Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 22. prosince připravil Josef Kubeczka.

Protesty proti novému generálnímu řediteli České televize, milost Václava Havla Zdeňku Růžičkovi, odsouzenému za dvojnásobnou vraždu k 17 letům vězení, to jsou témata některých českých deníků. Listy ale komentují i práci poslanců při schvalování zákonů.

Hospodářské noviny poukazují na to, že ačkoli se hledá viník současného sporu kolem České televize (ČT), běžnému divákovi je nejspíš celá televizní válka dost jedno. O vánoční pohádky totiž nepřijde a na skladbě pořadů se to v nejbližší době také nepozná. Přesto by si měl podle listu vzít na vědomí, že jde o pět miliard z jeho koncesionářských poplatků a nakolik bude ohlupován skvělými výroky českých politiků. Na druhou stranu, teprve až veřejnoprávní Česká televize prokáže tolik invence a zmůže se na pořad typu "Jistě, pane ministře" převzatý od BBC, bude stát za to bránit ji do roztrhání těla. Ať už bude ředitelem kdokoli, končí Hospodářské noviny.


Podle Lidových novin se v České republice již stalo tradicí, že téměř každý druhý zákon, který projde parlamentem, je nepovedený polotovar, jenž si žádá rychlou opravu. Stalo se tak v případě živnostenského zákona, zákoníku práce, novely o konkursu a vyrovnání, vypočítává list. Dodává, že nyní se to stalo i v případě nových rozpočtových pravidel, která fakticky znemožnila vyplácení státní podpory na splácení úroků z hypoték. Že si této "maličkosti" nevšimli poslanci, není překvapením, míní deník. Lidé ale mají jednu předvánoční a novoroční starost navíc. V dobře fungujícím podniku by byl původce takového šlendriánu "odměněn" tučnou pokutou. V české sféře ale není nic takového možné. Někteří úředníci a ministři by si totiž nevydělali ani na životní minimum," konstatují Lidové noviny.

Hospodářské noviny se v komentáři zabývají novelou zákona o energetickém hospodářství, kterou ve středu schválila německá vláda. Ta Německu otevírá možnost zákazů dovozu tzv. špinavého proudu z jaderných elektráren ve střední a východní Evropě. Při hodnocení situace kolem tohoto zákazu je podle listu třeba vycházet ze skutečnosti, že v Evropské unii přebývá v současnosti nejméně 30.000 MW výkonu, což je asi dvakrát tak velký výkon, než poskytují všechny české elektrárny dohromady. Německá novela má však ve své podstatě vyřadit ze hry konkurující elektřinu z východoevropských států, protože i zde je v elektrárnách nadbytek instalovaného výkonu a elektřina odsud je levnější, konstatuje list. Podle něj jsou příkladem úspěšné konkurence pro německé firmy České energetické závody (ČEZ), kterým se podařilo proniknout na trhy Evropské unie, zejména do Německa. To, že se v návrhu novely zákona nerozlišuje mezi odsířenými zdroji ČEZ a některými zahraničními neodsířenými uhelnými elektrárnami, však opět napovídá, že o ekologii nejde, spíše se jedná o její využití v zájmu ekonomických cílů, míníHospodářské noviny.


Tématy ekonomických komentářů Zemských novin a Českého slova jsou listopadové výsledky českého zahraničního obchodu, který dosáhl schodku 12,1 miliardy korun. Listy si povšimly, že ČR za prvních jedenáct měsíců roku ze zahraničí dovezla mobily za více než jedenáct miliard korun, přičemž tato částka dosahuje desetinu schodku obchodní bilance nastřádaného od počátku roku. Z tohoto důvodu deníky soudí, že kdyby nebylo mobilů, byl by schodek o tuto částku nižší. Upozorňují zároveň, že statistika nezahrnuje kritický vánoční prosinec, kdy budou výsledky ještě horší. Podle listů mobily dovážet nemusíme, kdežto bez ropy bychom se neobešli. Za ropu jsme od počátku roku dali jenom třikrát víc než za "titěrné" telefony, vyzdvihují. Právě v tomto srovnání vynikne fenomén mobilní mánie. Pak je tu ještě módní koloběžka a stupidní Pokémoni, dodávají listy. Dovážíme víc, než se nám daří vyvážet, a to přitom vývoz v přímé úměrnosti oživení hospodářství na západ od našich hranic stoupá. Stoupají však i nároky spotřebitelů, kteří preferují zahraniční zboží, a pokud se podobný výrobek v Česku nevyrábí, pak jsou na jeho dovozu přímo "závislí", pokud si ho nedovedou odepřít, vysvětlují Zemské noviny a České slovo. Podle deníků se ještě můžeme utěšovat tím, že se část schodku vytváří dovozem vyspělé technologie, která jednou k vyrovnání dluhu přispěje. Tím se ale utěšujeme deset let, zdůrazňují listy.


Mladá fronta Dnes věnuje pozornost udělení milosti prezidentem Václavem Havlem dvojnásobnému vrahovi. Prezident tak podle listu poslal do světa zprávu, že soudy posílají nevinné lidi na 17 let do vězení. Deník ale připouští i možnost, že soudy všech institucí opravdu spáchaly justiční zločin. Pak se ale dere otázka, kolik nevinných sedí ve věznicích. Institut milosti je podle deníku v demokratické společnosti vždy sporný a prezident jej využívá poměrně často. V některých případech budí jeho rozhodnutí nevoli a pohoršení. Například když omilostnil lidi z okruhu svých známých: Martu Chadimovou a Martina Odložila. Jindy se setkává s porozuměním, jako když osvobodil ženu, která v návalu nenávisti zabila domácího tyrana. Vždy šlo zatím o zvláštní případy, omilostněni byli lidé, kteří sice patrně spáchali něco špatného, ale za zvláštních okolností a pod krutým tlakem. Nyní poprvé prezident říká: Soudy soudí špatně, nejvyšším soudcem jsem tu já, píše list. Podle něj měl prezident raději použít svého veškerého vlivu, aby obnovil soudní proces. Měl jednat jako první občan, ne jako pokleslý bůh, dodává Mladá fronta Dnes.


