Přehled tisku
Jak uvádí Mladá fronta Dnes, do předvolebního útoku na předsedkyni Unie svobody Hanu Marvanovou se zapojili nejméně dva novináři. K autorství článku o soukromí Marvanové, který vyšel v pornografickém magazínu Hustler, se přiznali redaktoři Lidových novin Miroslav Korecký a Ondřej Bílek. Obsah článku publikovaného v Hustleru se v podstatě neliší od dokumentu "Dvojí tvář Hany M.", který byl rozesílán e-mailem a v němž je šéfka unie označena za "bezskrupulózní dračici cynicky ničící své milence". "Lidové noviny se od tohoto činu distancují. S okamžitou platností jsem oba odvolal ze zPravodajství. Teď prostě nebudou psát vůbec," řekl šéfredaktor listu Veselin Vačkov. Redaktoři odmítli odpovídat na dotazy, proč článek napsali. V podezření, že se do celé akce zapojil, je i další novinář, redaktor Rádia Svobodná Evropa Radko Kubičko. Právě z počítače Kubička, bývalého přítele Marvanové, bylo odesláno celkem pět e-mailů s hanopisem. Důkazy, že jej napsal nebo posílal právě Kubičko, však dosud nejsou. Český rozhlas požádal o pomoc při pátrání po skutečném odesílateli policii.
Fond národního majetku prosadil podle Lidových novin na úterní valné hromadě společnosti ČEZ vládní usnesení o spojení podniku s českými regionálními distributory elektřiny. Zároveň stát převezme od ČEZ podíl ve zdejší síti ˝drátů vysokého napětí˝, tedy přenosové soustavě ČEPS. Důvodem ke vzniku gigantu je předpokládané zvýšení ceny české energetiky, kterou se česká vláda chystá prodat, na zhruba 250 miliard korun. Analytici spojení vítají, neboť prý může zlepšit tržní pozici ČEZ a zvýšit cenu akcií. Podle kritiků by naopak na spojení doplatili minoritní akcionáři distributorů. Výsledkem valné hromady je i podmínka, na jejímž základě může transakce proběhnout. Valná hromada totiž odsouhlasila, že bude nově stanovena cena rozvodné soustavy ČEPS. Současné ocenění distributorů se naopak nezmění. Původní ocenění celé transakce je v posledních měsících terčem silné kritiky. Odborníci ho totiž považují za příliš výhodné pro ČEZ a jeho akcionáře.
Češi si už konečně našli své místo v NATO, napsala Mladá fronta Dnes. Začínají se specializovat na oblasti, v nichž nebudou mít v alianci konkurenci. Chtějí vyniknout v chemických kontingentech, polních nemocnicích rychlé reakce a mobilních speciálních útvarech pro odposlech a zaměřování protivníka. "Právě do nich jsme už investovali mnoho peněz," říká náměstek ministra obrany Štefan Füle. To, že Češi budou investovat právě do chemiků, polních nemocnic a průzkumných jednotek, má dva důvody: ve specializaci vidí experti jedinou cestu jak vyrovnat propastné zaostávání evropských armád NATO za americkou armádou. Specializací zároveň výrazně vzrostou vojenské schopnosti aliance. Neznamená to ovšem, že českou armádu budou tvořit jen chemici, lékaři či průzkumníci. Česko si dál ponechá tanky, letouny i výsadkáře, ale vynikat a nabízet Bruselu bude především ty jednotky, v nichž má ambice dosáhnout špičky. "Je zbytečné, aby měl jediný stát úplně všechny věci," potvrzuje americký expert Daniel Schroeder, s nímž Češi reformní kroky konzultují.
Podle deníku Právo budou vojenské stíhačky u nás opět pilotovat ženy. Brněnská Vojenská akademie přijala ke studiu čtyřletého oboru pilot bojového letounu tři ze šesti dívek, které se na něj hlásily. Dlouhá léta dívky nemohly tento obor studovat, protože by jej podle generality nezvládly. Až loni mohly poprvé podat přihlášku, řekl mluvčí akademie Miloš Dyčka. Poslední pilotkou byla do roku 1958 nyní dvaasedmdesátiletá Eleonora Báčová. Ta létala i na úspěšných strojích MiG-15. Loňské přijímací zkoušky na obor pilot skončily pro dívky neúspěchem. Žádná z 11 uchazeček nebyla přijata. Součástí výuky jsou i lety na bojových strojích. Pilotky působí v armádách některých zemí NATO. ČR se patrně stane jednou z nich v roce 2006.
