Přehled tisku

Přední český chirurg profesor Pavel Pafko, který před šesti lety zachránil život Václavu Havlovi, má podle Mladé fronty Dnes potíže. Po operaci ve Fakultní nemocnici Motol v Praze, kterou Pafko vedl, letos na jaře zemřel pacient. Prof. Pafko přitom umožnil pacientově dceři Janě Ganevové přítomnost přímo na operačním sále.

Přední český chirurg profesor Pavel Pafko, který před šesti lety zachránil život Václavu Havlovi, má podle Mladé fronty Dnes potíže. Po operaci ve Fakultní nemocnici Motol v Praze, kterou Pafko vedl, letos na jaře zemřel pacient. Prof. Pafko přitom umožnil pacientově dceři Janě Ganevové přítomnost přímo na operačním sále. Ganevová, která sama pracuje jako zdravotní sestra, nyní tvrdí, že anesteziolog se krátce po operaci dopustil vážné chyby, která stála jejího otce život. Pavel Pafko mu údajně přímo na sále chybu vytknul. Jana Ganevová chce nyní případ dovést k soudu. Před několika týdny přitom tuto kauzu uzavřela ústřední znalecká komise ministerstva zdravotnictví. Ze zdravotní dokumentace podle ní nevyplývá žádné pochybení, jež by zavinilo pacientovu smrt. Profesor Pafko považuje celou událost za nešťastnou, ale veřejně mluvit o ní chce leda před soudem.

Je Česká televize odolná vůči nejrůznějším politickým tlakům? - ptá se komentář Lidových novin. A hned dodává - není. Nakládají pracovníci ČT s penězi koncesionářů hospodárně? Nikoli. Opravňuje existenci této nenasytné instituce původní česká tvorba vznikající na Kavčích horách? Ne. Je s vysíláním spokojena většina koncesionářů? Kdepak. Mohl nějaký ředitel v čele ČT uspět, pokud neměl ani dva roky času? Opravdu ne. Existuje mnoho možností, jak z této katastrofální situace vybřednout. Privatizace. Rozšíření televizní rady na orgán s desítkami členů, kteří budou jako celek hůře manipulovatelní. ˝Opsání˝ modelu veřejnoprávní televize z nějaké nám blízké země. Možností je mnoho, avšak je zřejmé, že změna je nevyhnutelná. Lpění na nynějším modelu je rezignací, píší Lidové noviny.

První dáma, ač nelékařka, se stala čestnou členkou odborné lékařské společnosti. Jak dodává Mladá fronta Dnes, tuto poctu udělila Dagmar Havlové v Karlových Varech Česká gastroenterologická společnost jako jedinému nelékaři ve své historii. Její představitelé to zdůvodnili jako uznání za pětiletou práci při prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku. Nadace Dagmar Havlové se totiž zasazovala o to, aby lidé ve starším věku chodili na pravidelné testy tohoto typu rakoviny. Zatímco v sále hotelu Thermal projevovali oficiální zástupci společnosti obletované první dámě úctu, před sálem měli někteří lékaři na její přijetí jiné názory. Vždyť ještě nedávno se například netajila sympatiemi k léčitelům, a to doktoři neradi vidí. "Členství je jen úlitba bohům za to, že se manželé Havlovi osobně zasloužili o rozvoj programu prevence rakoviny," dodal jeden z lékařů, který si nepřál být jmenován. Naopak další z lékařů Miloš Růžička čestné členství Dagmar Havlové ve společnosti uvítal. "Každý, kdo dnes přinese společnosti větší množství peněz, je vítaný kdekoliv. A ona jich přinesla díky té své bohaté nadaci nejvíc," řekl v Mladé frontě Dnes.

Policie nelenila, uvádějí Lidové noviny, a pouhý den poté, co ředitel TV Nova Vladimír Železný dostal osvědčení o zvolení senátorem, požádala o jeho vydání k trestnímu stíhání. Potvrdil to sám ředitel Úřadu finanční kriminality a ochrany státu Martin Pavlík. Ujistil také, že je ochoten senátorům k jejich rozhodnutí poskytnout veškeré podklady z trestního spisu Vladimíra Železného. O vydání k trestnímu stíhání bude rozhodovat mandátový a imunitní výbor horní komory. Podle slov mluvčí Senátu Květoslavy Kozákové nelze odhadnout, kdy by mohla být záležitost vyřízena. Dokud však senátoři nerozhodnou, nemůže policie pokračovat v práci na případu. Senát o imunitě svých členů rozhodoval zatím pětkrát. Z toho k dalšímu stíhání vydal pouze dva senátory kvůli dopravní nehodě.

