Přehled tisku

Lidove noviny

Čerstvé plány Špidlovy vlády zastavit propad ve státním rozpočtu zřejmě zabolí půl milionu státních zaměstnanců. Podle středeční Mladé fronty Dnes se koaliční partneři dohodli přiškrtit množství peněz, které byly slíbeny pro příští rok na přilepšenou učitelům, lékařům, policistům, vědcům a všem dalším profesím pracujícím pro stát. Rozpočet se má seškrtat o deset miliard, takže slibované zvýšení platů se v řadě případů konat nebude.

Čerstvé plány Špidlovy vlády zastavit propad ve státním rozpočtu zřejmě zabolí půl milionu státních zaměstnanců. Podle středeční Mladé fronty Dnes se koaliční partneři dohodli přiškrtit množství peněz, které byly slíbeny pro příští rok na přilepšenou učitelům, lékařům, policistům, vědcům a všem dalším profesím pracujícím pro stát. Rozpočet se má seškrtat o deset miliard, takže slibované zvýšení platů se v řadě případů konat nebude. Obdobné to je například se záměrem zpomalit zvyšování důchodů. Růst penzí má pokrýt inflaci, přičemž k růstu platů se přihlédne jen minimálně. Odborové svazy pohrozily, že vládní záměry budou blokovat, v krajním případě i demonstracemi či stávkami. Pokud si vláda přesto prosadí své, není dosud jasné, které profese dostanou černého Petra. Změna může být znatelná. Například učitelé měli dostat přidáno v průměru kolem 1500 korun měsíčně, uvádí list.


Vojenští letci nejsou podle deníku Právo spokojení s bitevníkem L-159 z Aera Vodochody. Stěžují si na jeho velkou poruchovost. Většina strojů stojí v hangárech a létat se na nich nedá. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík je poruchovostí letounů zaskočen. Připouští, že plně provozuschopných je jen 17 z více než padesáti dosud dodaných letadel. Věří, že jde o problémy vzniklé za předchozího vedení Aera Vodochody, kdy jeho resort měl výhrady ke kvalitě zahraničních subdodávek. Současně může jít také o očekávané závady spojené s tím, že se jedná o první dodávky úplně nového zbraňového systému. Tvrdík se zastal výrobce, který se podle něj snaží problémy řešit rychle. Všechny případné opravy jsou odstraňovány na náklady Aera.


Po necelých třech měsících ve funkci se prezident Václav Klaus podle Mladé fronty Dnes rozhodl ukázat, že hodlá do každodenní politiky zasahovat víc, než byl před svým zvolením ochoten připustit. V úterý poprvé využil možnosti vrátit parlamentu zákon, se kterým nesouhlasí. V kuloárech sněmovny přitom vzbudilo určitý údiv, jaký zákon si prezident ke svému kroku vybral: zákon o zoologických zahradách. Klausovi se na něm například daňové úlevy pro zahrady, vznik nového úřadu, který by měl na zoo dohlížet, a zejména fakt, že "jde o typický speciální jednoúčelový zákon, který přispívá k bujení a hypertrofii našeho právního řádu". Klaus může se svou snahou o jeho kultivaci rychle narazit. Jeho předchůdce Václav Havel jen v letech 1998-2002 vetoval hned čtrnáct zákonů, ve všech případech ho však poslanci znovu přehlasovali. Totéž zřejmě čeká i Klause: sněmovna už před měsícem přehlasovala Senát, který poslancům zákon o zoo rovněž vrátil.


Jak uvedl deník Právo, exministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok je zaměstnán jako poradce v pražské pobočce nizozemské finanční skupiny ING. Rusnok se dostal do konfliktu s premiérem Vladimírem Špidlou poté, co na sebe prozradil, že v prezidentské volbě odevzdal hlas Václavu Klausovi, a nikoliv kandidátu vládní koalice. Premiér požádal prezidenta o odvolání Rusnoka z funkce ministra a jako důvod však uvedl "váznutí komunikace". Exministr se zhruba před měsícem vzdal poslaneckého mandátu, ale zůstal nadále členem ČSSD. Jak řekl Právu, zatím nepočítá s návratem do vysoké politiky.


Trestat provinilce domácím vězením jistě není špatný nápad, uvádějí ve svém komentáři Lidové noviny. Státu odpadne spousta výloh, které má s vězni, nemusel by je živit, topit jim ani pro ně shánět práci. "Zákaz vycházek" je dokonce lepší než podmíněný trest, je to citelné omezení svobody, a přitom není spojeno s ponižujícími podmínkami ve vězení. Úvahy o tom, kdo bude takto odsouzené "hlídat", jsou ovšem scestné. Kontroly by se totiž mohly snadno zvrhnout do naprosto zbytečného šikanování - stačí si vzpomenout na zdánlivě "nevinný" ochranný dohled, který praktikoval minulý režim. Aby měl nový trest smysl a mohl plnit svůj účel, je nezbytné investovat do čipového zařízení, které by samo hlásilo, kde se jeho majitel právě nachází. Jistě, bude to něco stát, ale v porovnání s výdaji na vězně se to podle deníku bohatě vyplatí.


Stát by měl Kristině Colloredo-Mansfeldové vrátit zámek v Opočně na Rychnovsku,  foto: ČTK
Zámky dejte šlechtě, vyzývá další komentář, tentokrát v Mladé frontě Dnes. Vrací se tak úternímu verdiktu Krajského soudu v Hradci Králové, který rozhodl, že šlechtickému rodu Colloredo- Mansfeld se vrátí zámek v Opočně. Můžeme čekat, že u části našeho lidu toto rozhodnutí soudu narazí, stejně jako u některých politiků a publicistů. Upřímně řečeno, on ten kolorit k tomu přímo svádí. Jenom vypsat všechna ta jména potenciálních restituentů, která znějí jako z normalizační pohádky o Krakonošovi, by zabralo celý tento komentář. Hle: Trauttmannsdorf-Weinsberg, Karl Des Fours Walderode, Salm-Reifferscheidt. Jenomže držitelé červené krve se zatím restitučního blaha dočkali dříve než modrokrevníci. Proč se vracení majetku šlechtě tolik vleče? Předně jde o skutečně velké sumy, často miliardové. Situaci komplikuje čas od času nějaká ta divoká story o prozatímním, definitivním, odebraném, přiznaném či nepřiznaném nebo kdovíjakém ještě československém občanství. Taky Benešovy dekrety povstávají z historického hrobu. Historici se přou, kdo byl a kdo nebyl kolaborant. Odhlédneme-li od této hry, ze které mají asi největší radost právníci a nejmenší památkáři, napadne nás: komu by vlastně měly ty zámky patřit? Podle některých jsou "všeho lidu". Jenomže "všeholid" sám své občanství vyměnil několikrát a o jeho kolaboraci se raději ani nezmiňujme. Nebo snad státu, což je jen jiné označení předešlého? Těch se nám pod velehorou Řípem také už vystřídalo několik, zatímco šlechta zůstávala a na majetku lpěla. Možná by se majetky daly v aukci prodat nějakému podnikateli. Jenomže ti pochopili, že je lepší si hrady a zámky postavit svépomocí a zabudovat si v nich vyhřívanou podlahu. Asi bude nejjednodušší všechno vrátit. Robota zatím nehrozí.


Mezi vědce, kteří pracují v oblasti jižního pólu, se podle Lidových novin na podzim zařadí i tým z České republiky. Tehdy totiž začne v Antarktidě fungovat česká polární stanice. Česká republika se tak stane v pořadí 18. zemí na světě, která bude stanici v oblasti provozovat. Mělo by na ní pracovat 15 lidí. 50 milionů korun na její výstavbu poskytlo ministerstvo školství, které by mělo platit také její provoz ve výši 750 tisíc korun ročně. Celý projekt ale ještě musí schválit státy Antarktické smlouvy, které budou v červnu zasedat v Madridu. Pokud vše půjde hladce, vypluje na podzim loď vezoucí stanici a 12 lidí k břehům Antarktidy. Na oficiální vědecké stanici by měli Češi působit během antarktického léta, kdy se tamní teplota pohybuje kolem nuly. Budou se zabývat především výzkumy z oblastí klimatologie, meteorologie, geologie a ekologie. V současné době je v Antarktidě 48 polárních stanic, které provozuje sedmnáct států.


Květinový den,  foto: ČTK
Každý, kdo je ochoten investovat dvacet korun, si podle Mladé fronty Dnes může připnout ke klopě žlutou květinku. Přispěje tak na boj proti rakovině. Na středu totiž připadá Květinový den, který letos už posedmé pořádá Liga proti rakovině. Květinový den se každý rok zaměřuje na boj proti konkrétnímu typu rakoviny. Letos je to rakovina děložního čípku, v uplynulých letech to byla onemocnění plic nebo prsou. Zhruba třetina vybraných peněz se každoročně věnuje na prevenci, která je vždy levnější než případná léčba. "Letos rozdáme 900 tisíc letáků. Je to způsob, jak snížit úmrtnost žen na rakovinu děložního čípku. Ta je u nás proti skandinávským zemím dvojnásobná," říká předseda Ligy proti rakovině Zdeněk Dienstbier. Loni se podařilo vybrat přes sedmnáct milionů korun. Za sedm let pořádání sbírky se však v pokladničkách "protočilo" už 58 milionů.


Adoptivními rodiči jedenáctileté indické dívky Vaneshree se stalo 400 žáků základní školy Jana Harracha v Jilemnici. Jak uvedla Mladá fronta Dnes, školáci mezi sebou vybrali peníze a prostřednictvím Arcidiecézní charity Praha přispěli dítěti z chudší části světa na studia. Děti si podle ředitelky školy Hany Adámkové musely odpustit asi dvě zmrzliny a místo na sladkosti daly peníze na adopci. Vybraly tak mezi sebou přes pět tisíc korun. Právě díky sbírce děti zaplatí Vaneshree školné, pomůcky na vyučování i uniformu. Navíc bude mít zajištěnou zdravotní péči i pojištění. To vše na celý jeden rok. Adopce na dálku však nekončí jen sbírkou a zaplacením poplatku, protože si všech 400 adoptivních "rodičů" bude moci s dívkou psát. Podle Dagmar Novákové z Arcidiecézní charity se v poslední době do adopce na dálku zapojuje stále více škol či tříd. Dodnes se podařilo sehnat adoptivní rodiče pro bezmála 8300 dětí.


Z filmu 'Výlet;
Hořká komedie o cestě Výlet získala po úspěchu v San Sebastianu, v Soluni a nedávném vítězství v Paříži další mezinárodní poctu. Podle Mladé fronty Dnes přivezla režisérka Alice Nellis z newyorského festivalu Tribeca cenu pro nejlepšího herce Igoru Barešovi. K ceně patří i letenka na zájezd kamkoli do světa, což Igora Bareše, který nerad cestuje, určitě potěší, žertovala Nellis. Režisérce přeje v Americe štěstí. Její prvotina Ene bene vyhrála v San Francisku, další film Výlet získal hereckou cenu na východním pobřeží Států. Na scénáři svého třetího snímku režisérka pracuje. A nejen na něm. Píše také pro kolegy režiséry - pro Martina Šulíka a výhledově pro Jana Svěráka.