Přehled tisku

Prezidentské referendum ČSSD a vytvoření společné obrany vzdušného prostoru se Slovenskem jsou hlavními tématy komentářů pondělních českých deníků.

Totální blamování se politických stran, které zklamou ve své roli zvolit toho nejlepšího z kandidátů prezidentem republiky, a rozvrat v řadách sociální demokracie, tak nazývá komentátorka Hospodářských novin prezidentské referendum ČSSD. Závaznost výsledků referenda je podle listu diskutabilní. Má sloužit k nominaci kandidáta za ČSSD, což bylo pro mnohé potenciální účastníky samo o sobě důvod k neúčasti, domnívá se list. Také pořadí úspěšných kandidátů podle deníku znamená, že ČSSD je na nejlepší cestě k velkému výbuchu. Vladimíru Špidlovi a jeho spojencům nepůjde brzy o nic jiného, než zjistit, jestli jsou ve straně hlavou i krkem, který jí otáčí, nebo byli nasazeni jen jako pro veřejnost přijatelnější obličej zprofanované tváře, píše se v Hospodářských novinách.

I komentátor deníku Právo se domnívá, že v poslaneckém klubu ČSSD marně zápolí Špidlova práčata se Zemanovými těžkooděnci, a zdánlivě je jen otázkou času, kdy i v ústředním výkonném výboru budou předsedova slova voláním do tmy. Podle listu bylo strategií expremiéra dávno rozhodnuto, že Parlament ČR se při prvním pokusu nastolit prezidenta stane Lipanami pro všechny zúčastněné kandidáty, kdežto efektní a vítěznou bitvou u Sudoměře bude pro zemana z Vysočiny volba druhá. To, že se Zeman definitivně rozhodl nenastoupit do prvního kola prezidentských voleb, považuje komentátor Práva za chybu. Ať si to má Zeman promyšlené sebelépe, musí počítat s tím, že i Václav Klaus učiní možné a nemožné, aby usedl na trůn po Václavu Havlovi, píše deník Právo.

Za správný nápad považují Lidové noviny vytvoření společné česko-slovenské obrany vzdušného prostoru. Zcela na místě jsou i úvahy o přibrání Polska a Maďarska. Racionálním krokům českého premiéra Vladimíra Špidly a jeho slovenského protějšku Mikuláše Dzurindy, kteří souhlasili se společným dílem, je možné jen zatleskat, píše se v listu. Chuť aplaudovat hatí ovšem jedna věc - proč se tak dlouho čekalo? - uvádí list. Proč nikdo nenaslouchal expertům, kteří něco podobného navrhovali už před několika lety?, ptá se komentátor a odpovídá, že argumentem mohla být neúčast Slovenska v NATO. Společná vzdušná obrana však mohla fungovat například s Polskem. To, nad čím budou nyní bádat vojenští experti, mohlo být už na papíře a možná fungovat v praxi, píše deník. Místo toho se velikášsky budovaly ozbrojené síly, konkrétně nakupovaly nadzvukové stíhačky, vytýká komentář. Specializace a hlubší spolupráce spojeneckých zemí je v NATO skloňována od konce 90. let. Je dobře, že dorazila i k nám, uzavírají Lidové noviny.

Skeptičtější ke společné vzdušné obraně je deník Právo. Po technické stránce není podle listu nic snažšího než si se Slováky rozdělit působnost, doplňovat se, případně se střídat v ostraze obou zemí například po týdnu. Problém by to nebyl ani po právní stránce, doplňuje list. Aby měla spolupráce i finanční přínos, musely by Slovensko a Česko sladit minimálně nákup výzbroje, nejlépe však pořídit stejné stíhačky. Oběma zemím sice stíhačky pomalu končí a musí se poohlédnout po nových, v případě Slovenska to ale zase až tak nehoří, píše komentátor. V praxi je proto téměř vyloučené, že by nákup proběhl společně. Buď by totiž muselo Česko s rozhodnutím o pořízení stíhaček počkat, nebo by muselo Slovensko pospíchat, spekuluje list. V prvním případě by muselo Česko požádat o ochranu vzduchu Němce, Poláky nebo Američany a za "hlídání" nebe po roce 2005 zaplatit. V druhém případě by museli Slováci okleštit celou celospolečenskou debatu na dané téma. Pro politiky obou zemí by to byla sebevražda, uzavírá deník Právo.

