Přehled tisku

Většina českých deníků věnuje pozornost sporům kolem dokončovacích prací v jaderné elektrárně Temelín: Podle listu Mladá fronta Dnes nemá více než sto tisíc lidí žádajících referendum o Temelínu žádnou šanci. Útěchou jim může být pouze to, že podobně jsou na tom rakouští a němečtí diplomaté. List pokládá dějiny Temelína za dějiny předražené, špatně vedené a veskrze zkorumpované stavby. Podivné dědictví komunistické velkohubosti však nedokázaly pravicové vlády odmítnout ani lépe řídit. Ani sociálnědemokratický kabinet nevyužil možnosti vysloužit si obdiv ekologů, když loni ukázal Temelínu zelenou. Zeman a jeho lidé přitom věděli, jak energetici podváděli minulé vlády falešnými výpočty. Měli totiž před sebou studii, která poměrně přesvědčivě dokazovala, že elektřinu z Temelína nebudeme zřejmě nikdy potřebovat, konstatuje list. Politici zkrátka vybrali ze dvou riskantních řešení to, které jim připadalo jednodušší. Jakkoli není důvod obávat se malého Černobylu, temelínský drak nedá nikdy nikomu pokoj a stále bude předmětem domácích i zahraničněpolitických sporů, uzavírá své zamyšlení list.

Lidové noviny pokládají Temelín za jakési "Gabčíkovo česko-rakouských vztahů". Rakousko se snažilo zabrzdit rozjetý vlak ČEZu celých deset let. Teď, když stavitel začal do elektrárny zavážet palivo, se už vlak zastavit nedá. Přesto rakouský kabinet, tísněný ekologickou opozicí, musel podniknout ještě jeden pokus o zvrat. Proto kancléř Schüssel píše svému českému protějšku Zemanovi, proto rakouská ministryně zahraničí telefonuje svému kolegovi Kavanovi. Sotva mohli naši jižní sousedé doufat, že česká vláda těsně před přístavem obrátí zpátky na moře. Možná ale rakouský kancléř věřil, že mu český premiér řekne "ne" z očí do očí. Jenže Zeman se raději schoval za záda šéfů západoevropských vlád, které s Vídní od února - mimochodem z úplně jiných důvodů - nemluví. Nedbal na to, že se sousedem, který má strach, se prostě mluvit má. To už si český premiér nedokáže vybavit pravé důvody, pro které loni jeho vláda dala Temelínu zelenou? ptá se v závěru list.

Podle Hospodářských novin je spor o stavbu a spuštění temelínské elektrárny politickou záležitostí, ačkoli bývá prezentován jako zápas energetiků s ochránci životního prostředí. Jejich argumenty však ve skutečnosti hrály jen doplňkovou roli. Je více než jisté, že Temelín bude dostavěn a posléze spuštěn. To však nic nemění na tom, že bychom se na tento pomník komunistických plánovačů měli podívat kritickýma očima. Temelín byl totiž počat ve zcela jiné době. V době, kdy rostoucí výroba energie byla modlou a plýtvání v neefektivních provozech se stalo samozřejmostí. Co na tom, že odběratelé v bratrských zemích za energii neplatili, hlavně že vývoz rostl. Od těch dob se však mnohé změnilo a elektrárna stojí dál. Deník se přiklání k názoru, že by naší zemi prospěla skutečná diskuse o jaderné energetice. Musela by to ale být opravdová debata, v níž by se mohlo tříbit i myšlení politiků a nikoliv pouhé útočné výpady, které na zmatenou veřejnost chrlí už řadu let stoupenci a ochránci Temelína, konstatuje v závěru deník.

Studenti českých středních škol by mohli mít u maturitních zkoušek možnost vybrat si, zda nechtějí místo tradičního zkoušení před maturitní komisí raději obhajovat svou "diplomovou práci". Taková je podle deníku Mladá fronta Dnes představa týmu expertů a pracovníků ministerstva školství, kteří připravují novou podobu maturit. Podle nich by studentům měla přibýt státní, standardizovaná zkouška shodná pro všechny typy středních škol a měla by se změnit školní část zkoušky. Škola tak bude mít možnost vybrat si, zda chce studenty zkoušet obvykle, tedy zadat jim předem z každého předmětu zhruba 30 otázek, z nichž si pak žák před komisí jednu vylosuje, anebo zda jim dá možnost tvůrčí práce. Maturanti by měli tvořit cosi na způsob vysokoškolské diplomové práce, dodává deník.

