Přehled tisku

Vladimír Železný, foto: CTK Všechny celostátní deníky se zabývají pokutou ve výši 10 a půl miliardy korun, kterou musí Česká republika zaplatit po prohrané arbitráži nizozemské společnosti CME kvůli tomu, že neochránila její investici v televizi Nova. Ačkoliv vláda za morální viníky považuje bývalého ředitele Novy Vladimíra Železného a vlastníky licence, stát nemá šanci získat žádnou finanční náhradu od soukromé firmy. Hospodářské noviny dodávají, že odvolání Vladimíra Železného z funkce generálního ředitele Novy by mohlo ukončit napětí mezi touto komerční televizí a vládou. Ministři předpokládají, že by Nova mohla přestat útočit na šéfa resortu kultury Pavla Dostála a měla by vysílat vyváženější zpravodajství.

Dvě důležité bezpečnostní instituce jsou od čtvrtka bez vedení. Deník Právo zjišťoval, kam směřují odstoupivší šéfové civilní kontrarozvědky a Národního bezpečnostního úřadu. Ředitel BIS Jiří Růžek jako ústavní činitel má nárok na vysoké odchodné a míří prý do diplomacie, například na ambasádu do Austrálie, kde údajně žije jeho bratr. Ředitel bezpečnostního úřadu Tomáš Kadlec na odchodné nárok nemá. Prý mu byla nabídnuta čelní pozice v České správě letišť. Kadlec to však nepotvrdil. Prohlásil pouze, že nemá zájem o diplomatický post, raději by zůstal v České republice.

Václav Havel na diskusi Quo vadis, foto: CTK Exprezident Václav Havel ve čtvrtek poprvé od odchodu z Hradu vystoupil s projevem na veřejnosti. Jak upřesňuje Mladá fronta Dnes, v Obecním domě v Praze hovořil v rámci diskuse Quo vadis, Europa o budoucnosti evropské integrace a české roli v ní. Měsíc před referendem Havel kritizoval euroskeptiky, jejichž odpor ke vstupu do unie považuje za krátkozraký a zpupný. Několikrát se také nepřímo opřel do svého nástupce Václava Klause. Ten se domnívá, že Česko vstupem do Evropy ztrací kus své suverenity. Podle Havla v současném globalizovaném světě si žádný stát nějakou totální suverenitu nemůže uchovat. Důležité podle něj je, aby soustátí zvané Evropská unie respektovalo identitu jednotlivých zemí. Exprezident se pozastavil také nad sílícím antiamerikanismem. "Svádět globální problémy a nebezpečí na Ameriku mi připadá velmi nebezpečné," poznamenal Havel v době, kdy jeho nástupce na Hradě několikrát svými výroky Američany popudil.

Společnost zapomíná na zločiny, jež se děly za komunismu. Jsou o tom přesvědčeni političtí vězni, kteří se ve čtvrtek sešli na shromáždění na pražském Žofíně, aby si připomněli oběti komunismu. Na celorepublikové shromáždění Konfederace politických vězňů podle Lidových novin zavítal i prezident Václav Klaus. Vězni svědomí se s nelibostí dívají na to, jak vzrůstají volební preference komunistů. Podle Klause sice nikoho z vězňů svědomí nemohou těšit vzrůstající preference komunistické strany, dodal však, že už nehrozí z tohoto politického uskupení nástup nové totality. Klaus na rozdíl od bývalého prezidenta Václava Havla jedná s komunisty jako s kteroukoli jinou politickou stranou.

Mladá fronta Dnes se věnuje postavení, jaké mají na trhu práce matky s malými dětmi. Jejich pozice při shánění nového místa je podle výzkumů veřejného mínění ještě horší, nežli u zdravotně postižených lidí. Podle Centra pro výzkum veřejného mínění si to myslí více než dvě třetiny lidí. Že péče o domácnost a děti vede k diskriminaci žen v práci, uznávají i muži. Za ohroženou skupinu je označilo 66 procent dotázaných. Převzít v rodině větší díl odpovědnosti na svá bedra se však nechystají. Dokazují to údaje ministerstva práce a sociálních věcí. Na 99 žen na mateřské dovolené připadá pouze jeden muž, který se rozhodl na plný úvazek starat o malé dítě.

