Přehled tisku

Poslanci budou rozplétat případ Investiční a Poštovní banky. A podle toho, co ke kauze zatím řekli někteří její aktéři, se možná v následujících dnech dozvíme mimořádně zajímavá fakta, uvádějí Lidové noviny. Celý případ pádu třetí největší tuzemské banky bude proprán velmi důkladně. Parlamentní komise by měla mimo jiné nalézt odpověď na základní otázku: Proč se stát v roce 1993 nepodílel na navyšování základního jmění IPB? Právě tehdy totiž ztratil v bance kontrolu. Tu naopak získali manažeři, kteří ústav ovládli přes spřízněné společnosti a fondy. Vedle poslanců se událostmi kolem IPB budou zabývat i policejní vyšetřovatelé. Na stole už jim leží trestní oznámení, které na bývalé manažery banky podala Česká národní banka.

Deník Právo k aféře IPB dodává, že je třeba prošetřit, zda nedošlo k navýšení jmění Nomurou nepeněžním vkladem. Premiér Zeman totiž připomněl diamantovou aféru, při které banky poskytovaly úvěry proti prakticky bezcenným drahým kamenům. Místo účetně vykázaných miliard se tak v bankovních zárukách objevily jen zlomky těchto hodnot. Zeman kriticky poukázal i na skutečnost, že se IPB prodala za tři miliardy Nomuře, která pak jen za majetkové podíly v pivovarech získala více než dvacet miliard korun.

Nikoli soudy, ale komise složená ze špiček komunistického režimu rozhodovala o osudech obětí politických procesů v padesátých letech. Jak píší Lidové noviny, soudy pak podle zjištění Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu jednaly podle přání komise. Dva ze soudců, kteří se na těchto procesech podíleli, budou v nejbližších dnech obžalováni. Pavel Vítek spolurozhodoval o rozsudcích smrti pro sedm údajných strůjců atentátu ve škole v Babicích, Karel Vaš je odpovědný za proces s generálem Heliodorem Píkou. Podle náměstka ředitele ÚDV Pavla Breta však většina aktérů politických procesů zřejmě nežije. Lidové noviny připomínají, že jen za dobu vlády prezidenta Klementa Gottwalda od června 1948 do března 1953 bylo z politických důvodů popraveno 189 lidí.

Žena, která prodělala běžnou operaci, má z nezjištěných důvodů možná natrvalo poškozené zdraví. Liberecká pobočka České pojišťovny ji odškodnila částkou 1950 korun. Anglický fotbalový tým Manchester United má eminentní zájem o českého fotbalistu Pavla Nedvěda a nabídl klubu Lazio Řím, kde Nedvěd hraje, za přestup 1,67 miliardy korun. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, obě částky spolu zdánlivě nesouvisí. Přesto: dokládají absurdní skutečnost, že i člověk může mít v určitých situacích cenu, kterou je možné vyjádřit v penězích stejně jako auto nebo dům. Takže, kolik stojí člověk? Filozof Erazim Kohák uvádí, že cena člověka, přepočtená na peníze, přesně zapadá do racionality současného systému společnosti, kde se všechny vztahy vyjadřují v penězích.

Osmnáct let - pro většinu mladých vysněná dospělost a s tím spojená možnost dělat si, co chtějí. Pro ty, kteří vyrostli v dětských domovech, však plnoletost znamená často problém. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, podle zákona by měli v tuto chvíli z dětských domovů či výchovných ústavů odejít. Zpravidla však nemají kam. Jejich rodiny se o ně nezajímají. A sehnat práci s ubytováním je takřka nemožné. Navíc v normálních rodinách děti mají větší přehled o tom, kolik co stojí. Mnohdy pocítí, když rodiče musí šetřit. Děti z dětských domovů si však představují, že všechno půjde snadno, i když budou samostatné v běžném životě," míní Alena Ospalíková, pracovnice dětského domova v Melči. Prvním, kdo začal na problém dospělých chovanců domovů a ústavů poukazovat, je ředitel dětského domova v Karviné Milan Harant. V tamním dětském domově vybudoval nadstavbu - samostatné pokoje, kde dospělí chovanci mohou dál bydlet, dodává Mladá fronta Dnes.

Kam to může dotáhnout člověk, který dluží a nesplácí desítky milionů, vyhodili ho ze soukromých firem a vyhnul se zkonfiskování svého majetku tím, že ho převedl na příbuzné? Hodně vysoko, uvádí Mladá fronta Dnes. Zdeněk Munzar, muž s uvedenou minulostí, se vyšvihl až na poradce ministra pro místní rozvoj a místopředsedy ČSSD Petra Lachnita. Jeho služeb využíval i tým externích poradců premiéra Miloše Zemana. Ministr Lachnit nepovažuje tento případ za překážku v Munzarově působení na ministerstvu. "On mi přece neradí, jak tunelovat podniky," zdůvodnil důvěru ve svého poradce ministr Lachnit.