O rizikovém zbrojním obchodu, o kterém rozhodla česká vláda, píšou Lidové noviny. Jak dále uvádějí, jedná se o dodávku tanků T-55 do Jemenu. Část zmíněných bojových vozidel už míří na Arabský poloostrov a další tam poputují v září a v prosinci tohoto roku. Kabinet přistoupil k prodeji asi stovky zastaralých tanků i přesto, že na obdobné zbrojní obchody s Jemenem vloni doplatilo Polsko. Naši severní sousedé prodali Jemenu 50 tanků stejného typu. 20 z nich se později objevilo v embargovaném Súdánu. Celá záležitost pak způsobila Polákům řadu zahraničněpolitických a ekonomických potíží. Podle členů české vlády a zbrojních expertů nám však nic podobného nehrozí. Transport tanků je prý zajištěn tak, aby nenastal žádný malér, informují Lidové noviny.

Českým Budějovicím, Ústí nad Labem a Hradci Králové scházejí lidé, píše deník Mladá fronta Dnes. Tři krajská města, jimž chybí jenom několik stovek obyvatel, aby jich měla sto tisíc, se nyní vší silou snaží dosáhnout hranice, za níž jsou miliony korun navíc do městské pokladny. Okolní obce, kterým předložila návrh na sloučení, jsou však zatím velmi zdrženlivé a do područí velkého souseda se nijak nehrnou, pokračuje deník. Díky několika novým obyvatelům by rozpočty uvedené trojice měst rázem zbohatly o zhruba sto milionů korun, tedy přibližně o pětinu příjmů. Za účetním kouzlem stojí novela zákona o rozpočtovém určení daní, která stanoví pravidla pro přerozdělování peněz vybraných na daních mezi stát, kraje a obce. Podle listu se dá se očekávat, že brzy "výhody" zákona odhalí i další města a obce, které se počtem svých obyvatel také pohybují na hraně jedné ze čtrnácti kategorií a s několika novými obyvateli by se mohly vyhoupnout o kolonku výš.

Ke kauze Investiční a poštovní banky se vrací deník Právo. Představenstvo IPB se totiž odvolalo proti uvalení nucené správy. Dokument, ve kterém se bývalý vrcholový management tohoto bankovního domu ohrazuje proti způsobu, jakým centrální banka vůči IPB postupovala, je adresovaný právě guvernérovi České národní banky Josefu Tošovskému. Šéfové IPB se domnívají, že centrální banka nezjistila skutečnou příčinu tlaku na likviditu jejich banky. Tou údajně byly nepřesné a zavádějící informace v tisku. ČNB věděla o postupu směřujícímu ke vstupu renomovaných strategických partnerů do IPB a dokonce se těchto jednání aktivně zúčastnila. V úvahu přicházely společnosti Allianz a UniCredito. Jak se listu podařilo zjistit, zástupci obou firem však nebyli v rozhodujícím okamžiku vůbec osloveni, tedy v době, kdy se jednalo o prodeji IPB do rukou Československé obchodní banky. Finančníci přitom byli k dispozici nejen na telefonech, ale i osobně. O výsledcích jednání se však dozvěděli až z tisku, dodává list.

Prezident Václav Havel udělil 29. června milost faráři, který způsobil dopravní nehodu, při níž byli zraněni čtyři lidé. Uvádějí to Hospodářské noviny s tím, duchovní byl odsouzen pro ublížení na zdraví k podmínečnému trestu odnětí svobody a k trestu zákazu řízení motorových vozidel na dobu čtyř let. Václav Havel prominul faráři zbytek trestu zákazu řízení, protože podle informací Prezidentské kanceláře duchovní obstarává několik farností, navštěvuje občany v domovech důchodců a v nemocnicích. Zákaz mu tedy komplikoval řádné vykonávání kněžského povolání. Prezident prominul zbytek trestu odnětí svobody i řidiči, který v roce 1997 "vlivem nešťastných okolností" způsobil havárii, při které jeden člověk zemřel a dva lidé byli zraněni, připomíná deník.

Opět hrozí protesty židovských organizací proti stavbě administrativní budovy České pojišťovny v pražské Vladislavově ulici. Informují o tom Hospodářské noviny s tím, že Pražské židovské obci se totiž nelíbí, jak pojišťovna reagovala na její memorandum ze 14. června ohledně židovského pohřebiště odkrytého v základech stavby. Tajemník židovské obce Tomáš Kraus varoval, že pro obec bude už velmi obtížné přesvědčit zahraniční komunity o důvěryhodnosti České pojišťovny. Podle něj pojišťovna ve svém prohlášení jen uvedla technické připomínky k již uzavřené dohodě o podmínkách, za nichž může být pohřebiště obestavěno. "Dohodli jsem se, že ke hřbitovu bude umožněn přístup, dokonce i jak bude osvětlen, i když nikoliv pro veřejnost. Teď najednou pojišťovna prohlásí, že takové požadavky nespadají do její kompetence a navíc nám odpovídá až po dvou týdnech, nikoliv v následujících týdnech, jak původně slibovala," uvedl Kraus. Česká pojišťovna naopak tvrdí, že požadavky židovské obce zmíněné v memorandu jdou v každém bodě daleko za dohodnutý rámec, píše list. Ministr kultury Pavel Dostál k tomu uvedl, že kabinet považuje otázku pohřebiště za uzavřenou. Na parcele, kde vzniká nová administrativní budova pojišťovny, bylo odkryto středověké židovské pohřebiště, které vláda označila jako kulturní památku, jež má být zachována. Proto pojišťovna zpracovala nový stavební projekt, který umisťuje pohřebiště do stavby, vysvětluje deník.

