Přehled tisku
Jednodenní stávka učitelů, plánovaná na 1. září, je jedním z hlavních témat čtvrtečního českého tisku. Deníky komentují hlavně to, že stále chybí dostatek informací o průběhu stávky a o tom, které školy se jí zúčastní.
Důvodem jednodenní výstražné stávky učitelů je nespokojenost s úrovní platů ve školství. Počet škol, které se chystají stávku podpořit, se stále upřesňuje. Zatímco v některých městech se akce zúčastní většina školských zařízení, jinde je to třetina až polovina. Mnohé děti proto stále netuší, zda pro ně bude pondělí prvním školním dnem, připomínají Hospodářské noviny. Zatímco učitelé některých škol se ještě nedokázali rozhodnout, zda si o vyšší platy řeknou zastavením práce, odboráři už rozhlašují, že představitelé měst a obcí vyvíjejí na jednotlivé ředitele nátlak, aby zajistili na svých ústavech provoz, píše list. Starostové, coby zástupci zřizovatelů škol, mají podle deníku nepochybně dobré páky pro přesvědčování - rozhodují totiž o rušení škol i o přísunu peněz. Stejně tak ale může být pravda, že si šéfové odborů hledají alibi pro případný ne příliš oslnivý úspěch stávky, myslí si Hospodářské noviny. Odhady počtu škol, které se stávky zúčastní, totiž pro laickou veřejnost vypadají značně nepřesvědčivě. Pokud by byla situace učitelů tak bídná, jak ji vykreslují, byl by jejich stávkový apetit pravděpodobně o dost větší, domnívá se list.
Čím víc se stávka blíží, tím méně si lze její průběh představit, myslí si rovněž Lidové noviny. Odbory a ministerstvo sice stojí v tomto sporu na opačných pozicích, podle listu je však spojuje to, že nejsou schopny efektivně komunikovat. O průběhu stávky nemají mnohdy jasno ani na konkrétních školách, připomíná deník. Učitelé se navíc dozvěděli, že od odborů v případě stávky nedostanou náhradu mzdy. Pro mnohé z nich to může být důvod ještě jednou si protest promyslet, domnívá se list. Místo pohodového dopoledne plného úsměvů a kytiček čeká stávkující učitele nervák. A na výplatní pásce budou mít dejme tomu o sedm stovek méně, píší Lidové noviny.
Ministryně školství Petra Buzková zahájí nový školní rok 1. září v Českých Budějovicích. U zatím utajené základní školy, která se nepřipojila k plánované stávce, na ni však budou čekat demonstrující učitelé, píše deník Právo. Demonstraci podle listu připravují českobudějovičtí školští odboráři. Krajská předsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Eva Soukalová Právu potvrdila, že se nápad zrodil na úterním jednání základních odborových organizací okresu. "Především mladí pedagogové přišli s myšlenkou, že bychom měli využít přítomnosti paní ministryně a připravit protestní akci," řekla Soukalová. Neupřesnila však, jakou konkrétní formu bude demonstrace mít a jakého bude rozsahu. "Netušíme, kolik nás bude, ale budeme tam. Od paní ministryně budeme chtít slyšet, jak to se školstvím skutečně je. Proč dostáváme stále málo peněz, když jinde se platy zvyšují," řekl Právu učitel z českobudějovického Gymnázia v České ulici Jiří Kabele.
