Přehled tisku

Mít vlastní rozum se zřejmě v sociální demokracii nepřipouští, uvádí v souvislosti s hlasováním o volebním zákonu deník Právo. Pak si ovšem musíme položit otázku k čemu jsou vůbec poslanci a senátoři potřební? Počtem mandátů se měří úspěch stran, podle počtu poslanců se vyplácejí státní finanční dotace a nakonec počet poslanců rozhoduje o podobě vlády. Tím ale potřeba poslanců končí. Podle listu by je mohl, vycházejíc ze Zemanova postoje, zastoupit člen partajního sekretariátu. Jako účastník by měl tabulku s číslem akcií, totiž stranických poslanců nebo senátorů a při hlasování ji prostě ukázat. Na co rozum a svědomí našich zástupců, které volíme, když strana má vždy pravdu, končí poznámka deníku Právo.

Válčit se bude jinak, uvádí Mladá fronta Dnes. S touto vizí se vrátil náčelník generálního štábu Jiří Šedivý z jednání nejvyšších vojenských činitelů NATO v americkém Norfolku. Války v Kosovu a v Perském zálivu byly pro generály a politiky aliance natolik tvrdou a užitečnou lekcí, že podnikají první reálné kroky ke specializaci armád NATO. Tedy pokud jsou například české protichemické jednotky na světové špičce, budou právě ony udávat tón jejich rozvoje v silách NATO. S tím souvisí i povinnost poskytnout tuto službu spojencům. Oplátkou se pak Čechům dostane jiné pomoci. Například Belgičané nedávno podepsali s Prahou dohodu o letecké přepravě českých výsadkových jednotek do krizových oblastí. Brusel totiž disponuje dostatečným počtem velkokapacitních přepravních letounů. "Je neudržitelné, aby měli všichni všechno," vysvětluje Šedivý. Setkání v Norfolku označil za vážnou diskusi o praktických krocích rozsáhlé rekonstrukce armád NATO.

Kanadské soudy sice nepokládají Českou republiku za zemi bezpečnou pro Romy, ale slovenským Romům to zřejmě nevadí. Podle Českého slova chtějí příslušníci tohoto etnika totiž získat útočiště právě v Česku. Letos o azyl požádalo 313 slovenských Romů, 170 jen v uplynulém týdnu. Červen se tak možná stane prvním měsícem, kdy počet slovenských Romů usilujících v Česku o azyl převýší počet českých Romů žádajících o azyl v Británii. Před dvěma lety se soud v kanadském Torontu usnesl, že úřady neposkytují v Česku náležitou ochranu Romům před rasově motivovanými útoky. Příchody slovenských Romů však rozhodnutí kanadských soudů zpochybňují, dodává České slovo.

Bývalého šéfa Družstevního agrokombinátu Slušovice Františka Čubu zprostil soud ve Zlíně obžaloby z neoprávněného podnikání. Jak dodává Mladá fronta Dnes, stejně rozhodl o dalších dvou členech vrcholného vedení slušovického podniku. Čuba, který dlouhodobě téměř nekomunikuje s médii, se při odchodu ze soudní síně omezil jen na jednu větu: "Pravda a spravedlnost zvítězily nad lží a nenávistí." Podle obžaloby se dopustil trestného činu neoprávněného podnikání, když v roce 1990 bez souhlasu centrální banky umožnil ve vnitropodnikové bance slušovického družstva vznik soukromých účtů i pro klienty, kteří nepatřili mezi členy a zaměstnance. Předsedou slušovického družstva se Čuba stal v roce 1963 ve svých sedmadvaceti letech. Za jeho vedení se zaostalé družstvo změnilo ve společnost s miliardovým obratem. Dokázal využívat všech možností, které poskytovala tehdejší legislativa. Čuba, jehož zásluhou zbohatlo družstvo i kraj, byl tedy nyní zbaven masky démona. Nemalujme mu však svatozář. Kdyby však měl být odsouzen on, nemuseli bychom pro jiné manažery v zájmu spravedlnosti zavést trest smrti, ptá se Mladá fronta Dnes.

Ministr školství Eduard Zeman se rozhodl dát na radu školských odborníků, kteří už několik let varují, že víceletá gymnázia podstatně poškozují základní školy, a v pondělí oznámil své rozhodnutí zasadit se o jejich zánik. Uvádí to Mladá fronta Dnes, podle níž o rozhodnutí ministra nevěděli ani poslanci. Školští experti jednotlivých politických stran nicméně podle listu míní, že návrh nemá moc šancí projít v parlamentu. Podle Zemana se ukazuje, že forma víceletých gymnázií je nepraktická. Tím, že předčasně odvede elitu na jeden typ školy, znevýhodňuje všechny ostatní typy škol. Předseda školského výboru sněmovny Petr Mareš považuje návrh za nehorázný. Vidí v tom snahu ministerstva na poslední chvíli - než ztratí díky reformě veřejné správy absolutní vládu nad školami - urvat, co se dá, uvádí Mladá fronta Dnes.