Velká část veřejnosti nedokáže posoudit, jaký smysl bude mít zářijové zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze, konstatuje deník Mladá fronta Dnes. Podle listu většina lidí však předpokládá, že se jednání neobejde bez výtržností v ulicích. Vyplývá to z průzkumu, který si u Institutu pro výzkum veřejného mínění objednalo ministerstvo životního prostředí. Institut oslovil 1040 občanů starších patnácti let. Výzkum ukázal, že zasedání měnového fondu a Světové banky hodnotí kladně necelých čtyřicet procent dotázaných, záporně téměř třicet procent lidí. Pětatřicet procent odpovědělo: Nevím. Více než padesát procent dotázaných se domnívá, že jednání světových finančníků budou provázet nepokoje a výtržnosti. Drtivá část lidí (84 procent) je přesvědčena o tom, že policie by se případnému zásahu neměla vyhýbat. Mezi veřejností rovněž podle výzkumu převládá názor, že by se účastníkům protestních akcí mělo nabídnout ubytování na strahovském stadionu (plán ubytovat na Strahově protestanty však zamítl pražský magistrát). Pod pojmem "účastníci protestních akcí" lidé nejčastěji chápou radikální skupiny a organizace (61 procent) a nevládní, ekologicky zaměřená hnutí (33 procent). Tolik deník Mladá fronta Dnes k průzkumu, který si u Institutu pro výzkum veřejného mínění objednalo ministerstvo životního prostředí.

Jedna z dominant české metropole - Památník na Vítkově - bude mít v příštích letech důstojnější poslání než tomu bylo dosud, píše deník České Slovo. Jak dále uvádí, jezdecká socha Jana Žižky a budova Památníku zatím vyčnívají nad městem bez zájmu veřejnosti a turistů. Někdy z nich jde dokonce i strach. Členové sdružení Vítkov však chtějí tomuto žalostnému stavu udělat přítrž. Hodlají totiž na Vítkově vybudovat multimediální expozici, která se bude věnovat autoritářskému státnímu zřízení. Vznikne tedy jakýsi památník bývalých režimů. Pro nevyužité prostory je plánována trojrozměrná projekce, a tak by se návštěvníci mohli stát téměř přímými svědky důležitých historických událostí. Rekonstrukce objektu začne asi za dva roky. Počítá se i s úpravou zelených ploch v okolí. Diskutuje se o zavedení lanovky nebo o zřízení zoologické zahrady či galerie, dodává list.

Tradiční kočárová jízda otevřela ve středu v podvečer 35. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, uvádějí Lidové noviny a pokračují: Říčka Teplá se po roce opět zaplnila stojany s obřími filmovými plakáty, počet lidí, kteří mají připnutou akreditační kartu, převýšil počet rusky mluvících a na schodišti k hotelu Thermal byl rozvinut rudý plyšový koberec. To je jen několik z mnoha nezvratných důkazů, že začal karlovarský svátek filmu, píše dále list. Královnou středečního večera byla první dáma českého filmu, režisérka Věra Chytilová. Z rukou prezidenta festivalu převzala Zlatý křišťálový glóbus za přínos kinematografii. K tomu dostala nádavkem nejen dlouhý polibek od Jiřího Bartošky, ale také ještě delší potlesk od stojícího publika. Z jejího nonšalantního vystoupení bylo zjevné, že režisérka ještě zdaleka neřekla ve filmu poslední slovo, píše deník. Největší atrakcí čtvrtečního programu byla podle listu projekce vítězného snímku letošního berlínského festivalu Magnolia režiséra Paula Thomase Andersona (v hlavních rolích: Tom Cruise, Julianne Mooreová a Jason Robards). Ve filmu, který trvá tři a čtvrt hodiny (!), se zvláštním způsobem proplétají osudy několika obyvatel San Fernando Valley. Tolik Lidové noviny k Mezinárodnímu filmovému festivalu v Karlových Varech.