Půvabná žena v roli ochránce dvoumetrového ministra obrany, za něhož musí nasazovat život - to tu ještě nebylo, uvádí Mladá fronta Dnes. Jméno dívky, která chrání ministra Tvrdíka, je pro veřejnost tabu. Ze stejného důvodu odmítá fotografování. Šéf Tvrdíkovy osobní ochrany přiznává, že byl vždy proti tomu, aby děvčata sloužila ve speciálních jednotkách. Pak ale poznal ženy, které sloužily v Belfastu, a změnil názor. A co musela podstoupit Tvrdíkova bodyguardka, aby se dostala do elitní ochranky ministra obrany? Po maturitě vystudovala roční školu vojenské policie, pak doprovázela konvoje zvláštní důležitosti a stále častěji se zúčastňovala výcviku Tvrdíkovy ochranky. "Zpočátku proto, abych si vyzkoušela, zda to zvládnu, postupně mne ale jejich práce doopravdy chytla," vysvětluje v Mladé frontě Dnes. První pracovní nabídku šéfa Tvrdíkovy ochranky dokonce odmítla, protože si nevěřila. O půl roku později si už s šéfem ochranky plácla. Černovlasá bodyguardka je v Česku první ženou, která prošla nemilosrdným sítem, na němž ztroskotá i většina tvrdě trénovaných mužů.

Téměř čtyři měsíce po povodních praskla v jižních Čechách hráz dalšího rybníka, uvádějí Lidové noviny. Tentokrát jde o devítihektarový rybníka Kočínský na Českobudějovicku. Poté, co se před třemi týdny objevily praskliny na hrázi třeboňského rybníka Svět, je to v krátké době už druhý případ havárie, který rybáři přisuzují nedávným povodním. Oba rybníky mají jedno společné. Přes stále podmáčené hráze vedou silnice a doprava ještě více narušuje stabilitu už tak narušeného podloží. Stavitelé rybníků kdysi počítali s povodněmi, ale nikoliv s automobilovou dopravou. Třeboňská radnice proto hodlá prosadit odklonění minimálně nákladní dopravy z hráze Světa na jinou komunikaci. Rybáři si však stěžují nejen na ničivé účinky automobilového provozu, ale i na nezájem státu. Zatímco rybníky plnily při povodních stejnou ochrannou funkci jako přehrady, stát jejich správce údajně nyní nechal na holičkách. ˝Při povodních jsme byli státu dobří. Jakmile ale voda opadla, stát se o nás přestal zajímat,˝ říká v Lidových novinách generální ředitel Rybářství Třeboň Jan Hůda.

Jak uvádí deník Právo, po diplomatech, vojácích a policistech se pražského summitu NATO ujali účetní. Detailní přehled všech nákladů a výdajů bude k dispozici sice až koncem roku, ale už dnes se odpovědní činitelé dušují, že zbytečně oknem nevylétla ani koruna. Například Kancelář pro přípravu summitu již nyní může říct, že dekorativní kladívko, které prezident Havel věnoval generálnímu tajemníkovi Georgi Robertsonovi, nestálo daňové poplatníky nic. "Šlo o dar architekta Šípka prezidentu Havlovi, který ho pak předal panu Robertsonovi," sdělil Právu prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. S kontrolami ale musejí počítat všichni zúčastnění. Celkové náklady na pořádání pražského setkání dosahují přes miliardu korun. Z nich dvě třetiny stála bezpečnostní opatření včetně vybavení policie. Vláda na rokování vyčlenila 800 milionů, ale ze svých kapitol dodaly část financí i jednotlivé resorty.

Pouhý den před komunálními volbami prodali žatečtí zastupitelé židovskou synagogu, jednu z nejvýznamnějších památek města, za pouhých šedesát tisíc korun. Uvádí to páteční Mladá fronta Dnes. Z informací radnice vyplývá, že kupcem je podnikatel Marek Sattler z Karlových Varů a jeho firma Marttel. Podnikatel má údajně napojení na tamní židovskou obec a ze synagogy má vzniknout židovské muzeum. "Majitel musí do roka zahájit rekonstrukci a do čtyř let ji musí mít hotovou a zkolaudovanou. Smlouva ukládá i další podmínky. Synagoga musí sloužit jako výstavní prostor. Může se tam provozovat košer restaurace, ale už ne cokoli jiného, co se neváže k židovské kultuře," uvedl včera žatecký místostarosta Aleš Dvořák. U některých zastupitelů však prodej budí nedůvěru. Nejasné jsou údajné kontakty podnikatele na karlovarskou židovskou obec. Karlovarský rabín Samuel Abramson například řekl, že nikoho takového nezná.

Dosud nikdy nevystavené kresby skladatele Jiřího Šlitra vystavuje Akademie věd ve vestibulu budovy svého prezídia na Národní třídě. Vystavené kresby podle deníku Právo zachycují města, která Šlitr s Laternou magikou, Semaforem či sám navštívil v letech 1958 až 1967. Pocházejí ze soukromého majetku Šlitrovy dlouholeté partnerky Sylvy Daníčkové a objevují se na nich Brusel, Londýn, Moskva, Benátky, New York a Gdaňsk. "Kdekoliv jsme spolu byli v cizině, nosil Jirka skicák a hned si maloval, dokonce v Moskvě za mrazů si nosil tuž v podpaží, aby mu nezmrzla. Oba jsme malovali, ale rozdíl mezi jím a mnou byl v tom, že on byl malíř stoprocentní, kežto já asi tak sotva šedesátiprocentní," poznamenal při vernisáži druhý z protagonistů Semaforu Jiří Suchý.