Deník Právo uvádí, že Ministerstvo vnitra ČR shromažďuje podklady, na jejichž základě by městská část Prahy 1 mohla znovu posoudit udělení státního občanství Františku Kinskému. Ten uplatňuje vůči českému státu jako potomek šlechtického rodu Kinských mnohamilionové restituční nároky. Osvědčení o státním občanství ČR vydala Františku Kinskému loni v červenci vedoucí odboru matrik Prahy 1 Jana Talmanová. "Ministerstvo vnitra požádalo příslušné archivy o další podklady, které budou předány úřadu městské části Praha 1, aby případně mohl rozhodnout znovu," sdělil mluvčí ministerstva Samuel Truschka. Vnitro se věcí začalo zabývat na podnět ministra kultury Pavla Dostála. Ten rozhodnutí úřednice Talmanové před časem napadl s tím, že osvědčení vydala jen na základě cestovního pasu. To však Talmanová odmítá. Státní zástupce Jiří Kára, který policejní práci na případu dozoruje, Právu sdělil, že šetření ještě stále probíhá. Zda je možné, či dokonce pravděpodobné, že by Talmanová mohla být stíhána kvůli osvědčení o státním občanství ČR, které Kinskému vydala, odmítl Kára komentovat. "Žádné obvinění nepadlo," uvedl pouze.
Jak uvedly Lidové noviny, skandinávské země hlásí v posledních týdnech další vlnu romských žadatelů z Česka o politický azyl. Ve Švédsku evidují dosud 111 žádostí, z toho 74 bylo podáno v květnu. Romové, kteří o azyl žádají, pocházejí především z Ostravska. Zatím odtud odjely do Švédska čtyři rodiny. Tvrdí to Mikuláš Horváth, předseda regionální pobočky občanského sdružení Dženo. Sdružení funguje v celé republice především jako analytické středisko romské problematiky. Třetím rokem je podporováno z nadačních fondů George Sorose. ˝Jde o olašské Romy. Většinou odjíždějí pořád ti samí - odjedou do Kanady nebo Anglie, vrátí se, po pár měsících odjedou zase někam jinam. Je mezi nimi hodně ekonomických turistů, kteří si pak pro sociální dávky přijedou taxíkem. Znám takových lidí spoustu, je to pravda, a je třeba to říct,˝ prohlašuje Horváth o nové vlně pokusů o emigraci. Podle jeho slov je mezi Romy na Ostravsku hodně lidí, kteří přišli ze Slovenska. Najednou se ocitli bez práce. Právě pro lidi, kteří pomoc nejvíce potřebovali, se za posledních deset až dvanáct let neudělalo vůbec nic, tvrdí Horváth. Současná uprchlická vlna podle něj nemá nic společného s diskriminací. Cíl je údajně jediný: peníze. ˝Poměry se uklidnily, útoků extremistů ubývá. Majoritní společnost jako by se pomalu učila rozlišovat mezi dobrými a špatnými Romy,˝ uvádí Horváth.
Obří supermarkety, v nichž lidé utrácejí miliardy, mají podle Mladé fronty Dnes zdánlivě drobný problém - nedostatek desetníků a dvacetníků. Potíže, které z toho plynou, jsou však velké. ČNB zkušebně přiškrtila dodávky nejmenších mincí. Její experiment přerostl ve spor mezi bankou a obchodními řetězci, které potřebují nejvíc drobných a teď nemají co vracet. "Už dva dny dostáváme z centrální banky jen padesátníky a koruny. Pro nás je to celostátní problém," připustil šéf řetězce Globus Petr Vyhnálek. To, co se jeví jako malicherná letní přestřelka, je ve skutečnosti vyvrcholením dlouhodobých úvah centrální banky. Hliníkových mincí je v oběhu přes miliardu, ale ve skutečnosti neobíhají. Lidé si odvykli hledat je v peněženkách a pokladní je po nich ani nevyžadují. Drobné tak proudí jen jedním směrem a obchodníci žádají po centrální bance stále nové a nové. Centrální banka se tomu brání. Obchodníci se obávají, že nedostatek drobných by je mohl donutit až k úpravě cen. Zda nahoru, či dolů, není jasné, ale podle expertů by to zřejmě odstartovalo novou cenovou válku obchodních řetězců. Obchodníci by navíc ztratili marketingový nástroj opticky nízkých cen - už by nemohli využívat toho, že 29,90 vypadá lákavěji než 30 korun.
