohemia.

 

České uprchlické tábory doslova praskají ve švech. Podle Lidových novin jsou všechna lůžka už obsazena a nově příchozí běženci jsou umísťováni do provizorních prostor. Tento stav každým dnem zhoršuje příval čečenských uprchlíků, kteří k nám přicházejí přes česko-polskou hranici. Kapacita uprchlických táborů je 2665, v případě nouze až 3186 lůžek. Není výjimkou, když dvě rodiny s malými dětmi bydlí v jednom pokoji. Lidé bydlí například i ve sklepních prostorech, tělocvičnách či bývalých garážích, kde je v noci zima a hlučící topení uprchlíkům připomíná letecké nálety, popsala situaci Věra Roubalová z Poradny pro uprchlíky Českého helsinského výboru. Nevládní organizace se shodují, že vzhledem k nebezpečné situaci v Čečensku by Česká republika jeho obyvatelům měla poskytnout ochranu. Ministerstvo vnitra však pro ně nepřipravuje žádný program s odůvodněním, že se musí řídit pravidly Evropské unie, která na Čečence pohlíží stejně jako na ostatní žadatele o azyl, uvádějí Lidové noviny.

 

Stížnosti na české soudy se zrychlí, píše Mladá fronta Dnes. Dosud platilo, že kdo si chce stěžovat Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku na průtahy, musí nejprve podat ústavní stížnost v Čechách. Tato povinnost nyní odpadla. Sporů, které se táhnou přes tři roky, je v tuzemsku více než 70 tisíc. Evropský soud poprvé zmírnil požadavky pro stěžovatele v průlomovém verdiktu ve věci bratří Hartmanů. Těm se nelíbilo, že na restituci majetku čekali deset let a rozhodli se obrátit na Štrasburk přímo. Nečekali na Ústavní soud a přes protest české vlády uspěli, uvádí Mladá fronta Dnes.

 

Pro místní lidi nepochopitelné věci se dějí na české straně česko-slovenské státní hranice. Jak píše deník Právo, na silnicích a cestách vyrostly kovové zábrany a zastupitelé se shodují v jednom: je to hra s obyčejnými lidmi. Zátarasy na místních komunikacích ve vzdálenosti do padesáti metrů od hraniční čáry naistalovalo ministerstvo vnitra v listopadu a v prosinci. Kovové zábrany váží asi 30 kilogramů a jsou vysoké asi tři čtvrtě metru. Ministerstvo tak chce omezit nelegální migraci a bojovat proti některým druhům trestné činnosti, například proti převozu aut. Starostové ale tento argument zpochybňují a tvrdí, že to pouze komplikuje život lidem, kteří tu bydlí. Zatím jsou zábrany sklopeny. Lidé k nim prý dostanou klíče. To ale bude znamenat pokaždé zátaras odemknout, sklopit, projet, zábranu opět postavit a zamknout. Pokud nasněží, budou chodit k zátarasům zřejmě s krumpáčem a letlampou, aby rozmrazili zámky, říkají místní. Situací se zabývali i zastupitelé Moravskoslezkého kraje a vyzvali českou vládu, aby zvážila zmírnění těchto opatření, která ztěžují život a volný pohyb Čechů a Slováků na společné hranici.

 

Hospodářské noviny uvádí, že snaha o udržení klientů zlepší služby bank. Ekonomové vidí příštích dvanáct měsíců ve znamení ještě ostřejšího boje o každého jednotlivce. Banky chystají nové služby a přibudou pobočky. Nejvítanější změnou by však mělo být snižování poplatků. Ty se přitom v posledních dvou letech prudce zvýšily. Lepší přístup k finančním službám čeká klienty, kteří svá konta nespravují po telefonu nebo prostřednictvím internetu. Banky totiž přehodnocují otevírací dobu a umístění poboček. Všechny tyto změny souvisí s dravým přístupem středních a menších bank, které chtějí přebrat zákazníky svým větším konkurentům.

 

Viróza, angína, chřipka. Choroby, které o víkendu výrazně zvedly počty lidí v čekárnách pohotovostí a prodloužily fronty před lékárnami. Jak píše Právo, zatím se naštěstí klasické chřipky u pacientů vyskytují spíše ojediněle, převládají respirační potíže. Chřipka podle dosavadních statistik zasáhla především severní Čechy a na vzestupu je v západních a východních Čechách. Doktoři na severu téměř nestačí ošetřovat všechny pacienty, kteří do čekáren s typickými příznaky chřipky přicházejí. Další vlna epidemií se očekává v příštím týdnu, kdy lidé obnoví kontakty v práci.

 

Během vánočních svátků a Silvestra narůstají pojišťovnám poměrně výrazně počty škod způsobené ohněm nebo výbuchem. Typickou vánoční škodou v domácnosti je požár vzniklý od adventního věnce. Jak uvádějí Hospodářské noviny, kromě bytových požárů evidují pojišťovny také častější úrazy svých klientů. Těmi nejčastějšími jsou například pády při předvánočním úklidu, například při mytí oken ze štaflí nebo při zdobení vysokých vánočních stromků. Podle mluvčí Uniqa pojišťovny Evy Svobodové souvisejí úrazy i s vyšší konzumací alkoholu. Statistika krádeží vloupáním naopak o Vánocích klesá.

 

Obchodníci zaútočili na zákazníky povánočními slevami. Jak uvádí Lidové noviny, snížili ceny především sezonního textilu a obuvi. Ty jsou u některých typů až o 70 procent nižší. Výprodeje se dotýkají i vánočních dekorací, hraček či elektroniky. Firmy tvrdí, že si zákazníci na tradiční výprodeje zvykli, a malého zájmu se proto neobávají. Další zlevněné zboží přijde na pulty během ledna, dodávají Lidové noviny.

 

Dva Češi Jiří Genzer a Tomáš Bosambo se stali hvězdami ledových světů v Německu, Holandsku i v Belgii. Jak píše Mladá fronta Dnes, dva měsíce na konci roku tito sochaři a dvěvořezbáři pracovali v ledových královstvích postavených v historických centrech tří evropských měst, uzavřeni v obrovských stanech, vymražených na minus deset stupňů. Nejdřív v holandském Eindhovenu sochali do ledu betlém. Měli s ním takový úspěch, že na další štaci v Bruggách s vyhlášeným tématem řecké mytologie natáčela belgická televize celý proces jejich práce na třímetrové bráně znázorňující Daidala a Ikara. V německém Lübecku pak tesali biblické stvoření světa do pětadvacetimetrové sněhové stěny.