Přehled tisku
Dno řeky Berounky u obce Lahovice nedaleko Prahy je zřejmě poseté nevybuchlými dělostřeleckými granáty z druhé světové války, uvádí MF Dnes. Stavební dělníci, kteří tu opravují most, našli v posledních třech dnech už čtyři kusy nebezpečné munice. Pyrotechnici nedokážou říci, kolik granátů, které tu zanechala prchající německá armáda, může v řece ještě být. Jedno však mohou tvrdit už nyní. Nevybuchlé střelivo je nebezpečné a například po nárazu lžíce bagru může explodovat. "Je to bezesporu riziko pro obsluhu bagru. Některé střepiny z granátu pak mohou náhodně zasáhnout i automobily projíždějící po mostě," řekl policejní pyrotechnik Aleš Zeman. Upozornil však, že obyvatelé bydlící v okolí se bát nemusí. "Zastavěná část obce je dost daleko," řekl. Nalezené, více než šedesát let staré německé granáty ráže 82 mm měly už značně prorezivělý plášť. Pyrotechnici proto neriskovali jejich převážení do vzdálenějších míst a odpálili je v nedalekém lomu v Radotíně. "Problém je, že nemůžeme nasadit detektor na jejich vyhledávaní na dně řeky. Ta je totiž plná různých starých kovových trubek. Střelivo bychom mezi nimi nepoznali," uvedl Aleš Zeman. Využití potápěčů zase znemožňuje velmi kalná voda a vysoké nánosy naplavenin. Pyrotechnici se proto dohodli s vedením stavební firmy Metrostav, která most opravuje, že bagristé budou postupovat při práci velmi ostražitě. Zároveň budou proškoleni, jak takové střelivo může vypadat. Metrostav navíc uvažuje o tom, že by nasadil do koryta Berounky bagr na dálkové ovládání. "Stavbu ale nebudeme přerušovat," upozornil tiskový mluvčí Metrostavu František Polák. Mezi obyvateli Lahovic kolují už desítky let informace, že do Berounky u obce vysypali Němci větší množství munice na konci války. Nikdo je však nikdy nepotvrdil. "Když si vzpomenu, že v místě, kde granáty nyní našli, jsme se jako malí koupali, tak je mi ouzko," reagovala obyvatelka obce Jana Bláhová. "Já se neobávám, že by nás výbuch u mostu ohrozil. Nemám ani pocit, že by tu mezi lidmi byl strach," uvedl její soused Bohuslav Duba.
Jak píše Právo, ministerstvo dopravy o rizikových místech na českých silnicích ví a problémy řeší, ale zatím spíš jen na papíře. Už před čtyřmi roky vláda schválila takzvaný "akční program zvýšení bezpečnosti silničního provozu". Cílem tříletého programu bylo snížení počtu obětí dopravních nehod o pět procent ročně, to je přibližně šedesát lidí. Celé tři roky úředníci na programu pilně pracovali. Ve skutečnosti se však téměř nic nezměnilo. Loňská zpráva ministerstva konstatuje, že program nebyl úspěšný. Říká také proč. Za hlavní problém označuje peníze, které prý chybí na stavební a technická opatření na silnicích a také na lepší dopravní značení. "Také zapojení nevládních organizací, občanských iniciativ a pojišťovacích společností neodpovídá skutečným potřebám," říká zpráva. Stát se tak snaží alespoň částečně zbavit odpovědnosti za řešení problematiky dopravní nehodovosti. Stesky po nedostatku financí se objevují na více místech tohoto oficiálního dokumentu. Více než o návrhy konkrétních řešení jde ve zprávě o pouhá konstatování počtu dopravních nehod a usmrcených lidí. V reakci na neúspěšnou akci však ministerstvo dopravy přece jen nějaká řešení navrhlo. Vypracovalo další dokument, tentokrát pod názvem "Návrh opatření na rok 2002". Podle tohoto dokumentu chce ministerstvo konečně klást důraz na řešení neúnosné situace v místech častých dopravních nehod. Návrh nových opatření je však až příliš podobný původnímu akčnímu plánu. Nelze tak vyloučit, že za rok ministerstvo opět pouze zkonstatuje neúspěch a vypracuje další "nový plán".
