Přehled tisku

Komentátor Lidových novin soudí, že si Vladimír Špidla uložil nesplnitelný úkol, když prohlásil, že se pokusí najít průřezového prezidentského kandidáta, který bude mít podporu více než jedné strany. "Vždyť jeho strana je největší brzdou jakékoli dohody v rámci koalice. Všechny dosavadní kandidáty, jež navrhla, při volbě nemilosrdně zlikvidovala. Další odradila, případně postavila někoho, kdo je pro ostatní strany nepřijatelný," upozorňuje deník. Pokud chce podle něj Špidla uspět musel by, patrně ve spolupráci se Stanislavem Grossem, přesvědčit znesvářené poslance, že je v jejich zájmu nějakého prezidenta zvolit. Musel by proto najít někoho, kdo by se na funkci hodil a zároveň by nebyl proti mysli koaličním stranám. "Zkrátka Špidlovo zadání připomíná pohádkový úkol - Jdi tam, nevím kam, přines to, nevím co," konstatuje v závěru list.

Deník Mladá fronta Dnes pochybuje, zda ještě někdo může brát Špidlovu snahu najít průchodného kandidáta vážně. Pro třetí parlamentní volbu jsou podle něj nyní možné jen dvě možnosti: Buď nebude zvolen nikdo, nebo Václav Klaus. "Těžko říci, co je pro Špidlu větší katastrofa. Jisté je, že v obou případech by šlo o obě jeho křesla. Jak v čele strany, tak v čele vlády. Pokud tedy premiérovi zbývá kousek politického pudu sebezáchovy, zavelí k přímým volbám. Hůř pro něj prostě dopadnout nemohou. Občané se tedy dočkají toho, co chtěli, z prapodivných důvodů: ODS se otočila, protože chce Klause. A ČSSD otočí proto, že nikoho nemá," - míní list.

Zpěvák Karel Gott nechce kandidovat na prezidenta. "Myslím si, že by to pro mne nebylo. Stačí malá chybička, řeknu něco, co nebude příliš diplomatické, a vznikne směšná situace. Nemá smysl to zvlášť rozebírat, moje stanovisko je jasné: doufám, že se politici dohodnou," řekl zpěvák Lidovým novinám a na otázku, zda skutečně nechce v případné přímé volbě kandidovat, jednoznačně odpověděl: "Ne, určitě ne." Gottovu případnou kandidaturu v přímé volbě ve středu na tiskové konferenci naznačili jeho kolegové z branže Aleš Brichta a Lou Fanánek Hagen. "Na tiskovku jsem poslal dvě věty. Prohlásil jsem, že doufám, že se naši politici konečně dohodnou a opravdu zvolí nějakou osobnost. A tím mne zbaví dilematu o případné kandidatuře přemýšlet," řekl Gott novinám. Iniciativu svých kolegů považuje Gott za snahu přimět politiky ke shodě. "Nespokojeně reagují na to, jak proběhla obě kola volby prezidenta. Pokus by se podobná situace měla opakovat a došlo by k přímé volbě, pak by mělo smysl prohlásit, že my umělci si myslíme, že by mohl kandidovat ten, který je u nás a v zahraničí populární, i když jen jako zpěvák," uvedl několikanásobný Zlatý slavík. Dodal, že celou akci přitom vnímá především demonstrativně.

Hospodářské noviny komentují nápad některých umělců navrhnout na prezidenta Karla Gotta. Podle listu by měli lidé brát jeho kandidaturu jako nervový trénink. "Buď ještě letos, nebo za pět let si budeme vybírat z pestré palety kandidátů na prezidenta, mezi nimiž by Gott patřil k těm nejnormálnějším," soudí deník. "Přestože iniciativa hudebníků vyznívá spíše jako recese, je nutné brát vážně, že jde o reakci na frašku, kterou při volbě prezidenta sehrává parlament. Nemůžeme se proto divit, že po sledování tohoto nedůstojného divadla někdo zprávu o Gottově nominaci vyhodnotí jako rovnocennou třeba sdělení, že ODS bude vždy a za jakýchkoli okolností kandidovat jen a pouze Václava Klause," upozorňují Hospodářské noviny.