Mladá fronta Dnes upozorňuje na novou výstavu děl Alfonse Muchy. Více než sto let se před zraky diváků ukrývala monumentální plátna, kterými čaroděj evropské secese Alfons Mucha v roce 1900 vyzdobil pavilon Bosny a Hercegoviny na Světové výstavě v Paříži, uvádí list. Nyní je představuje Obecní dům v Praze. Unikáty ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze doplňuje neméně pozoruhodný soubor: Muchovy práce pro bibliofilské vydání knihy Le Pater/Otčenáš. Obě části expozice Alfons Mucha - Paříž 1900 jsou v Obecním domě přístupné do konce září. Soubor Otčenáš předloni nabídla Uměleckoprůmyslovému muzeu k vystavení švýcarská Nadace Neumann, která vlastní jeho originální předlohy. "K Otčenáši jsem se dostala ve sbírkách nadace v roce 1974. Tehdy jsem pochopila, že Mucha nebyl jen tvůrce plakátů a dekorativní návrhář, ale opravdový umělec a myslitel. V každé z ilustrací se ukrývá spousta odkazů k teozofii a svobodnému zednářství," vysvětluje spoluautorka výstavy Anna Dvořáková. Také Otčenáš Alfons Mucha vystavoval na pařížské světové výstavě. Vyšel v nákladu 510 výtisků, z toho 120 kusů v češtině. Publikace k nynější výstavě uvádí, že v české verzi doprovodných textů zednářská a rosenkruciánská terminologie chybí. Prý proto, že ve Francii kniha směřovala na úzký okruh zasvěcenců, kteří se dokázali v zakódovaných významech orientovat. Češi beztak pro tu knihu příliš pochopení neměli.
Podle Lidových novin bude Praha od 13. října do 10. listopadu hostit přehlídku současného kanadského tance a divadla. V rámci nejrozsáhlejší kulturní výměny mezi Českou republikou a Kanadou se divákům v představí osm souborů. Vrcholem přehlídky bude vystoupení světově proslulé taneční skupiny La La La Human Steps, které se 20. a 21. října uskuteční ve Státní opeře Praha. Přehlídku Kanadská sezona v Praze organizují Divadlo Archa, Divadelní ústav a pořadatelé torontského festivalu Six Stages. Některá představení budou zahrnuta mezi další pražské přehlídky Konfrontace a Čtyři dny v pohybu. Zakladatelem La La La Human Steps je choreograf marockého původu Édouard Lock. Jeho inscenace jsou založeny na explozivním tanci, který překračuje fyzické možnosti. V Praze uvede svou nejnovější choreografii, jež bude mít v srpnu světovou premiéru v jihokorejském Soulu. Festival otevře soubor Da da kamera, který v roce 1986 založil jeden z předních kanadských dramatiků Daniel MacIvor. ˝Snažíme se bořit tradiční divadelní postupy,˝ řekl Maclvor o uměleckých postupech souboru, který odmítá prázdnou dekorativnost a klade důraz na čitelnou výměnu energie mezi herci a diváky. da da kamera uvede v Divadle Archa projekt s názvem In On It (To iono), který vypráví ve spirále příběh o muži připravujícím svou smrt. Diváci budou mít k dispozici český překlad. Společně s kanadskými umělci přijedou i producenti festivalů, kteří se budou v roce 2003 podílet na reciproční akci Česká sezona v Kanadě. Její pořadatelé zatím uvažují o choreografce a tanečnici Kristýně Lhotákové, výtvarníkovi Petru Niklovi či tanečním souboru Deja Donne.
