Přehled tisku

Komentáře deníků se věnují pondělnímu jednání Poslanecké sněmovny, která se zabývala kauzou Investiční a Poštovní banky. Sněmovna vzala na vědomí zprávu kabinetu o řešení situace v tomto finančním ústavu, rozhodnutí o vytvoření parlamentní vyšetřovací komise, která by se případem IPB měla zabývat, však odložila.

S důvěrou, že čísla všechny přesvědčí, vysvětloval v pondělí ministr financí Pavel Mertlík postup vlády a národní banky při pádu IPB. Naivní představa, dodávají Lidové noviny. I menší politický greenhorn než Mertlík by mohl vědět, že v kauze IPB fakta a čísla už téměř nikoho nezajímají. Co na tom, že v IPB chybělo 40 miliard korun, které budeme muset všichni zaplatit ? Co na tom, že manažeři banky nadhodnocovali zástavy, maskovali miliardové ztráty pochybnými převody akcií a před auditory schovávali důležité doklady ? Nuda. Řekněte, jak to bylo doopravdy! Přesně v tomto stylu v pondělí na suchá fakta zareagoval Václav Klaus. Nepřímo tak označil vládu a Českou národní banku za lháře, kteří si ex post cucají z prstu čísla, aby zahladily stopy po "bankovní loupeži za bílého dne". A jak to tedy bylo ? ptá se deník a vzápětí si odpovídá - Klaus to ví. Novináří - asi uplacení - na nátlak mocných finančních skupin spustili run na banku, a tím zdravou IPB potopili. V Hollywoodu by takový scénář nevydal než na neprodejnou céčkovou krimistory. V Česku ale stejné bláto s chutí zhltnou miliony voličů. A o to přece v politice jde. Pondělní poslanecká debata to pouze potvrdila, uzavírají Lidové noviny.

Deník České Slovo poukazuje na to, že Václav Klaus sice prosazoval zřízení parlamentní vyšetřovací komise, ale mohl by se od ní dočkat i nemilých překvapení. Pokud se totiž bude komise důkladně zabývat minulostí IPB, téměř jistě narazí na důkazy příliš těsné provázanosti ODS s vedením banky. Ale třeba ODS spoléhá na to, že se nakonec nic nevyšetří. Hodila jen efektně kamenem a pozoruje, jak se vlny na hladině čeří, míní deník České Slovo.

Také podle Hospodářských novin komise zřejmě nedokáže odhalit to, co je na rozpuštění IPB v České národní bance nekalé. Téměř s jistotou lze podle deníku odhadnout, že neexistují důkazy pro spříznění IPB s ODS. Při vyšetřování okolností uvalení nucené správy vyjdou najevo jen nevybíravé metody, které se používají ve světě velkého byznysu. Veřejnost možná zase uslyší, že většinový vlastník banky vydíral vládu, konstatuje list.

V Sovětském svazu svého času řešili každý politický problém tím, že pro něj zřídili zvláštní ministerstvo. Sami aparátčíci však přišli na to, že taková praxe je neúnosná, konstatuje deník Mladá fronta Dnes a pokračuje: U nás se ke kdejakému problému zřizuje parlamentní komise. Dávno je zřejmé, že komise nic neřeší. Jenže to jejich zakládání nezabrání. Místo věcných řešení se totiž staly nástrojem politického boje. Podobný osud nejspíš čeká i případnou parlamentní komisi vyšetřující dění kolem IPB. Postup sociální demokracie v celém případu se zatím jeví jako správný. Těm, kdo mají velký podíl na stavu, do kterého se banka dostala, naopak na prestiži nepřidá. Není divu, že vytvoření komise, která bude do detailů rozebírat všechny aspekty vyjednávání a prodeje IPB, se jeví jako ideální příležitost k vyrovnávání politických účtů. Pokusy o zřízení parlamentní vyšetřovací komise pouze otevírají nové politické kolbiště. Nebude však snadné napadat samo věcné řešení. Budou se hledat alespoň procedurální chyby. Ty se u takové operace mohou objevit. Můžeme očekávat další instituci, která vyvolá velká očekávání, aby pak zbyla jen hořká pachuť nesplněných očekávání voličů, soudí deník.

Šéf bankovního dohledu České národní banky Pavel Racocha se domnívá, že prodej Investiční a poštovní banky do rukou ČSOB je naprosto nezvratný. Uvedl to v rozhovoru pro deník Mladá fronta Dnes s tím, že veškeré kroky, které centrální banka a vláda učinily, jsou soudně přezkoumatelné. Termín zveřejnění auditu - 26.červen - byl podle Racochy naprosto klíčový. Jak dále listu řekl, kdyby se nenalezlo řešení do tohoto dne, banka by skutečně zkracovala a tři miliony klientů by byly vyplaceny podle zákona.