Oficiální návštěva prezidenta Václava Klause v USA se uskuteční nikoliv ve vzdálené, ale v relativně dohledné době. V rozhovoru pro deník Právo to řekl velvyslanec České republiky v USA Martin Palouš. Podle velvyslance by bylo absurdní, aby "vztahy mezi zeměmi, které jsou na úrovni, na jaké jsou, nebyly symbolicky dovršeny kontakty na této úrovni". V českých médiích se po Klausově nástupu do úřadu začalo spekulovat o tom, že vztahy mezi Pražským hradem Bílým domem se zhoršily. V tisku se dokonce objevilo vyjádření amerického prezidenta George Bushe, podle kterého americký prezident "nemá zájem" setkat se s českou hlavou státu. Výrok údajně zazněl při Bushově schůzce s bývalým prezidentem Václavem Havlem a byl uveden v diplomatickém zápisu ze schůzky, který pořídil právě Palouš. Americký velvyslanec v České republice Craig Stapleton odhadl, že Klaus by mohl na svoji první oficiální návštěvu Spojených států cestovat v příštím roce. Zatím však žádný termín není naplánován a bude znám patrně nejdříve v lednu 2004, uvedl Stapleton. V polovině července se s americkým prezidentem ve Washingtonu setkal premiér Vladimír Špidla, připomíná deník Právo.
Do české ekonomiky podle Bezpečnostní informační služby (BIS) postupně proniká stále víc neprůhledných hráčů. BIS ve své výroční zprávě za rok 2002 varuje před zvyšujícím se vlivem "netransparentních finančních skupin" působících na území České republiky. Rizika se podle civilní kontrarozvědky objevují zvláště v oblasti privatizace a při zneužívání nejrůznějších státních subvencí. Píšou to Lidové noviny. Transformace české ekonomiky byla v nedávné době poznamenána několika rozhodnutími, o nichž nelze s jistotou říci, že byla adekvátní a dlouhodobě úspěšná, cituje deník zprávu BIS. Agentům se nelíbí hlavně privatizace Českého Telecomu, Unipetrolu, Nové huti či Zetoru Brno. Z dokumentu navíc vyplývá, že každý subjekt, který se v budoucnu chystá privatizovat podíly ve významných českých podnicích, by měl počítat s tím, že se agenti civilní kontrarozvědky budou zajímat o jeho serióznost, transparentnost, stabilitu, skutečné možnosti a především záměry, které má s vyhlédnutým podnikem, píše deník. Podle BIS napomáhá zvýšení aktivit řady podivných finančních skupin v Česku ne zcela transparentně organizovaný prodej pohledávek České konsolidační agentury. Kritika se týká také využití státních subvencí či vypořádání převodů majetku bývalé Investiční a Poštovní banky mezi Československou obchodní banku a Českou konsolidační agenturu. Zpráva BIS však neobsahuje pouze analýzu dosavadního vývoje a s ním spojených rizik, ale rýsuje též výhled do budoucna. Institucionální stránka ekonomiky se bude přizpůsobovat nadcházejícímu začlenění do Evropské unie. Vstup do EU postaví stát podle BIS před další problém, který se bude pohybovat v řádech desítek miliard korun. Vláda se podle Lidových novin již se zprávou BIS seznámila. Mluvčí vlády Anna Stárková však listu nebyla schopna odpovědět, jak vláda zprávu zhodnotila.
Komentátor Mladé fronty Dnes se zamýšlí rovněž nad nejnovějším případem vydírání státu. Neznámý vyděrač požaduje 15 milionů korun a vyhrožuje poškozením železničních tratí. Deník se zabývá otázkou, jak má policie na podobné výhrůžky reagovat. Připomíná případ takzvaného olomouckého vyděrače, kterému policie vyhověla a shodila mu z vrtulníku požadované peníze. Výsledek této akce je sporný. Vyděrač si peníze nevyzvedl, protože celá oblast byla hlídaná. Zato se začaly objevovat nové anonymní telefonáty, nové výhrůžky a nové požadavky, píše list. Problém, jak reagovat na zločinecké vydírání, je podle listu vážný a netýká se jen české policie. Příznivci taktického vyjednávání se zločinci namítnou, že je především třeba ochránit lidské životy a snažit se vytvářet na zločince pasti, které umožní jejich zatčení. Zjevně však platí i teze, podle níž ochota vyjednávat se zločinci spouští lavinu dalšího vydírání. Zločincům má být jasné, že nic nedostanou a že s nimi bude vždycky zacházeno jako se zločinci, myslí si komentátor Mladé fronty Dnes.