Proti evidenci intimních dat o nemocných, například o údajích o národnosti nebo sexuální orientaci, brojí komentář Mladé fronty dnes. Ministerstvo zdravotnictví totiž stále nepřipravilo zákon, který by sběr citlivých osobních údajů upravoval. Připravena je zatím jen vyhláška, v níž se popisuje, jaká data se mají evidovat v centrálních registrech jednotlivých chorob. Hrozné zjištění je podle deníku to, že nejintimnější údaje o občanech si stát chce nechat posvětit "jakousi vyhláškou". Žádný zákon, žádná "společenská smlouva". Nevolení úředníci se zamysleli, co vše by chtěli vědět a basta, rozhořčuje se Mladá fronta Dnes.

Zahraniční turisté utratí při šestidenním pobytu v ČR průměrně deset tisíc korun. Pokud by však obdrželi lepší služby, mohli by utratit i dvakrát víc peněz a celkové příjmy z cestovního ruchu by tak mohly stoupnout až o 130 miliard korun. S odvoláním na analýzu České centrály cestovního ruchu o tom informují Hospodářské noviny a Mladá fronta Dnes. "V oblasti turistiky zdaleka nevyužíváme všechny možnosti, které republika má. Příjmy z cestovního ruchu v roce 2001 dosáhly 118 miliard korun, ale podle našich odhadů by mohly být až o 130 miliard vyšší," cituje Mladá fronta Dnesředitele centrály Davida Gladiše. Důvodů, proč turisté do ČR míří méně často, je podle něj asi 40. Z toho víc než polovina je typická pro ČR. "Zatímco kriminalita ve formě krádeží je na seznamu celoevropských důvodů snižujících příjezdovou turistiku, falešní směnárníci či vietnamská tržiště jsou výlučně českým nedostatkem," řekl Gladiš Hospodářským novinám. Turisté si podle něj stěžují na okrádání ve směnárnách, taxících, nedostatek čistých toalet, málo nekuřáckých zón a jazykovou bariéru. "Za kritickou označují zahraniční hosté například situaci na pražských nádražích. V jedné odpovědi, kterou jsme dostali, byla nádraží označena za konglomerát mafií, zločinců, špíny a hnusu," řekl Gladiš. Podle údajů Českého statistického úřadu činily příjmy z cestovního ruchu za loňský rok 118,13 miliardy korun, což představuje přibližně 5,5 procenta hrubého domácího produktu. V cestovním ruchu a souvisejících odvětvích pracovalo přes 112 tisíc osob, píší Hospodářské noviny.

Bývalý náměstek policejního prezidenta Miroslav Antl, který před dvěma měsíci zavinil dopravní nehodu, pracuje pro mediálního poradce ministra vnitra Stanislava Grosse. Uvádí to Mladá fronata Dnes. Antl krátce po odchodu z policejního prezídia veřejně prohlásil, že by se rád vrátil do státních služeb. Podle deníků je Antl domluvený s majitelem mediální agentury Miroslavem Formanem, který patří k hlavním Grossovým poradcům, že se do konce roku "podívá na nějaké smlouvy a případná trestná oznámení". Přímo s Grossem však podle listu Antl domluvený není. "Sice bych mu rád dělal poradce, ale na tom nejsme dohodnuti. Pana ministra jsem už dlouho neviděl," uvedl Antl. Kromě práce v mediální agentuře vyučuje Antl jako hostující profesor i na katedře trestního práva na policejní akademii. Vyšetřování dopravní nehody, kterou bývalý náměstek pod vlivem alkoholu způsobil, pardubická policie ukončila. O trestu rozhodne oddělení dopravních přestupků Okresního úřadu v Pardubicích. Antlovi hrozí pokuta až 15 tisíc korun nebo zákaz řízení motorového vozidla na dva roky, uvádí Mladá fronta Dnes.