Jedna z předních světových elektrárenských společností Electricité de France je největším favoritem na zisk státních podílů v elektrárenské společnosti ČEZ i v osmi distributorech elektřiny. Píší o tom Hospodářské noviny s odvoláním na informace nejmenovaného úředníka ministerstva financí. Ve prospěch firmy prý rozhodla především zkušenost s provozem jaderných elektráren. Electricité de France jen ve Francii dodává elektrickou energii přibližně 30 miliónům zákazníků. Firma je aktivní například i ve Velké Británii, působí též v řadě zemí v Africe, Asii, Evropě a na Středním východě. Podle názoru ředitele CzechInvestu Martina Jahna vstup francouzské firmy zvýší atraktivitu českých podniků v očích zahraničních investorů, uvádějí Hospodářské noviny.

Nad nezájmem občanů o výši přímých daní, které odvádějí ve mzdách, se v souvislosti s nynější parlamentní debatou o daních z příjmů zamýšlejí Zemské noviny. Problém vidí v tom, že si málokdo uvědomuje, kolik vlastně ze své mzdy státu odvádí, protože část skutečné daně mu zůstává utajená. U průměrných mezd vychází celkové zdanění přibližně necelých dvacet procent, což je podíl celkem přijatelný, je ale nutné přičíst dalších 35 procent, která zaplatí za sociální a zdravotní pojištění každého zaměstnance zaměstnavatel, konstatuje list a poukazuje na skutečnost, že ve srovnání s vyspělými zeměmi se Česko řadí k "odvodovým přeborníkům". Ještě nějakou dobu potrvá, než se i u nás daně stanou tématem číslo jedna i pro ty, kteří je platí, uvádějí Zemské noviny.

Projekt sloučení akciových společností Plzeňský Prazdroj, Pivovar Radegasta a Pivovar Velké Popovice schválily valné hromady jejich akcionářů. Jak dodává Právo, vznikl tím pivovarský gigant, jehož roční výstav loni přesáhl 7,7 miliónu hektolitrů a jenž na českém pivním trhu zaujímá podíl 45 procent. Jelikož ve všech pivovarech drží majoritní podíl jihoafrická skupina South African Breweries, třetí největší výrobce piva na světě, proběhlo schvalování fúze hladce. Nástupnickou společností se stane Plzeňský Prazdroj. Všechny hlavní pivní značky, tedy Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast i Velkopopovický kozel, mají být zachovány. První z nich by se podle slov šéfů firmy měla dokonce stát jedním z exportních trumfů celé skupiny.

Zastánci alternativních škol waldorfského typu, na jejichž způsob výuky panují kontroverzní názory, zažívají satisfakci. To, jak první absolventi ze tří škol, jež jsou ve stadiu pokusného ověřování, uspěli při zkouškách na střední školy, svědčí minimálně o tom, že mají stejné šance. První devátý ročník ostravské waldorfské školy dokonce měl stoprocentní úspěšnost, i další dvě školy dopadly dobře. "Dva absolventi udělali zkoušky na uměleckoprůmyslovou školu nejlépe téměř z tří set uchazečů," řekla ředitelka Waldorfské školy v Ostravě Vlasta Henchozová. Dodala, že na to, jak první absolventi dopadnou, čekali napjatě pedagogové, žáci i rodiče, protože vsadili na experiment v České republice dosud nevyzkoušený. Waldorfská pedagogika respektuje individualitu dítěte, klade důraz na umění a duchovní hodnoty. Specifikami je slovní hodnocení, výuka hlavních předmětů v několikatýdenních etapách. Waldorfští žáci daleko méně než ostatní používají učebnice a škola jim začíná tím, že si s učitelem potřesou rukou, dodává deník Mladá fronta Dnes.

Zmrtvýchvstání sokolské organizace potvrdil XIII. všesokolský slet v Praze. Za totality rozehnaná organizace si znovu hledá cestu k lidem. Jak uvádějí Lidové noviny, bezmála dvě stě tisíc obyvatel České republiky se v současnosti hlásí k sokolskému hnutí. Dalších skoro 100 tisíc členů je sdruženo v zahraničních spolcích. Po roce 1948 fakticky zrušená organizace se má deset let po listopadu 1989 čile k světu. Sokolský slet nebyl tak megalomanskou akcí jako někdejší spartakiády, přesto o něm Pražané a návštěvníci města nemohli nevědět. Společné cvičení zahájila tzv. Věrná garda, nejstarší sokolská generace, jež pamatuje nejslavnější slet v roce 1948. I přes pokročilý věk zvládli klasická prostná cvičení všichni včetně staříka, který nastoupil i s berlí, ale při skladbě ji odložil vedle sebe na trávník. Z čestné lóže přihlížel zahájení prvního "sletového dne" také prezident Václav Havel. Nevystupovali však pouze Češi, ale i sokolové ze Spojených států, Kanady, Slovenska, Polska a dalších evropských států. Na 2800 značek se postavili i sokolové z Austrálie, informují Lidové noviny.