Přehled tisku

Setkání českého a ruského prezidenta Václava Klause a Vladimira Putina, foto : ČTK

Setkání českého a ruského prezidenta Václava Klause a Vladimira Putina komentují všechny domácí deníky. Lidové noviny pátrají, proč spolu obě země tak dlouho nemluvily. Deník našel několik důvodů - začátkem 90-tých let vzniklo několik nových hranic, které oba státy oddělily. V té době se chtělo také Československo oprostit od sovětského molocha. A za vlády disidenta Václava Havla nebyla schůzka možná.

Setkání českého a ruského prezidenta Václava Klause a Vladimira Putina,  foto :ČTK
Setkání českého a ruského prezidenta Václava Klause a Vladimira Putina komentují všechny domácí deníky. Lidové noviny pátrají, proč spolu obě země tak dlouho nemluvily. Deník našel několik důvodů - začátkem 90-tých let vzniklo několik nových hranic, které oba státy oddělily. V té době se chtělo také Československo oprostit od sovětského molocha. A za vlády disidenta Václava Havla nebyla schůzka možná. Mladá fronta Dnes hodnotí velmi osobní ráz setkání obou prezidentů. Schůzka se odehrála bez tlumočníků. Však také deník cituje ocenění ruského tisku Klausově ruštině. Prý se jí nedá nic vytknout. I to napomohlo bezprostřednosti setkání. Oba státníci Václav Klaus a Vladimir Putin se totiž dohodli na novém začátku ve vzájemných vztazích.


V Česku se vžilo přesvědčení, že důchod stačí na život u hranice chudoby. Hospodářské noviny však radí, jak jezdit i v důchodu na luxusní dovolené v zahraničí a trávit každé odpoledne v kavárně. Na důchod přes 21 tisíc korun musí člověk posledních osm let před penzí vydělávat měsíčně 300 tisíc korun. Zatím je u nás takových důchodců necelé jedno procento. Důchod přes 30 tisíc korun mají u nás jen dva lidé, 700 důchodců dostává 13 tisíc. Deset procent seniorů získalo zpět majetek v restitucích. Píše deník.


Politici chtějí šetřit, ale nezačínají u sebe. Mladá fronta Dnes zjistila, že v návrhu státního rozpočtu na příští rok figuruje například odvodnění nádvoří a myčka na auta pro ministerstvo zdravotnictví, klimatizace pro resort financí nebo mobilní kancelář pro management ministerstva průmyslu. Na něm je pikantní to, že o tomto výdaji ministr průmyslu a obchodu Milan Urban ani neví. Generální štáb armády chce za pět milionů rekonstruovat kuchyň, ministerstvo zahraničí chce nakoupit umělecké předměty za jeden a půl milionu, vojenská policie požaduje téměř 17 milionů na terénní vozy Land Rover. Poslanci chtějí nová auta. Bylo by nespravedlivé říci, že všichni politici utrácejí. Z 37-mi ministerstev a centrálních úřadů se jich osm chce uskrovnit. Je mezi nimi ministerstvo životního prostředí, kultury a spravedlnosti. Dočteme se v deníku Mladá fronta Dnes.


Ministryně zdravotnictví Marie Součková na sjezdu ČLK,  foto: ČTK
Deník Právo píše, že ministryně zdravotnictví Marie Součková chce hlavu šéfa Vojenské zdravotní pojišťovny Františka Beránka. Důvodem jsou nedostatky v hospodaření pojišťovny, které zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. Jen za rok 2000 došlo ke zkreslení u položek zaměstnavatelů přes 180 milionů korun, o rok později to bylo téměř 135 milionů korun a loni se údaje o pohledávkách a závazcích rozcházely o 210 milionů. Pojišťovna také liknavě vymáhala dluhy a penále od neukázněných plátců a umožnila jejich promlčení. Píše Právo.


Lidové noviny spekulují o budoucím šéfovi komunistické strany. Podle deníku se dlouholetý monopol Miroslava Grebeníčka začíná pomalu kymácet. Až osm členů vedení KSČM se rozhodlo kandidovat v květnu na Grebeníčkovo místo. Jména zatím padají neoficiálně - Miroslav Ransdorf, Vojtěch Filip, Václav Exner. V KSČM totiž údajně sílí hlasy požadující odchod Miroslava Grebeníčka. Nejlepším řešením by prý bylo, kdyby současný šéf nyní druhé nejpopulárnější strany kandidoval do Evropského parlamentu. Sám Grebeníček Lidovým novinám kandidaturu nepotvrdil. Rozhodne se v lednu.


Některé firmy si získávají přízeň svých zaměstnanců stravenkami. Mladá fronta Dnes však zjistila, že například Komerční banka, Česká spořitelna nebo ČSOB svým vysokým manažerům přidávají k nemalým platům i akcie, a to v hodnotě až milionů korun. Kultura motivování šéfů podle toho, jak se vede jejich firmám na burze, tak ze Spojených států a Británie proniká i do Česka a nabývá stále více na popularitě. Celých 26 procent českých manažerů má předkupní právo na akcie své firmy. To je nejvíce ze všech kandidátských zemí Evropské unie, píše deník.