Přehled tisku

Mladá fronta Dnes se vrací k pokutě deseti a půl miliardy korun, kterou musela Česká republika zaplatit za prohranou arbitráž se společností CME kvůli televizi Nova. Je to sice astronomická částka, píše list, její předání ale žádné velké manévry neznamená. Žádné pytle s penězi, žádný ozbrojený doprovod. Stačí jeden banální bankovní příkaz. Veškeré přípravy na české straně proběhly už před měsícem a půl. Ministerstvo financí vybralo peníze ze státního rozpočtu, vyměnilo je na dolary u Fondu národního majetku a poslalo do Švédska. Výhodou předčasného převodu bylo, že CME nepožadovala po Česku úroky z prodlení za dobu, kdy peníze byly složeny na účtu. Částka 10,7 miliardy korun bude Špidlovu vládu znovu trápit na konci roku, až bude letošní rozpočet uzavírat. Ministr financí Bohuslav Sobotka chce prosadit, aby vláda nemusela kvůli prohrané arbitráži šetřit na jiných výdajích, ale aby mohla zaplacenou částku započítat na vrub státního dluhu.

Cina, foto: CTK Všichni cestující, kteří přilétají do České republiky, musejí podle deníku Právo vyplňovat příletové karty. Česko tak zavedlo opatření proti smrtelnému zápalu plic - SARS. "V případě, že by se na palubě letadla vyskytlo onemocnění SARS, můžeme všechny cestující rychle dohledat a zahájit léčbu," vysvětluje hlavní hygienik republiky Michael Vít. Cestující budou karty odevzdávat při pasové kontrole a po dobu 20 dní je bude skladovat hygienická služba. Poté budou karty skartovány. V České republice bylo preventivně s podezřením na tuto chorobu hospitalizováno asi 35 pacientů, kteří přijížděli z oblasti jihovýchodní Asie, zejména z Číny, kde je SARS nejvíce rozšířen. U nikoho z nich ale nemoc zjištěna nebyla. Státní zdravotní ústav již má k dispozici rychlý test, kterým dokáže zjistit přítomnost tzv. coronavirů, které způsobují SARS, do jedné hodiny.

Mladá fronta Dnes, stejně jako ostatní celostátní deníky, píše o letošním sobotním pochodu do Prčice, kterého se zúčastnil i prezident Václav Klaus. Obklopen spolupracovníky z Hradu i desítkami turistů, měl na startu dobrou náladu. Možná i proto, že sobotu začal, jak se později svěřil, svým oblíbeným způsobem. Cestou na start si v autě stihl přečíst několik článků v odborném ekonomickém časopise. Na náměstí je však jediný, kdo zvolil takovou přípravu. Václav Klaus do Prčice chodí už třináct let. Jak ale přiznal, kvůli svému letošnímu pochodu do Prčice může mít i nepříjemnosti. "Před víkendem jsem musel vyhodnotit vstupní informace a rozhodnout se, zda mám jet s manželkou na chalupu, nebo jít do Prčice. I s vědomím toho, že žena bude na opravu plotu a fasády sama, že mi to může vyčítat a že možná dostanu i vynadáno, jsem nakonec zvolil pochod," uvedl prezident. Jak uvádí deník Právo, veřejnost si v sobotu mohla poprvé prohlédnout unikátní protiatomový kryt, který v jeskyni Výpustek v Moravském krasu vybudovala armáda jako operační středisko velení v případě jaderného válečného konfliktu. Koncem loňského roku ale armáda oznámila, že areál nepotřebuje. V budoucnu by z něj Technické muzeum Brno chtělo vytvořit netradiční expozici. V jeskyni je asi 170 metrů dlouhý prostor s pokoji pro vojáky, jednacími místnostmi, zařízením na čištění vzduchu a také nezbytnou technikou na výrobu elektrické energie. Pokud by muzeum o kryt nemělo zájem, patrně by zchátral. Jde skutečně o unikátní objekt, a to patrně nejen v České republice. Technické muzeum v Brně proto chce tuto ojedinělou historickou památku zachovat. Za jediný den si unikátní objekt nedaleko Křtin prohlédlo téměř 2500 návštěvníků.