Českým domácnostem se loni dařilo, uvádějí Lidové noviny. Podle údajů o peněžních příjmech domácností a životních nákladech, které na základě informací Českého statistického úřadu a centrální banky zpracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí, totiž příjmy v roce 2001 rostly rychleji než náklady a výdaje. Na zvýšení příjmu domácností se podílel hlavně růst mezd, který loni nominálně vzrostl o 8,5 procenta na 14 462 korun. Reálně rostly mzdy tempem 3,6 procenta. Největší část - 21,2 % výdajů činí platby spojené s potravinami, na druhém místě - 17,3 procenta - jsou výdaje za bydlení. Objem prostředků, který stát vynakládá na výplatu důchodů, podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek, vzrostl z 258,7 miliardy v roce 2000 na loňských 274 miliard korun. Počet příjemců dávek státní sociální podpory se ale snížil, zhruba o 200 tisíc na 3,5 milionu osob. Zvýšení sociálních výdajů státu tak má na svědomí zejména zvýšení počtu důchodců a valorizace důchodů a životního minima. Předčasné starobní důchody se na celkovém počtu přiznaných důchodů podílejí téměř 60 procenty.
Nad jednou z klíčových propagačních akcí tuzemské kultury visí hrozba mezinárodní ostudy, píší Hospodářské noviny. K největším lákadlům přehlídky Česká kulturní sezona ve Francii totiž měla patřit výstava Vincenc Kramář sběratel. Vysoce ceněný Kramářův soubor obsahuje například několik prací Pabla Picassa a má být představen v říjnu v pařížském Musée Picasso. Ředitel Národní galerie Milan Knížák ovšem asi před měsícem změnil svůj původní postoj a odmítá soubor zapůjčit. Jeho stanovisko podporuje i ministr kultury Pavel Dostál. Díla by prý mohla být zabavena v souvislosti s některou z arbitráží, které jsou vedeny s Českou republikou. Do celé věci se minulý týden vložil prezident Václav Havel, který se má zúčastnit části pařížského programu, a apeluje na ministra kultury Pavla Dostála, aby své stanovisko změnil a udělal všechno pro to, aby se Kramářův soubor v Paříži objevil. ˝Je to závazek. Jednání probíhala už od roku 1996,˝ hodnotí vývoj situace prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. Václav Havel se podle svého mluvčího Ladislava Špačka především obává ostudy, kterou by Česká republika nepochybně utrpěla, kdyby nedodržela své Slovo. ˝Nedodržení našich závazků by mohlo vyvolat i jiné reakce a vést k recipročním opatřením i ze strany jiných států.˝ Havel má odcestovat do Francie na oficiální návštěvu v polovině července, po setkání s francouzským prezidentem v Paříži by měl odjet do Avignonu, kde se koná mezinárodní divadelní festival.
Právo píše, že zatímco v minulosti jezdili Slováci nakupovat na Moravu, nyní je slovenská koruna tak slabá, že se naopak vyplatí Čechům jezdit za nákupy a také na dovolenou na Slovensko. Euro se ve slovenských bankách prodává už za 45 slovenských korun a za českou korunu zaplatí Slováci až 1,50 Sk. České podniky však mohou mít vzhledem ke kursu problémy s odbytem vyváženého zboží. "Jezdit na nákupy za řeku Moravu jako ještě před několika měsíci se nám teď už vůbec nevyplatí," řekl Právu Jozef Granec z příhraničního města Holíč. Také Alojze Richtra štve, že při plánované návštěvě příbuzných na Moravě dá za českou korunu až 1,50 Sk. "To od rozdělení federace nepamatuji," kroutí hlavou. Dovolená na Slovensku sice pro české zákazníky většiny cestovek bezprostředně nezlevní, protože je málo pravděpodobné, že by cestovní kanceláře hromadně měnily své katalogové ceny. Ale jak Právu řekl ředitel CK Slantour Ladislav Peška, jehož cestovní kancelář pobyty na Slovensku nabízí, vydělá ten, kdo si koupí např. pobyt beze stravy, protože veškeré náklady, placené na místě, budou v přepočtu na české koruny levnější.