Sdružení podnikatelů se podle Hospodářských novin chystá založit družstevní záložnu. S její pomocí chtějí částečně financovat rozvoj malého a středního podnikání. Jak řekl listu předseda sdružení Bedřich Danda, kampelička začne poskytovat služby už letos v září, kdy zažádají Úřad pro dohled nad družstevními záložnami o udělení licence. Během prvního roku činnosti by měla záložna především absorbovat členské příspěvky a ukládané vklady. Po této době začne poskytovat první půjčky svým podílníkům, výhradně členům Sdružení podnikatelů. Bedřich Danda dále počítá s tím, že asi do dvou let od zahájení činnosti se kampelička otevře i nečlenům sdružení. Odborníci ale tvrdí, že nemá šanci uspět. Podle nich potenciální klienti raději vloží své úspory na bankovní vklad, případně do podílových listů.

Zrušit zvláštní školy hodlá podle Lidových novin ministerstvo školství. "Nejvýraznější změnu přináší návrh v terminologii. Všechny školy, které se nyní jmenují zvláštní, pomocné nebo různé speciální pro zdravotně postižené, se budou jmenovat základní škola," řekla listu Marta Teplá z ministerstva školství. Dodala, že jde o to, aby děti nebyly vystavovány posměchu a zbavily se nálepky absolventa zvláštních škol. Ministr školství Eduard Zeman podle listu doufá, že návrh vyřeší i problém neopodstatněného umísťování romských dětí do zvláštních škol. Někteří odborníci však označují záměr ministerstva jen za pouhé přenálepkování, problém segregace dětí se totiž podle nich stejně nevyřeší. Všechny děti budou chodit společně na jednu školu. Pro děti, které potřebují zvláštní péči, budou však ve školách zřízeny třídy se speciálním programem, dodává deník.

Parlamentním prázdninám se věnují Zemské noviny: Odpočinek obnovuje životní sílu a prázdniny rozhánějí smutky, napsal svého času Lucius Seneca. Čeští poslanci si práva římského představitele stoicismu berou k srdci. Také letos se obdobně jako školáci a studenti chystají užít dvouměsíčních prázdnin. Podle listu je tomu tak i navzdory naléhání vlády, která se dolní komoru snažila přimět k většímu úsilí při zavádění evropského práva a zavalila ji návrhy zákonů. Poslanci tempo nezvýšili a úvahy o prodloužení sněmovní sezony odmítli. Zákonodárci svou liknavostí a zápecnictvím poskytují munici těm, kdo na západě starého kontinentu rozšíření Unie ostřelují. Nahrávají na smeč skeptikům, kteří varují před kdečím - před náklady na přijímání nových členů, před zvyšenou konkurencí na trhu práce, před dovozem dalších problémů z nově příchozích, na unijní podmínky špatně připravených zemí. Dvouměsíční parlamentní prázdniny jsou v zavedených demokraciích obvyklé. Zpravidla není důvod k jejich zpochybňování. V českých podmínkách jsou ale nemístným přepychem, uzavírají svou poznámku Zemské noviny.

O tom, že česká diplomatka Kateřina Fialková obsadí vysokou funkci v sekretariátu NATO informují Lidové noviny. Podle listu se do funkce zástupkyně ředitele kabinetu generálního tajemníka NATO probojovala konkursem. Deník dále uvádí, že nejvyššího úřadu, jaký kdy zastával občan některé ze tří nových členských zemí, se ujme na podzim. O významný post, který nebyl předem vyhrazen žádnému státu, soupeřili zástupci deseti zemí aliance, dodává list.

Česká zbrojovka Uherský Brod předala v těchto dnech ministerstvu vnitra nabídku k dodání 46.000 pistolí pro potřeby policie. Cena tohoto kontraktu dosahuje 460.000 korun. Podle mluvčího zbrojovky Milana Markuse je podnik schopen dodat policii několik tisíc pistolí ještě letos, píše deník Mladá fronta Dnes. Jak dále uvádí, firma svou nabídkou reaguje na dubnové usnesení vlády, v němž vzal kabinet na vědomí zrušení loňské neúspěšné soutěže na dodávku těchto zbraní. Ministři poté přidělili zakázku na přezbrojení policie České zbrojovce Uherský Brod. Vláda zbrojovku vybrala na základě nově přijatého zákona, jenž jí dává možnost rozhodnout o přímém výběru jednoho kandidáta, připomíná deník.

