Přehled tisku

Marie Součková, Foto: CTK

Ústředním tématem zpravodajství i komentářů tisku je úterní rozhodnutí stran vládní koalice, že poskytnou více než dvě miliardy korun na oddlužení bývalých okresních nemocnic, jež stát převedl na kraje. Komise s účastí hejtmanů navrhne plán dlouhodobé stabilizace zdravotnictví a vláda do dvou týdnů rozhodne, jak podstatně zkrátit lhůty splatnosti zdravotních pojišťoven.

Marie Součková,  Foto: CTK
Ústředním tématem zpravodajství i komentářů tisku je úterní rozhodnutí stran vládní koalice, že poskytnou více než dvě miliardy korun na oddlužení bývalých okresních nemocnic, jež stát převedl na kraje. Komise s účastí hejtmanů navrhne plán dlouhodobé stabilizace zdravotnictví a vláda do dvou týdnů rozhodne, jak podstatně zkrátit lhůty splatnosti zdravotních pojišťoven.

Mladá fronta Dnes souhlasí s tím, že první pomoc, se kterou přispěchala koalice k záchraně resortu Marie Součkové, je nutná. Ovšem chronické problémy zdravotnictví přetrvávají, jsou vážné a trpí jimi daňový poplatník. "Příští rok může mít zdravotnictví ztrátu ohromných 16 miliard a většinu - opět - zaplatí on," píše deník a ptá se, kdo za to může. Zčásti pacienti, lékaři, pojišťovny, ale především politici včetně ministryně Součkové. "Žádný z nich, žádná vláda nedokázala změnit podstatu zdravotního systému, která vybízí k plýtvání. Nikdo není motivován k opačnému chování, nikomu se totiž nevyplatí," poznamenává Mladá fronta Dnes a dodává, že "ke všem dnešním potížím připočtěme ještě další komplikaci: stárneme snad nejrychleji v Evropě a léčení seniorů stojí troj- až čtyřnásobně víc než léčení mladých." List dochází k závěru, že zdravotní náklady v příštích letech proto porostou, ať bude reforma sebedokonalejší.

Také Hospodářské noviny se domnívají, že nynější záchranná operace do zdravotnictví nejen že není první, ale nebude ani poslední, jestliže se nic nezmění. "Pak nezbude než spoléhat, že každý další ministr financí bude mimořádně talentovaný a bude vědět, kde nalézt další miliardy na opakovaně se hroutící nemocnice," poznamenává komentátorka. Kraje podle ní mají svou část pravdy, když požadují po vládě, aby situaci v nemocnicích, které na ně byly převedeny, brala vážně a řešila ji. Heslo "ať dluhy platí ten, kdo je udělal, tedy stát", je ale příliš velkou zkratkou. Ze zdravotnického rozpočtu si totiž dosud rádi a různými způsoby "přilepšovali" všichni zúčastnění. Autorka komentáře se domnívá, že stát - přesněji všechny dosavadní vlády - jsou vinny tím, že nedokázaly vytvořit takový systém plateb a vazeb, který by tomu účinně bránil.

Taková opatření jsou krajně nepopulární. "Je ostatně dobře vidět, jak tytéž kraje, které vládu obecně vyzývají k radikálnímu řešení, svou radikálnost často ztrácejí tváří v tvář odporu vlastních občanů, nemocnic a ostatních zúčastněných," píše komentátorka Hospodářských Novin. Zároveň soudí, že oznámené vytvoření koaliční komise, kde mají mít své zástupce i hejtmani, má dva důvody. K tomu, aby se zdravotnictví přestalo potácet od krize ke krizi, je třeba širšího konsensu po lince vláda-kraje. Ten méně ušlechtilý důvod je, že jde o pokus, jak 'namočit' co nejvíc lidí, a zmírnit tak dopady na popularitu ČSSD, které zrovna patří vedení ministerstva zdravotnictví. Na druhou stranu, se ale obdobné "krytí" může hodit i hejtmanům.

O náplni komise, která má vyřešit problémy ve zdravotnictví, se zmiňuje komentátor Práva. Koaliční komise podle něm já vyřešit to, co se léta nikomu řešit nedaří, především donutit zdravotní pojišťovny, aby zdravotnickým zařízením včas platily. Má ale také vymyslet, jak dlouhodobě resort stabilizovat. Komentátor listu poukazuje na nelehké úkoly, které komisi čekají. "Bude muset zabránit některým lékařům zneužívat příliš zamotaný systém financování. Bude muset osekat nekřesťanské zisky farmaceutů. Bude muset umravnit ředitele nemocnic v jejich investiční mánii. Bude muset přemluvit pojištěnce, aby se chovali odpovědně ke svému zdraví," vypočítává autor. Přeje takové komisi hodně úspěchů a jen doufá, že její snažení neskončí "zoufalým mejdanem na rozloučenou".