Jak napsaly páteční Lidové noviny, několik českých firem už vyslalo své zástupce do Iráku, aby tam hledali obchodní příležitosti při obnově válkou poničené země. Podle vládní agentury pro podporu exportu CzechTrade si však podnikatelé nepřejí, aby byla jejich jména zveřejněna. Kvůli existujícímu embargu, které OSN uvalila na obchod s Irákem, totiž musejí české firmy v této zemi působit neoficiálně. Významní čeští exportéři přitom počítají s tím, že své zástupce do Iráku vyšlou, jakmile tam budou vhodné podmínky, tedy až bude zajištěna bezpečnost pracovníků a vyřešeny problémy s dopravou a ubytováním v Iráku. Firma Technoexport chce například během krátké doby vyslat svého zástupce do Basry. Hledat obchodní příležitosti se podle jejích zástupců dá v podstatě jen v okolí tohoto jihoiráckého města. České firmy mají šanci, že jim část nákladů na vyslání jejich pracovníků do Iráku uhradí stát, dodává list.

Podle deníku Právo našli lidovci podle všeho zálibu v novém druhu politického sportu - předhánějí se, kdo z nich navrhne větší hloupost. Autor glosy tak komentuje nápad místopředsedy Tomáše Kvapila a šéfa Cyrila Svobody, aby směli rodiče uplatňovat volební právo za své děti. V praxi by tak do volební urny hodil více lístků ten, kdo na svět přivedl více potomků. Na volebním právu dětí by pochopitelně lidovci vydělali. Například Svoboda se může pochlubit čtyřmi ratolestmi a Kvapil hned pěti. Bylo by ale naivní si myslet, že se tak dají zachránit stranické preference, jež se pohybují kolem pouhých šesti procent. Argument, že jsou děti plnohodnotnými členy společnosti, sice zní hezky, ale v této logice bychom jim mohli hned při narození rozdávat řidičáky. Na co čekat do osmnácti. Navíc pokud by prošel - podle mého soudu nesmyslný nápad - o volebním právu dětí, nelze se vyhnout řadě otázek. Například jak dohlédnout na to, že rodič dá hlas straně, kterou by už třeba větší dítě chtělo, případně jak by hlasovali ti rodiče, jejichž politické postoje jsou rozdílné? Lidovci prostě pálí od boku a občas překvapí i sami sebe.

Říp Staré české pověsti jsou podle Mladé fronty Dnes leckdy zdrojem ironie a výsměchu. Historik Dušan Třeštík však říká, že každý, kdo se českým pověstem vysmívá a mává rukou nad existencí praotce Čecha, riskuje, že se předvede jako nevzdělanec a hlupák. Pověst o praotci Čechovi je podle Třeštíka v povědomí Čechů zapsána jako jakási pohádka dobrá leda k nezávaznému vtipkování. Díl viny na tom má kronikář Kosmas, ale i Alois Jirásek. U Kosmy totiž Čechovi lidé spadnou jako z nebe a jediné, na co se zmohou, je to, že vylezou na Říp a pojmenují českou zemi. Málokdo podle Třeštíka ví o dalších dvou prokazatelných verzích tohoto příběhu: zmiňuje se o něm Dalimilova kronika a pak i neznámá německo-česká světová kronika z konce 13. století. Historik ve své nejnovější práci dokazuje, že pověst není Kosmovým výmyslem, nýbrž autentickým svědectvím předkosmovských a zřejmě i předkřesťanských dob. Vypráví o tom, jak "lech" jménem Čech z Charvátska spáchal vraždu a stal se psancem. Sebral proto svých šest bratří s čeledí a vydal se hledat novou vlast. Přišli do Čech a pod horou Říp si ji vzali rituálně do vlastnictví. Vznikl tak český kmen potomků sedmi bratří, v němž jsou si všichni rovni. Tohle vyprávění vtisklo podle Třeštíka vznikajícímu kmenu demokratickou ideu, jakousi první českou ústavu. A to tehdy nebylo samozřejmé. "Když přišli někam noví osadníci a podmanili si ty staré, tak jim nepřiznali stejná práva na zemi. To, že se vztahy mezi novými a starými usedlíky vyřešily demokraticky, je mimořádně důležité," cituje deník Dušana Třeštíka.

Devět dní před celonárodním testem IQ, který se chystá Nova uspořádat v přímém, téměř tříhodinovém přenosu, se už do soutěže stačilo přihlásit padesát tisíc diváků. Jak uvedl deník Právo, Nova přesto očekává, že největší zájem o registraci na internetové adrese www.testnaroda.cz zaznamená až těsně před vysíláním. Jejich IQ vyhodnotí až v průběhu přenosu. Ačkoli Novu sleduje průměrně každý večer až několik miliónů diváků, padesátitisícovou skupinu zájemců o IQ test považuje Nova za nečekaně velkou. V Nizozemsku, kde byl takový test vysílán poprvé, se přihlásilo zhruba dvacet tisíc diváků.