Lidové noviny uvádějí, že čeští učitelé si ročně vydělají o dvě třetiny méně než kolegové ve vyspělých evropských zemích. Stejně špatně jsou na tom jen pedagogové v Maďarsku. Stále více mladých učitelů opouští svůj obor a hledá si novou práci. Důvod je řadu let stejný: nízké platy. Mizernou situaci českých pedagogů naposledy potvrdil výzkum OECD, organizace sdružující nejvyspělejší země světa. Příklad: roční nástupní plat učitele začátečníka na gymnáziu v zemích OECD činí v přepočtu na kupní sílu v průměru 23 201 dolarů. V Česku je to 7790 dolarů. Platové nůžky mezi českými a evropskými učiteli se ještě více rozvírají s přibývajícími lety praxe. Česko je také jedinou z monitorovaných zemí, kde je průměrný plat učitele nižší než průměrná mzda.

Průmyslový park v Brně se pravděpodobně stane realitou. Jak píše Mladá fronta Dnes, jestliže tento týden kývnou brněnští radní na požadavky světového producenta elektronických zařízení - americké společnosti Flextronics International - vyroste v moravské metropoli jedna z největších investic na zelené louce České republice. Podle deníku mají zastupitelé města na svém mimořádném jednání v pátek schválit rozhodnutí vedení města, které chce Flextronicsu pronajmout a pak prodat za symbolickou jednu korunu pozemky na okraji města. Flextronics po výstavbě průmyslového parku zaměstná více než 4500 lidí. Mezi zákazníky firmy patří IBM nebo Philips, dodává Mladá fronta Dnes.

Podle deníku Právo lidé více utrácejí za potraviny, protože se jim zdají laciné. Jejich ceny v posledních měsících stagnují či dokonce klesají. Za loňský rok spotřebitelské ceny potravin v České republice klesly o 4,8 procenta a ve značné míře tak podržely i celkovou míru inflace. Tento vývoj je však dlouhodobě neudržitelný. Asi třetina zemědělských podniků již o prodeji svých výrobků vůbec nerozhoduje, neboť vyrábí na dluh. Žijí z měsíce na měsíc, po sklizni jen odevzdají obilí i další produkty věřitelům. Navíc zemědělce rozhořčil nedávný postup poslanců, kteří z novelizovaného obchodního zákoníku vyškrtli pasáž o povinnosti platit za rychloobrátkové potravinářské zboží ve stanovených lhůtách. Podle prezidenta Agrární komory Václava Hlaváčka je to skandální čin a další vítězství mafie neplatičů.

Posádky sanitek často mají strach o život. Jak píše Mladá fronta Dnes, ocitají se mezi ozbrojenými šílenci, rozzuřenými zvířaty, agresivními opilci, narkomany či zločinci, kteří je chtějí okrást. Po poslední události, kdy v České Lípě psi v ohradě napadli desetiletého chlapce, začali záchranáři přemýšlet, zda nevybaví sanitky třeba mačetou, pistolí nebo brokovnicí. "Policisté na místě ještě nebyli, šlo o minuty a vteřiny, kdyby v posledním okamžiku psům nevyrval hocha soused, sežrali by ho před námi, sami jsme nebyli schopni šelmy zneškodnit," řekl šéf českolipské záchranky Jaroslav Popelka. Lékaři poukazují na fakt, že se kvůli záchraně života musí rozhodovat ve vteřinách a nemohou čekat na policisty.

V Hradci Králové v těchto dnech vrcholí mezinárodní festival Divalo evropských regionů. Jak uvádí deník Právo, jednou z dramatických linií přehlídky bylo letos nahlédnutí do inscenování her Václava Havla. Prezident republiky věnoval Divadlu evropských regionů celý den a s manželkou Dagmar se zúčastnil několika festivalových akcí. Jak uvedl, kdyby psal své hry dnes, byl by uměřenější a rafinovanější. Z incenování Zpěvů šílence měl Havel trochu strach. Sám přiznal, že se jedná o veřšíky z let 1951 až 1955, kdy mu bylo patnáct až devatenáct let. Ostravský režisér Radovan Lipus však znovu dokázal, že je v této chvíli patrně nejlepším českých inscenátorem poezie. Bavili se herci, diváci i sám autor, dodává deník Právo.