Ve stejném duchu se nese také komentář Lidových novin. "Kdo jiný nejlépe ukáže politikům ubohost jejich prezidentské hry než stálice českého showbyznysu, která je tu stále s námi v kterémkoli režimu," ptá se deník. Připomíná také Gottův pokus o emigraci v 70. letech minulého století, kdy jej k návratu údajně přemlouval sám Gustav Husák. Na pražských zdech se objevily nápisy "jsme lidé Karla Gotta", které nikdy nepřestaly platit. Podle komentáře je tedy logické, že se stálice české pop music uchází o prezidentský post. "Ostatně ne nadarmo ho křehčí 'polovička' odstupujícího prezidenta poctila pozváním na rozlučku s uctívanou hlavou státu," dodává.

Pokud bude mít ministr financí Bohuslav Sobotka na stole studii, která doloží návratnost peněz vložených do pražské víceúčelové pro mistrovství světa v hokeji v roce 2004, je ochoten poskytnout na výstavbu haly vládní záruky. Ministr to řekl deníku Právo během zasedání vlády v Českých Budějovicích s tím, že pokud by hala nebyla schopná splácet z provozu peníze půjčené na její stavbu, stát by musel ze svého rozpočtu zaplatit 6 miliard korun. Dodal, že poskytnutím vládní záruky bez požadované studie by se jednalo o skrytou dotaci komerčnímu subjektu. Pak by mohl přijít kdokoli a žádat podobnou přímou dotaci, zdůraznil Sobotka s tím, že stát už v této záležitosti významně pomohl, protože poskytl dotaci ve výši 700 miliónů korun na sanaci pozemků.

Podle Hospodářských novin v obavě, že budou muset vydat až desítky milionů korun na povinné rekonstrukce starších strojů, žije nyní vedení mnoha českých podniků. Podle jejich mínění totiž tyto investice vyžaduje v souvislosti se vstupem do Evropské unie nové vládní nařízení o bezpečnostních požadavcích na strojní zařízení. Začalo platit od 1. ledna tohoto roku. Obavy firem odmítá ředitel odboru inspekce Českého úřadu bezpečnosti práce Michal Ronin, který tvrdí, že pro toho, kdo měl dosud vše v pořádku podle starých předpisů, se nic nemění. Odborník na bezpečnost práce vysvětluje možnost rozdílného výkladu nového předpisu tím, že je velmi nesrozumitelný a špatně napsaný. To, že je kritizován i ze strany mnoha odborníků, připustil také referent Ministerstva práce a sociálních věcí Miroslav Pospíšil, podle kterého se ale pracuje na novele. Zatím není jasná lhůta, do které musí být tyto požadavky převzaté z příslušné směrnice Evropské unie splněny. Přesto už některé podniky raději s rekonstrukcemi začaly z obav z možných postihů, uvádějí Hospodářské noviny.

Čeští zemědělci změnili názor na vstup České republiky do Evropské unie. Zatímco loni řada profesních organizací tento krok ČR nepodporovala, nyní většina z nich se vstupem do EU souhlasí. Někteří se dokonce chtějí zapojit do kampaně za vstup do společenství. Informují o tom Hospodářské noviny. "Chtěli jsme hlavně vyvinout tlak na Brusel, aby nám nabídl lepší podmínky. To se podařilo," řekl listu předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy Bohumír Dufek. Svaz dokonce nyní podal na ministerstvo zahraničí projekt na spoluúčast svazu v kampani pro vstup do unie. List připomíná, že na summitu v Kodani unie přiznala ČR jen 25 procent produkčních dotacích, takzvaných přímých plateb, oproti farmářům patnáctky. "Máme však možnost doplnit je z vlastních zdrojů až na 55 procent. To jsme v podstatě chtěli," dodal Dufek. Vstup do EU podpoří i Agrární komora, která zastupuje rozhodující část zemědělců. Vláda však musí dát záruky, že přímé platby skutečně dosáhnou alespoň 55 procent úrovně u farmářů patnáctky. "Když tyto peníze dostaneme, pak jsme jasně pro vstup," řekl prezident komory Václav Hlaváček. e vstupem nyní podle informací listu souhlasí rovněž Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Asociace soukromého zemědělství, Potravinářská komora, Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy a Svaz marginálních obcí, který sdružuje podnikatele v podhorských oblastech. Zemědělský svaz vstup podpoří, pokud vláda zaručí co nejvyšší možné dotace, informuje list.

Nynější generální ředitel Českých drah, Dalibor Zelený, z funkce dobrovolně neodstoupí. Zelený podle deníku Právo jednal minulý týden s ministrem dopravy Milanem Šimonovským, který výběrové řízení na nového šéfa drah prosazuje. Odstoupit však odmítl. "Představenstvo akciové společnosti České dráhy, jehož jsem předsedou, má ze zákona odpovědnost za chod podniku a musí se chovat s péčí dobrého hospodáře. Nejsem si však jist, zda si to všichni aktéři této hry uvědomují," zdůvodnil své rozhodnutí Zelený. Právo rovněž s odvoláním na dobře informovaný zdroj uvedlo, že České dráhy zastavily probíhající výběrové řízení na nové karty "Z", které měly být zavedeny 2. března. Čipová karta měla cestujícím sloužit nejen ke slevám v jídelních vozech a při nákupech v nádražních prostorách, ale i jako přenosná peněženka, tedy kreditní karta. To ovšem vylučuje její přenositelnost, dodává list.

Zfalšovaná maturitní vysvědčení a výuční listy prodává za čtyři tisíce korun asi padesátiletý muž z Chebu. Případem se zabývá policie, píše deník Mladá fronta Dnes. Za trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny hrozí muži až dva roky vezení. Na stopu přivedl deník inzerát, který se objevil před několika dny v Chebu a který nabízel vyrobení jakéhokoliv výučního listu. Reportér Mladé fronty Dnes na inzerát odpověděl s žádostí o výuční list zedníka nebo elektrikáře. Padělatel se novináře zeptal jen na jméno, místo narození a rodné číslo a sdělil mu cenu a místo předání dokumentu. Reportér se dočkal nejen požadovaného dokumentu. Padělatel mu ochotně popsal způsob, jakým listiny falšuje. Přestože dokument vypadal velmi věrohodně, bylo možné na něm najít některé nedostatky, které by notářskému oku neušly. Jedním z nich bylo použití razítka se státním znakem červené barvy. Může být totiž pouze modré či fialové, vysvětluje list.

Lidové noviny konstatují, že doby, kdy byl zajíc zcela běžným obyvatelem českých lesů, jsou pryč. Z několika miliónů zajíců, kteří V České republice žili před půlstoletím, jich zůstalo necelých 400 tisíc. Kritičtější jsou početní stavy králíků a koroptví. Králíkům, kterých zbylo jen několik tisíc, hrozí dokonce vyhynutí. Úbytek zvěře trápí spíše jen myslivce a vrásky přidělává ochráncům přírody. O příčinách tak markantního úbytku lesní zvěře se zatím jen spekuluje. Znalci problematiky se ale shodují, že hlavním důvodem je chemizace a používání pesticidů v minulosti. Tato chemická hnojiva mají totiž negativní dopad především na játra zvířat, ta pak v důsledku jejich selhání hynou. Podle myslivců může být dalším faktorem i pytláctví, které se v posledních letech stále více rozmáhá. Nejžádanějším masem je dančí, srnčí a zaječí, dodávají Lidové noviny.

Policie prověřuje další tři podezřelé zakázky v kauze korupční aféry na ministerstvu zahraničí z dob šéfování Jana Kavana. Lidovým novinám to řekl policejní rada, který se případem zabývá. Jde podle něj o zakázky na rekonstrukci zastupitelských úřadů v hodnotě odhadované na 50 až 150 milionů korun. Jak uvedl, jestli vznikla škoda, vyplyne ze znaleckého posudku. Na jeho výsledky čeká policie též v případech tří zakázek, za něž již padla obvinění. Za korupci na ministerstvu zahraničí je stíhán jeho někdejší generální sekretář Karel Srba. Obvinění se týká údajných nezákonností při přidělování zakázek na rekonstrukci zastupitelských úřadů v Chorvatsku, Keni a Alžíru. Kromě Srby je za úplatkářství od loňského srpna stíhán jeho nástupce ve funkci generálního sekretáře Pavel Jaroš a dva podnikatelé - Tomáš Pfeffer, předseda dozorčí rady firmy Certos, která výběrové řízení organizovala, a Jiří Sitár, někdejší zaměstnanec společnosti Block, jež získala zakázku na rekonstrukci ambasády v Záhřebu. Všem kromě Sitára bylo v listopadu obvinění rozšířeno kvůli zakázkám v Keni a Alžíru. Do řady obviněných tehdy přibylo dalších pět lidí. Srba je spolu s dalšími třemi lidmi stíhán i za přípravu vraždy novinářky, dodává deník.