Přehled tisku
Irácká válka je plná přitažlivých paradoxů, uvádí se v komentáři Mladé
fronty Dnes. Kdo je úspěšnější lovec? Američtí vojáci v Iráku, nebo čeští
myslivci? Odpověď není těžká. Čeští myslivci! Postříleli už víc lidí, než
bylo v Iráku padlých. Když porovnáme množství myslivců s velikostí armády
USA v Iráku a přepočítáme padlé myslivce a vojáky na společného
jmenovatele, čeští myslivci vedou i v absolutních číslech. Mají ve svých
řadách víc padlých než Američané. Kdyby úkol porazit Saddáma Husajna
spočíval na bedrech českých myslivců, dočkali bychom se války neobyčejně
krvavé a plné smrtelných zásahů do vlastních řad. Všichni, kdo
předpovídali krvavý a vleklý průběh iráckého tažení, měli na mysli právě
zkušenosti z českých honů. Strašlivá kanonáda, kvičení postřelených lovců,
skotačení zvěře a hubený výsledek. Když ale porovnáme kořist, jsou na tom
lépe Američané. Čeští myslivci se po honu mohou chlubit několika
rozstřílenými zajíci, přejetou srnou a odstřeleným pokladníkem
mysliveckého sdružení, kterého však nelze ke kořisti započítávat, zato
kořist Američanů je obrovská, soudí komentátor Mladé fronty.
Podle Lidových novin by v Česku měla být v dohledné době přísněji chráněna práva dětí. Jedním z prvních kroků má být uzákonění zákazu fyzického trestání dětí - v rodinách, ve školách i ve výchovných ústavech. Stát přípravou legislativy reaguje i na zprávu Výboru pro práva dětí OSN, který poukázal na jejich špatnou ochranu v ČR. Uzákonění zákazu fyzických trestů nebude ale podle expertů znamenat, že by rodiče kvůli občasnému pohlavkování čekal soud. "Mezi jemným plácnutím a fackou je však už rozdíl. Facka už není běžný výchovný prostředek. Zejména na dospívající děti může mít negativní vliv," vysvětluje právnička Radka Jelínková z Ligy lidských práv. Podle ředitelky Fondu ohrožených dětí Marie Vodičkové patří u nás fyzické tresty mezi tradiční způsoby trestání dětí. To je ale potřeba změnit, dodávají Lidové noviny.
Čtyřicet procent Čechů dává podle Mladé fronty Dnes úplatky. Počet lidí,
kteří se k uplácení přiznávají, navíc už pátým rokem stále roste. Korupce
se stává běžnou součástí života lidí v Česku. Suma, kterou lidé na
úplatcích vydají a přijmou, se podle odhadů odborníků pohybuje okolo
čtyřiceti miliard korun ročně. To je tolik peněz, že by za ně mohlo celý
rok existovat více než deset špičkově vybavených moderních univerzitních
nemocnic. Nejvíce úplatků směřuje do kapes úředníkům, dále jsou korupcí
podle mínění lidí silně ovlivněni zdravotníci, policisté, soudci a celníci. Jen každý desátý člověk si myslí, že úplatky jsou zbytečné.
Naopak čtvrtina lidí považuje úplatky za samozřejmé.
foto: ČTK
Jak píší Lidové noviny, české firmy by si měly pospíšit, aby získaly
zakázky při poválečné obnově Iráku. To, že ČR je mezi zeměmi, které
pomáhají při sestavování nové irácké vlády, totiž automaticky neznamená,
že Češi budou vyhrávat výběrová řízení. V Iráku je spousta práce a firmy z celého světa si brousí zuby na lukrativní zakázky. Irák má totiž jednu
výhodu, bude schopen zanedlouho kontrakty zaplatit z vlastních zdrojů.
Všechny zakázky má zatím pod sebou americký vládní úřad a dostávají je
americké firmy, které si hledají dodavatele po celém světě. Washington ale
chce, aby o velkých smlouvách rozhodla až nová irácká vláda. Nyní
probíhají jednání, kdo by v ní měl zasednout. Při rozhovorech jsou i zástupci šesti zemí - Austrálie, Británie, ČR, Polska, Španělska a USA.
Díky tomu, že se Česko těchto debat účastní, měly by mít i české firmy
větší šanci získat velké zakázky. Podle naší velvyslankyně v Kuvajtu Jany
Hybáškové to však neznamená, že je dostanou. V Kuvajtu a Iráku už totiž
působí řada zástupců velkých firem, které se snaží navazovat kontakty, a pojistit si tak budoucí smlouvy. Češi měli například zájem o rekonstrukci
pivovaru v Basře. Jak se ale zdá, zakázku dostanou Dánové, jejichž
zástupci působí v Basře už několik týdnů. "Za prvé, musíme jasně
říct, o co máme zájem - o zprovoznění vodní sítě či o práci na ropných
zařízeních a podobně. A za druhé, je nutné si uvědomit, že zakázky budou
zadávat Iráčané, a ne Američané. Proto podniky musejí co nejrychleji
navázat kontakty v Iráku," tvrdí velvyslankyně.
Američané mají špatnou zprávu pro všechny Čechy, kteří chtějí vycestovat do USA. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, vyřízení amerického víza bude dražší, ale také přísnější. Každý žadatel o americké vízum se bude muset osobně dostavit na pohovor s konzulárním úředníkem. Dosud si velvyslanectví zvalo jen každého třetího. Nemění se poplatek přibližně tří tisíc korun za vlastní žádost. Podle ambasády si takový systém vynutila bezpečnostní situace a stále klesající počet žádostí o americká víza ve světě. Velvyslanectví tvrdí, že celý proces se tak urychlí a žadatelé nebudou muset na zastupitelský úřad několikrát.
Na americké základně Doha v Kuvajtu, kde jsou nyní ubytováni i čeští vojáci, byl v pondělí vyhlášen pyrotechnický poplach. Jak informuje deník Právo, vedle ubytoven česko-slovenské jednotky totiž ležela půlkilogramová velmi nebezpečná výbušnina používaná k ničení objektů. Pro Američany byl nález trhaviny šokem. Kdo a proč ji u budovy české jednotky nastražil, se nyní vyšetřuje. Američtí specialisté berou v úvahu všechny možné verze - včetně toho, že se na přísně střeženou vojenskou základnu tajně dostali teroristé. Velitel české jednotky generál Dušan Lupuljev upřesnil, že šlo o klasickou nálož TNT používanou v americké armádě pro ženijní práce a k ničení budov. Objekt, ve kterém je ubytováno zhruba 400 českých a slovenských chemiků, byl evakuován a na místo dorazil speciální tým s robotem na manipulaci s trhavinami. Lupuljev nechtěl spekulovat, zda bylo umístění nálože náhodné, či bylo cíleně namířené proti česko-slovenské jednotce. Je podle něj nutné počkat na výsledky vyšetřování, které budou známy asi do čtyř dnů.
Stačilo jen málo a počítačový expert Věnek Herynk nemusel od svých třiceti let nadosmrti pracovat. Jak napsala Mladá fronta Dnes, mladý muž pracoval ještě před rokem jako programátor hlavního účetního systému v GE Capital Bank. Tak jako on nerozuměl počítačovému programu v bance nikdo. Herynk dokázal nepozorovaně poslat téměř 200 milionů z banky na své vlastní účty. Ke zpronevěře se loni přiznal. Jak sám říká, byla to klukovina. On i jeho advokát se nyní snaží soud přesvědčit, že programátorovi nikdy nešlo o peníze. "Ten systém bylo takové jeho dítě. Herynk jen zažíval pocity výzkumníka, který zkouší nejrůznější metody, co všechno to dítě vydrží," uvedl Herynkův obhájce. Podle jeho názoru hrozí Herynkovi přibližně sedm let vězení. Programátor už bance vrátil 70 milionů a má obstavený veškerý majetek. Velké splácení ho však ještě čeká.
Devatenáctiletého Lukáše Kohouta, který je podezřelý, že za peníze Poslanecké sněmovny soukromě cestoval do zahraničí, vzal o víkendu soud do vazby. Podle deníku Právo Kohout čelí trestnímu stíhání ze série podvodů a pro poškozování cizích práv. Mladík podle obvinění za peníze Sněmovny letecky navštívil řadu vzdálených zemí, například Jihoafrickou republiku, Maledivy, Thajsko, Tunisko, Peru, Kolumbii, Ukrajinu, Albánii, Venezuelu a další. Své soukromé výlety přitom vydával za oficiální státní návštěvy a sebe představoval jako funkcionáře parlamentu. Podle policie se například vydával za asistenta předsedy valného shromáždění OSN Jana Kavana a jeho jménem si začátkem prosince objednal za peníze poslaneckého klubu ČSSD let na Srí Lanku. Pro údajnou Kavanovu cestu si tehdy zamluvil tryskové letadlo za 2,5 miliónu korun a ochranku za 100 000 Kč. Kohout se čtyřmi známými dokonce objednaným letadlem odletěl. Nedostal ale povolení k přeletu nad Indií, a tak letadlo přistálo na Kypru, odkud se vrátilo do Prahy.