Slovníky, mapy nebo třeba kapesní počítače. Pomůcky, které mohou maturantům usnadnit rozpomínání na starou látku. O tom, co mohou studenti při přípravě využít, rozhodují podle Mladé fronty Dnes školy samy. Všechno záleží na benevolenci ředitele. Zatímco někde se nekontroluje ani to, jestli si student ve slovníku "aktivně" nezaškrtl nějaký termín, jinde za papírek s naškrábaným vzorečkem zastrčený v rukávu hrozí hned vyhazov od zkoušky. "Maturita je zásadní zkouška a student musí ukázat to, co umí, a ne to, co dokáže opsat. Když u studenta objevíme tahák, je to porušení pravidel a bude ze zkoušky vyhozen," říká ředitel střední chemické školy v Praze Jiří Zajíček. Jinde případné taháky nevadí. "Hlavní je, zda si student umí informaci vyhledat, a ne jestli ji dokáže přeříkat zpaměti," míní ředitel střední hotelové školy v Praze Petr Vomela. V jeho škole si maturanti smějí ke zkoušce přinést svoje slovníky, matematické tabulky, ale také notebooky nebo kapesní počítač.

Za stabilizovaný považují podle Lidových novin lékaři zdravotní stav mačetou zraněného psychiatra Karla Hynka. Ve čtvrtek v Praze 2 jej napadl nespokojený bývalý pacient a způsobil mu vážná poranění hlavy, rukou, trupu a nohou. Psychiatr byl přeložen na jednotku intenzivní péče plastické chirurgie. Zde se v pátek podrobil desetihodinové operaci, při níž mu chirurgové přišili útočníkem téměř amputovanou ruku. Třiašedesátiletý lékař je podle slov šéfky nemocnice Marie Alušíkové při vědomí, dýchá sám a komunikuje s okolím. V polovině tohoto týdne se má podrobit neurochirurgickému zákroku. Lékaři mu hodlají z mozku vyjmout úlomek kosti zasažené mačetou. Ředitelka nemocnice však odmítla spekulovat, jaké jsou lékařovy naděje na úplné uzdravení.

V české krajině žije každým rokem stále více vyder říčních. Ochránci přírody jsou podle Mladé fronty Dnes nadšeni, rybáři se zlobí. Ministerstvo životního prostředí platí rybářům již třetím rokem za to, že vydra loví v jejich vodách. Podle odborníků vydry ročně sežerou ryby za osm milionů korun. Rybáři však tvrdí, že přibližně tisícovka obratných šelem uloví či poškodí ryby za více než sto milionů. "Konflikt vydra versus rybáři je dnes hlavním ohrožením vydří populace u nás, v některých lokalitách způsobuje její citelný úbytek. Pro většinu vlastníků rybníků je totiž jednodušší vypořádat se s vydrou třeba líčením želez nebo odstřelem než žádat nějaké kompenzace od státu," říká zoolog Aleš Toman ze Stanice ochrany fauny v Pavlově. Dlouholetou nevraživost rybářů k dravcům má zmírnit vyplácení náhrady škody. Vloni to bylo zhruba čtyři a půl milionu korun.

Unikátním způsobem chtějí podle Lidových novin českokrumlovští radní předejít alespoň částečně problémům, s nimiž se ve městě setkali při loňských katastrofálních povodních. Most u pivovaru, který velká voda v srpnu strhla, by měla v budoucnu nahradit otočná mostní konstrukce. V případě, že by se Vltava rozvodnila, most by se jednoduchým manévrem otočil po proudu řeky, a uvolnil tak vodě cestu. Radní už zadali předběžnou nabídku k vyprojektování mostu několika firmám. Dílo pak chtějí dokončit maximálně do tří let. Otočný most by měl stát třicet milionů, přičemž radnice už požádala o příspěvek také ministerstvo pro místní rozvoj. "U žádného z mostů, které spravuje kraj a které čeká oprava, však s otočnou či pohyblivou konstrukcí nepočítáme," řekl LN zástupce jihočeského hejtmana Jiří Vlach. Nevyloučil, že příklad Českého Krumlova mohou následovat i některá další města či obce v oblastech postižených záplavami.