Deník Právo si všímá faktu, že v porovnání s některými jinými státy je v České republice příliš vysoký počet povolených policejních odposlechů telefonických hovorů. Podle předsedy sněmovní komise pro kontrolu policejních odposlechů Jiřího Bílého si "policie trochu zjednodušuje práci". Bílý říká, že "telefonický odposlech je značným zásahem do soukromí a k jeho odsouhlasení by mělo dojít jen v nejkrajnějším případě, kdy nelze jiným způsobem zajistit důkaz o spáchání trestného činu - tak jak je stanoveno v zákoně o policii a trestním řádu." Podle jeho informací je ve Spojených státech něco přes 1000 povolených odposlechů ročně, tedy téměř desetkrát méně než v České republice. Ředitel Národní protidrogové centrály Jiří Komorous naproti tomu deníku Právuřekl, že uvedenému počtu odposlechů v USA nevěří. Připomněl také, že v tomto údaji nejspíš není zahrnuto využívání dalších technických vymožeností. Lucie Uhlířové z tiskového oddělení policejního prezidia v Právu tvrdí, že přesný počet odposlechů ani nelze uvést. "Policie ČR totiž jednak zajišťuje odposlechy pro své potřeby v souladu s trestním řádem, jednak technicky zabezpečuje tuto činnost pro zpravodajské služby." Tiskový mluvčí Bezpečnostní informační služby Jan Šubert ale na druhé straně v Právu uvádí, že "podíl na zvýšeném počtu odposlechů prostřednictvím policejní techniky je ze strany BIS minimální, jde řádově o desítky případů."

Mladá fronta Dnes zaznamenává, že z vedení organizací sdružujících politické vězně a oběti nacismu by měl být odvolán bývalý osvětimský vězeň Oldřich Stránský. Podle listu je důvodem jeho zdvořilostní blahopřejný dopis, který jako předseda Sdružení osvobozených politických vězňů zaslal předákovi sudetských Němců Berndu Posseltovi k otevření kontroverzní kanceláře landsmanšaftu v Praze letos na jaře. Mladá fronta Dnes konstatuje, že nyní dvaaosmdesátiletý Stránský přišel za války o většinu příbuzných, které nacisté připravili o život kvůli židovskému původu. Navzdory tomu se rozhodl, že bude usilovat o smíření Čechů a Němců. Pustil se do vyjednávání o odškodnění a šest let působí v česko-německém diskusním fóru. Na dopise Posseltovi nevidí nic špatného. "Říkal jsem si," cituje deník jeho slova, "že by taková kancelář mohla posloužit k setkávání lidí, kteří mají stejný zájem." Vedení Českého svazu bojovníků za svobodu, pod který Sdružení osvobozených vězňů spadá, je ale opačného názoru. "Není to nic osobního, ale on nedbal na řadu zcela odmítavých reakcí našich členů ke zřízení sudetské kanceláře v Praze," řekla Mladé frontě Dnes mluvčí svazu Šárka Helmichová. "Bratr Stránský ztratil důvěru většiny členů," cituje deník Rudolfa Wittenberga, nástupce odvolaného předsedy.

Deník Právo si v poznámce k navrhovaným úpravám daní z přidané hodnoty všímá zejména nepříjemného omylu s kabelovou televizí, u které se sazba od ledna 2004 zvýší na 22 procent a po čtyřech měsících se opět vrátí na pět procent. Podle Práva je nemorální, aby čtyři měsíce lidé platili vyšší sazbu, o níž vědí, že byla stanovena omylem. Nejde však jen o to, že lidé mají po tuto dobu platit víc, než je nutné, poznamenává Právo. Když promítnou vyšší daň plně nebo částečně do svých účtů, po čtyřech měsících se už platby na původní úroveň vrátit nemusí. Z praxe je známo, že do snižování se nikdy nikomu nechtělo, připomíná deník. "Ať se ale provozovatelé kabelovek zachovají jakkoli, stát by měl udělat jediné: Vůbec nedopustit, aby se v tomto případě DPH zvýšila," podtrhuje Právo v závěru. Podle deníku je řešení docela snadné - stačí rychle přijmout malou novelu zákona.

Hospodářské noviny soudí, že snaha sociálních demokratů hájit zájmy nájemníků je přirozená. V poslední době se však ochranářství z vládních i parlamentních křesel začalo obracet i proti některým nájemníkům. Ústavní soud téměř před rokem vyzval vládu, aby připravila návrh zákona o nájemném. Koalice se však dosud nedohodla na kompromisu mezi dvěma návrhy. Představa, že v celé kauze vyhrávají nájemníci, kterým po celou tu dobu není možné zvýšit nájemné, pokud k tomu nedají písemný souhlas, je podle HN zdánlivá. Nájemníci totiž dostali dlouhodobou nejistotu. Nevědí, co je čeká. V řadě případů se jejich vztahy s majiteli domů zhoršily.