Všichni občané České republiky bez výjimky budou muset mít do konce roku 2005 nové občanské průkazy. Týká se to i těch, kteří mají na občance v kolonce datum platnosti napsáno "bez omezení". Dosud je v oběhu celkem osm typů občanských průkazů. "To od 1. ledna 2006 skončí, všichni budou mít stejný, takzvaný vzor 2000, který bude jen těžko možné padělat," řekl listu ředitel odboru správních činností ministerstva vnitra Zdeněk Němec. Nový občanský průkaz (laminátová karta se zeleno-fialovým pozadím) bude mít dvě základní novinky: - speciální strojový kód, který urychlí identifikaci majitele průkazu a po vstupu země do Evropské unie bude moci na některých hranicích nahrazovat cestovní pas; - nebude se na něj lepit fotografie, podobu majitele sejme počítač a pak ji "natiskne" přímo na tenkou fólii. Podobně technika přenese na přední stranu průkazu i podpis majitele, píše deník.

Ke XIII. Všesokolskému sletu se vrací v deníku Mladá fronta Dnes senátor za KDU-ČSL Petr Pitthart, který píše: Pražané zprvu s jistými rozpaky, ale nakonec nejspíše rádi opětují spontánní pozdravy venkovských sokolů pochodujících ulicemi města. Jejich průvod je totiž po šesti letech od posledního sletu přece jen hodně nezvyklou podívanou - v nejbohatším městě republiky, zvyklém už jen na průvody a bitky holohlavých vlastenců, anarchistů a účastníků lokálních či globálních party. Eventuálně taxikářů. Z vozovek hlavnímu městu mává stočtyřicetiletá, ale násilím (a paradoxně i komunistickým státem organizovanými spartakiádami) přerušená vlastenecká tradice, živoucí občanská společnost, slovem idealismus, který ze cvičení a sportu nemá ani korunu, ba musí jej sponzorovat ze svého. Je to setkání jakoby dvou světů, které se rozešly. Definitivně? Na čas? Mohou se ještě sejít? Slety v letech 1938 a 1948 byly přitom všeobecně srozumitelnými dramatickými svědky - mezníky našich moderních dějin. První byl nejprůkaznějším symbolem vůle k obraně ohrožené vlasti, druhý byl posledním očividným dokladem nechutí velké části společnosti k poúnorovému režimu. Sokolové nás ostatně provázejí celými moderními dějinami již od počátku ústavního života v rakouské monarchii, píše autor. Jsou jejich myšlenky zastaralé? Je to sentiment, který patří už jen venkovu a maloměstu, které nedokážou držet s Prahou krok? Avšak jaká myšlenka vystřídala tu sokolskou? Anebo už nikdy žádná společná myšlenka nebude? Smysl pro společné, nezištnost, dobrá nálada vespolek (snad dokonce optimismus), prožívané vlastenectví. "Tužme se!" Je to všechno passé? Výsledek toho všeho, společná cvičení, byl zdařilou směsicí prvků moderních i klasických. Sokolské pochody při nástupech a odchodech cvičenců sugestivně evokovaly nefalšovaně pozitivní patos předválečné republiky. Bylo to všechno o mnoho působivější než strojově dokonalé spartakiády na ukradeném velkém sletovém stadionu. Chyby jednotlivců byly tehdy téměř prohřeškem, dnes byly milým připomenutím, že nejsme a nebudeme stroje. Rozpačitý jsem byl jen z několika podivných postav mužů českých, moravských a slezských. Připisoval jsem to však svému slábnoucímu zraku: kdo ví, co jsem viděl? Večer jsem se ze zpráv dozvěděl, že ve cvičení mužů ("Chlapáci") muselo plochu stadionu doplnit na sedmdesát žen. Ulevilo se mi, ale ne tak docela. Venkov přidržuje Prahu při zapomenutém idealismu. Ženy zaskakují za chybějící muže, ty naše chlapáky. Střední generace i tady pauzíruje a prázdné místo po ní zaplňují děti, mládež, ale hlavně starší generace. Zkrátka kde je dnes výkon, bohatství a síla, jako by něco podstatného chybělo. Ale možná, že to právě není výkon, ale toliko honění za pomysly, že to není bohatství, nýbrž jen zbohatlictví, možná to není síla, ale jen siláctví. V každém případě sokolky a sokolové překonali svým XIII. sletem polistopadovou nejistotu, snad i krizi víry ve vlastní síly. K tomu je třeba jim upřímně gratulovat. A přemýšlet o tom, kdo jsme my, stojící na chodnících. Tolik senátor Petr Pitthart ke XIII. Všesokolskému sletu.