Inspekce ministra vnitra uzavírá zkoumání posledních trestních oznámení, podaných po policejních zákrocích při demonstracích během zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky koncem letošního září v Praze, píší Lidové noviny a pokračují: Tím má být řečeno, že je odkládá jako nedůvodná. Většinu z více než dvaceti stížností a trestních oznámení předali vyšetřovatelé odborům stížností a kontroly, které se zabývají přestupky policistů. Stíhán nebude nikdo - tedy žádný policista. Mnozí demonstranti nebo lidé, kteří byli zadrženi, aniž by se demonstrací či dokonce násilností jakkoli účastnili, si stěžovali na brutální zacházení po zadržení. Policejní kontrolní orgány však dospěly k názoru, že jejich tvrzení nelze prokázat. Vyšetřovatelé nepokládali za důkazy policejního násilí stopy krve, a dokonce ani část zubu, nalezenou v jedné ze služeben - lze je tedy podezírat, že své kolegy chrání před potrestáním. Je to starý zvyk policejní inspekce a ti, kdo si na postup "vébáků" stěžovali za komunismu, ho dobře znají. Dokud budou konflikty policistů s veřejností vyšetřovat policisté z inspekce (což je pozůstatek totality), nepodaří se ho zřejmě vymýtit, konstatují Lidové noviny.


Na Creutzfeldt-Jakobovu nemoc zemřel v úterý v plzeňské fakultní nemocnici čtyřicetiletý muž. Není však zatím jasné, zda na něj byla přenesena ze zvířecího masa tzv. nemoc šílených krav, uvádí deník Právo. "Byl v těžkém stavu s poruchou vědomí. Přestože mu byla poskytnuta veškerá maximální péče, nepodařilo se průběh nemoci zvrátit. Už krátce po přijetí měli lékaři podezření na Creutzfeldt-Jakobovu chorobu. Několik dní před smrtí byla proto pacientovi provedena biopsie, při níž došlo k odběru mozkové tkáně, kterou jsme poslali do Prahy do Ústavu hematologie a krevní transfúze profesorovi Adamu Jiráskovi. Ten nám také naše podezření potvrdil. Není však schopen říci, zda jde v případě našeho pacienta o sporadickou formu nemoci, kdy k ní nedochází přenosem z dobytka na člověka, nebo jde přímo o formu BSE, která dobytek postihuje," řekl Právu Jiří Poborský, náměstek pro zdravotní péči ředitelky Fakultní nemocnice v Plzni. Podle jeho slov proběhnou v další fázi patologicko- anatomické zkoušky tkání, které byly posmrtně odebrány. "Během dvou až tří týdnů dojde znovu k jejich vyšetření. Budeme-li i pak mít pochybnosti, jsme rozhodnuti konzultovat případ s některým ze zahraničních pracovišť," uvedl. Mělo by se jednat s největší pravděpodobností o pracoviště v Anglii, odkud přišly první zprávy o přenosu Creutzfeldt-Jakobovy nemoci z hovězího dobytka na člověka, píše deník Právo. Podle některých dotázaných odborníků je na smrti pacienta v Plzni zarážející jeho relativně nízký věk, protože klasická forma Creutzfeldt- Jakobovy nemoci, zjištěná před 80 lety, postihuje především starší lidi od 60 do 70 let. Smrt čtyřicetiletého, tedy podle statistik zatím nejmladšího nemocného, by proto spíše podporovala podezření o nákaze přímou formou BSE, tedy nemocí šílených krav. To může potvrdit nebo vyvrátit jedině verdikt specializovaného lékařského pracoviště, uzavírá deník Právo.


Sportovec roku v České republice? Kdo jiný než trojnásobný olympijský vítěz Jan Železný, světový, evropský a český atlet roku, píše Mladá fronta Dnes a pokračuje: Vyznění ankety sportovních novinářů sotva mohlo být jiné. Za ním ale pestrá společnost z osmi sportů, v první desítce nepadaly na váhu pouze olympijské medaile, leč i sláva plejerů ve hrách srdci sportovního lidu nejbližších. Mezi hrdiny ze Sydney zbylo místo i pro hokejistu Jaromíra Jágra a fotbalistu Pavla Nedvěda. Jediná žena okrášlila defilé vyvolených při slavnostním vyhlášení na pražském Žofíně, olympijská vítězka Štěpánka Hilgertová. Odpoledne u kadeřníka, večer ve slavností róbě, ale přesto především máma rodiny. "Vánoční dárky mám už týden zabalené, i s jmenovkami," prohlásila. "Vánoce, to nejsou jen umytá okna, ale i atmosféra pod stromečkem." Následky slávy, řetězec společenských událostí, stíhala stěží. "Od prvního ledna budu už na sebe přísnější, trénink zaujme opět první místo," ujišťovala Hilgertová. Statečně čelil poolympijským povinnostem Roman Šebrle. "Popularitu zvládám, jen teď už musím víc trénovat než besedovat." Všichni mají za sebou namáhavý rok. A co smysl anket a různých výročí? "Data, kulatá čísla, století, tisíciletí mě neberou," suše prohlásila Hilgertová. "Ankety moc nemiluju, radši jsem v bazénu," byl hned hotov plavec Málek. "Co takhle zvolit deset nejlepších mužů a deset nejlepších žen? To by nám tady bylo hned veseleji," navrhl vítěz Jan Železný v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes.