Přehled tisku

Historický summit Evropské unie v Kodani, na němž má být uzavřeno jednání o rozšíření unie o Česko a dalších devět zemí, je hlavním tématem pátečního českého tisku.

Historický summit Evropské unie v Kodani, na němž má být uzavřeno jednání o rozšíření unie o Česko a dalších devět zemí, je hlavním tématem pátečního českého tisku.

Představu běžného Čecha o Evropské unii přibližuje komentátorka Mladé fronty Dnes. S nadsázkou je to něco jako odchod na věčnost: všichni tam jednou musíme, ale nevím, co nás "tam" čeká, konstatuje. Po liknavé argumentaci politiků podle ní lidé ani jinak uvažovat nemohou. Úředníci kdesi v cizině jednali a strany tady doma hrály hru na hodného a zlého policajta: ODS kritizovala, ostatní fandili. Většinou v nudných frázích, míní komentátorka Mladé fronty Dnes. Lidé proto podle ní vědí, jak se na unii dívají politici, ale nevědí, jak se na ni mají dívat oni.

Komentátor Hospodářských novin si všímá, že v Kodani bylo pozměněno ceremoniální pořadí obvyklé pro vrcholné schůzky unie. Summit totiž začal rovnou večeří, na níž se obvykle řeší citlivé věci. Kodaňský summit Evropské unie začal rovnou večeří jako jasný signál, že se půjde rovnou k věci. To posílilo dojem, že všichni zúčastnění si uvědomují význam chvíle. Zároveň to ale zvýšilo tlak na všechny zúčastněné - a to jak na členy unie, tak na kandidátské země, upozorňuje list.

Deníky také píšou o klíčovém kongresu Občanské demokratické strany, jehož delegáti o víkendu zvolí nového předsedu strany. Listy se věnují dosavadní kariéře končícího šéfa ODS Václava Klause a zamýšlejí se, jakým směrem se strana pod vedením nového lídra vydá.

Situaci v ODS komentují Lidové noviny. Václav Klaus podle nich již není "posvátnou krávou" své strany. Usuzují tak z kritických slov, které na Klausovu adresu pronesli tři ze čtyř kandidátů na nového šéfa strany. Uvedli například, že soustrojí ODS je zrezlé, že Klaus ztratil smysl pro realitu a že ODS zbytečně odrazuje intelektuály. Je to sice brutální paralela, ale situace před kongresem ODS vážně trochu připomíná duch legendárního XX. sjezdu sovětských komunistů, na němž v roce 1956 Stalinův nástupce Nikita Chruščov vystoupil s kritikou kultu osobnosti, konstatuje deník. Předvolební výroky předsednických kandidátů ODS podle listu dávají tušit, že ve straně končí klausovská éra hledání vnějších nepřátel tam, kde nejsou, odhalování spikleneckých center a odmítání debaty o transformačních kiksech. A to je dobře. Pro ODS i pro českou pravici, uzavírají Lidové noviny.

Naopak komentátorka Hospodářských novin míní, že nikdo z kandidátů na předsedu ODS se nezdá radikálně vybočovat ze zajetého stylu strany. Petr Nečas je podle ní spíše konzervativní a seriózní až nudný, Jan Zahradil se sklonem k show a silným vyjádřením chce být předsedou jen na přechodnou dobu. O Miroslavě Němcové se toho ani v ODS mnoho nedozvíte a Mirek Topolánek má sice v politice vcelku vzácný dar humoru, ale ani on se ovšem netváří, že by zcela boural zajeté vztahy ve straně, vypočítává komentátorka. Nikdo z nich viditelně po předsednické funkci netouží, nerve se o ni, nebuší se v hruď se slovy: Já jsem ten nejlepší. Navenek působí spíše ostýchavě, málem jako kdyby páchali svatokrádež. To není přístup těch, kdož touží vtisknout něčemu svou pečeť, domnívá se komentátorka Hospodářských novin.

S alternativním návrhem, jak vyřešit očekávaný pat první volby prezidenta, přišel předseda lidovců Cyril Svoboda. Podle Lidových novin Svoboda odhaduje, že nástupce Václava Havla nebude v první volbě zvolen. Navrhuje, aby se poté sešli předsedové parlamentních stran, s výjimkou komunistů, a pokusili se dohodnout na zcela novém kandidátovi. "Bude tu nový předseda ODS, třeba bude možná debata na toto téma. Alespoň bychom to měli zkusit," řekl listu Svoboda. Neřekl však, kdo by takovou všeobecně přijatelnou osobností mohl být. Pokud se politici nedohodnou a druhá volba nového prezidenta neurčí, potom Svoboda i lidovci podporují přímou volbu. Dodal, že se jeho strana bude snažit o to, aby se Petr Pithart stal společným kandidátem stran vládní koalice, píší Lidové noviny.

Z připravované reformy veřejných financí vypadly těsně před jejím projednáním ve vládě všechny sociálně a politicky citlivé body. Deníku Právo to řekl zdroj blízký kabinetu, který se, jak list píše, domnívá, že pro radikálnější škrty by návrh ministra financí Bohuslava Sobotky nezískal plnou podporu ani v řadách sociálních demokratů. Ministři by se podle jiných zdrojů Práva v žádném případě neměli zabývat například uvažovaným návrhem na pomalejší valorizace důchodů. V současné době se zvyšují důchody při růstu cen o pět procent od poslední valorizace. Podle zákona se sice penze musí zvednout nejméně o 70 procent inflace a jednou za dva roky o třetinu růstu reálných mezd, nicméně je dlouholetým zvykem zvyšovat o celé mzdy. Na ministerstvu práce a sociálních věcí vznikla ještě v době, kdy tam měl penzijní reformu na starosti nynější ministr průmysl a obchodu Jiří Rusnok, myšlenka, že by se do budoucna měly penze zvyšovat o růst cen a tři čtvrtiny růstu reálných mezd. Původní koncept reformy veřejných rozpočtů připravené ministerstvem financí předpokládal, že by se valorizovalo jen o inflaci, anebo čistě jen podle zákona - tedy o 70 procent inflace a jednou za dva roky o třetinu růstu reálných mezd. Druhá varianta by například v roce 2006 ušetřila rozpočtu 16 miliard korun. To by však otevíralo nůžky mezi životní úrovní důchodců a osob v produktivním věku. Proto je tato myšlenka zřejmě pro některé osoby včetně premiéra Vladimíra Špidly nepřijatelná, píše deník Právo. Za další vysoce sporný bod připravované reformy označuje plán na změny v nemocenské a soudí, že i tento bod mohl doznat změny. Konfliktním podle deníku bude i návrh na zúžení okruhu zdravotnických zařízení oprávněných rozhodovat o pracovní neschopnosti, v plánu se podle Práva zřejmě neobjeví ani zvažovaný odchod od myšlenky plošně vyplácených sociálních dávek. Cílem reformy veřejných financí, jejíž návrh ministersvo financí vládě předloží v pondělí 16. prosince, je ušetřit desítky miliard korun a vést k poklesu deficitu veřejných rozpočtů z letošních 5,7 procenta HDP na 3,7 procenta HDP v roce 2006. Vedle sociálních zásahů chce reforma například výrazně zvýšit zdanění cigaret, podobně jako je tomu v EU. Naopak připouští snížení daní pro podniky na 25 procent, píše deník Právo.

Novou odborovou organizaci si založilo několik zaměstnanců a členů vedení Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. V jejím čele stojí ředitelka nemocnice Marie Alušíková a členy jsou dva z jejích pěti náměstků. Ředitelka tak bude hájit zájmy zaměstnanců de facto proti sobě. Podle představitelů ostatních dvou odborových organizací, které již v nemocnici pracují, jde o jasný střet zájmů, píšou Lidové noviny a Mladá fronta Dnes. Ve vinohradské nemocnici již existuje odborový svaz zdravotnictví a Lékařský odborový klub. Zrovna se mezi sebou dohodly, že od vedení budou pro příští rok požadovat zvýšení platů o vládou nařízených sedm procent a něco navíc. Nyní bude nutné, aby požadavky odborů vůči vedení schválila i nová odborová organizace. "Vnímáme to jako ostrý střet zájmů. Jak může vrcholový management chránit zájmy zaměstnanců sám proti sobě?" ptá se podle Mladé fronty Dnesšéfka odborového svazu Ivana Petrželková. Alušíková však ve své dvojí funkci problém nevidí. "Pokud budu jednat za odborovou organizaci, do jejíhož čela jsem byla ke svému překvapení zvolena, bude za vedení jednat můj statutární zástupce," řekla deníku. Jaké návrhy předloží jako šéfka odborů dvěma konkurenčním organizacím nechtěla předem prozradit. Podobné k zaměstnavateli loajální odborové organizace vznikaly například v době velké hospodářské krize za první republiky. "Říká se jim žluťácké odbory," řekla Lidovým novinám místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jana Dvořáková. Za odborový svaz už poslala stížnost na ministerstvo zdravotnictví.