Mladá fronta Dnes tvrdí, že ekonomickým ministrům už dochází trpělivost s chováním americké firmy Boeing v největší české zbrojovce Aero Vodochody. Stát hledá cestu, jak donutit Boeing, aby zbrojovce dle dávného slibu pomohl k lukrativním zakázkám, nebo z ní odešel. Bez nových kontraktů může agonie Aera skončit bankrotem, píše Mladá fronta DNES. "To (bankrot) nelze vyloučit, řešení musí být do konce roku," připustil pro MfD náměstek ministra financí Eduard Janota. Podle deníku již představenstvo Aera požádalo stát, aby nechal udělat detailní prověrku všech obchodních smluv. "Chceme ve firmě udělat forenzní audit, který má mimo jiné zjistit, jak fungovaly dodávky z Boeingu do Aera," vysvětlil Janota. Prověrka má být hotova do konce roku, stejně jako plán dalšího fungování zbrojovky. Poté stát rozhodne, co s firmou dál, dodává list. Jak MfD připomíná, vláda v létě prodloužila Aeru záruku na investiční úvěr 300 milionů dolarů až do roku 2008. Podle deníku to je jeden z důvodů, proč stát zvažuje další budoucnost podniku. Podle důvěrných informací MfD mají začít jednání s konsorciem evropských výrobců letadel. Největším akcionářem Aera je s téměř 36procentním podílem firma Letka, kterou vlastní Fond národního majetku. Dvojkou je s 35,3 procenta akcií Boeing a 29 procent drží Česká konsolidační agentura.

Mladá fronta Dnes na svých ekonomických stránkách rovněž píše, že ministr financí Bohuslav Sobotka chce, aby elektrárenská firma ČEZ příští rok raději vyplatila státu vysokou dividendu ze svého zisku, místo aby utrácela peníze za koupi hnědouhelných dolů. Firma letos očekává rekordní zisk přes 12 miliard korun, takže stát by mohl získat na dividendách až sedm miliard. Pokud by ČEZ tendr na majoritní podíly Severočeských dolů a Sokolovské uhelné vyhrál, musel by zaplatit zhruba šest miliard korun. Sobotka minulý týden poslal zástupcům státu v dozorčí radě ČEZ dopis, ve kterém upozornil na záměr stáhnout si příští rok z firem se státní účastí vysoké dividendy jako náhradu za výpadek peněz z privatizace. Radu v dopise požádal, aby odmítla záměr představenstva vstoupit do tendru. Rada ale nakonec neřekla ani ano, ani ne a ČEZ přihlášku do soutěže na doly poslal, konstatuje Mladá fronta Dnes a dodává, že energetická firma tvrdí, že pokud by se do tendru nepřihlásila, vedení by mimo jiné hrozilo trestní stíhání za "neochránění investice". "ČEZ v minulosti nakoupil 38 procent akcií Severočeských dolů za 3,5 miliardy korun. Nyní známé nabídky zájemců za majoritu jsou pod tři miliardy, a hrozí tak znehodnocení naší investice," vysvětlil listu mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Úředníci ministerstva financí přijdou o část platů, protože zavinili prodlení, kvůli kterému resort musí zaplatit téměř dva miliony korun. Jde o spor, v němž majitelé pražského činžovního domu vyhráli odškodné za regulaci nájemného. Píšou to středeční Lidové noviny. Žalobu na stát zastoupený ministerstvem financí podali loni na podzim spolumajitelé činžovního domu v Novovysočanské ulici v Praze 9, sourozenci Josef Čapský a Helena Borecká. Soud se jejich požadavkem na odškodné za to, že stát regulací nájemného omezuje práva majitelů domu, vůbec nezabýval. A ani nemusel, dodávají LN. Na MF totiž "zaspali" lhůtu k vyjádření a soud tudíž podle zákona nárok žalobců uznal. Spolumajitelé vysoudili požadovaných 1,6 milionu korun plus náklady řízení převyšující 200 tisíc korun. Peníze hodlají použít na opravy domu. MF však zatím spolumajitelům prohranou částku nezaplatilo, doplňují LN.

Stejný deník píše, že Češi budou moci od příštího léta ušetřit až desítky tisíc korun při nákupu vozu z japonské, korejské či jiné neevropské produkce. Dovoz těchto aut nyní podléhá clu 17,1 procenta, po vstupu od EU však ČR přijme společné evropské celní sazby, které jsou v případě automobilů stanoveny na deset procent. "Česko se jimi samozřejmě bude řídit," potvrdil Lidovým novinám Maik Křtěn z Generálního ředitelství cel. Někteří dovozci aut vyrobených v Japonsku, Koreji, Spojených státech či v Turecku už připouštějí, že by se to mohlo projevit i v ceně pro zákazníky. "Snížení cel se určitě odrazí i v ceně a očekáváme, že i v našich prodejích," uvedla mluvčí české pobočky firmy Honda Mariana Fišárková. Prodejci si však zatím netroufají odhadnout, o kolik procent cena klesne. Deník dodává, že asijské automobilky patří nyní ke slabších hráčům na tuzemském trhu. Některé evropské automobilky se ale podle listu již domnívají, že se jich snížení cel dotkne. O svou současnou pozici se například obává Renault, kterému patří v zemích střední Evropy druhá příčka. "Hrozí nám, že ji ztratíme," prohlásil zástupce francouzské automobilky pro internetový magazín Automotive News.