Přehled tisku

Komentáře českých deníků se věnují především kontroverzní novele volebního zákona, která zaváděním většinových prvků do volebního systému posiluje roli velkých stran a kterou stejně jako předtím ve sněmovně prosadily v pátek v Senátu Občanská demokratická strana a Česká strana sociálně demokratická. Většiny komentátorů soudí, že horní komora parlamentu schválením této novely popřela svůj smysl.

Podle Mladé fronty Dnes Senát schválením volební novely, uměle posilující velké strany, asi nadobro ztratil šanci vyvrátit oprávněnost úvah o zbytečnosti horní komory. Navíc to, co se dělo v posledních dnech a hodinách před hlasováním, svědčí o hlubokém úpadku politických mravů, podotýká deník. Upozorňuje, že výhrůžky premiéra Miloše Zemana týkající se vyloučení vzbouřenců z řad ČSSD "prozrazují přezíravost k svobodě rozhodování, již zákonodárcům zaručuje Ústava". Kapitulace některých nerozhodných sociálnědemokratických senátorů podle listu bourá poslední iluze o Senátu jako pojistce proti agresivitě mocných stran. Ovšem strůjci zákona nevzali v úvahu zvyklost českého voličstva vyvažovat poměr sil, podotýká komentátor. Dodává, že v takovém prostředí je dost nepravděpodobné, že by nějaká strana získala přes 35 procent hlasů nutných k vytvoření jednobarevné vlády. "Těžko v to mohou doufat zejména politici, kteří na poslední chvíli vpašovali do zákona paragraf, jenž diskriminuje čtyřkoalici," míní autor komentáře Mladé fronty Dnes.

S tím, že schválení novely volebního zákona a zejména okolnosti, za nichž k tomu došlo, zcela zpochybnily smysl existence Senátu, souhlasí Hospodářské noviny. Především pak podle deníku hlasování o novele potvrdilo, že Senát není "pojistkou". "Specifické znaky - většinový volební systém, věkový limit pro kandidaturu, delší volební období a postupná obměna členů - měly Senát odlišit od Poslanecké sněmovny a vytvořit z něj těleso v němž síla osobnosti vyváží stranickost. To se nestalo. Také Senát je ovládán tvrdou rukou stranických šéfů, proti jejichž vůli si dovolí jednat jen málokterý senátor," konstatuje deník. Podle Hospodářských novin není problémem volebního zákona to, že je připraven pro ODS, neboť do sněmovny se bude volit až za dva roky a v té době z něj může profitovat někdo jiný. Zákon je nemravný proto, že s pomocí přepočítávání dělí rovnocenné hlasy voličů na hlasy prvního a druhého řádu, píše list. Dodává, že zákon byl sepsán tak, aby strana, která obdrží 30 procent hlasů, nezískala oproti jiné straně s 15 procenty spravedlivý dvojnásobek, ale uměle spočítaný několikanásobek mandátů. "Ke vzniku většinové vlády tak postačí podpora menšiny hlasujících voličů. Tím se však popře základ demokracie," tvrdí Hospodářské noviny. Dodávají, že zákon s pomocí hrozeb vyloučení ze strany a svržení vlády prosadili politici, kteří nedokáží sestavit většinovou vládu "civilizovanou dohodou s oponenty".

Za "vyhořelou pojistku" pokládá horní parlamentní komoru, která v pátek schválila většinou jednoho hlasu novelu volebního zákona, komentátor Lidových novin. Odmítá přitom tvrzení některých sociálnědemokratických senátorů, kteří byli původně rozhodnuti novelu nepodpořit a nakonec pro ni hlasovali, že jinak by hrozilo zrušení opoziční smlouvy ČSSD a ODS a pád vlády. "Kdyby totiž napětí mezi ČSSD a ODS (způsobené hlavně zásahem v Investiční a Poštovní bance) vyústilo v krach opoziční smlouvy, nebylo by to nic strašného: vláda by hned padat nemusela, protože ČSSD by se mohla dohodnout s čtyřkoalicí, že ji nechá přežít do řádných voleb," domnívá se autor. Ale ani krach kabinetu Miloše Zemana by podle listu neznamenal tragédii. "V demokraciích vlády padají a konec světa kvůli tomu nenastává. Špatný zákon představuje daleko větší a dlouhodobější problém," uzavírají komentář Lidové noviny.

Vládní Česká strana sociálně demokratická ztrácí oblibu u voličů a zároveň s tím se její představitelé méně objevují na televizních obrazovkách. Kamery se naopak častěji zaostřují na tváře z Občanské demokratické strany. Podle Českého slova a Zemských novin to vyplývá z exkluzivního výzkumu občanského sdružení InnoVatio. Zatímco dvěma nejsilnějším politickým stranám věnovaly loni Televize Nova a Česká televize (ČT) v hlavních zpravodajských relacích zhruba stejný prostor, v posledních měsících se na obrazovkách častěji objevuje ODS. V počtu zmínek v Událostech převýšila strana Václava Klause v dubnu a v květnu ČSSD až o 20 procent, píší deníky. Dodávají, že zároveň s tím sice mírně vzrostl počet kritických zpráv, většina výpovědí však byla neutrální. "Jestliže jsou to pravdivé údaje, 20 procent je děsivý nepoměr. Veřejnoprávní televize by se měla zamyslet nad tím, jak informuje. Nehledě na to o jakou stranu jde," citují listy sociálnědemokratického poslance Miroslava Kučeru. Místopředseda ODS Ivan Langer si častější vystoupení své strany v televizi vysvětluje tím, že strana je stále aktivnější. "Je třeba si položit otázku, co ostatní politické strany dělají pro to, aby médiím stály za pozornost," uvedl Langer pro Zemské noviny a České slovo.

Země Evropské unie se pletou do vnitřních záležitostí jiných států a to se nelíbí předsedovi české Poslanecké sněmovny Václavu Klausovi, píší Lidové noviny. "Evropa nyní prožívá chvíli zásadního zpochybnění národních států, vlastně jejich suverenity," řekl Klaus o víkendu v dolnorakouském klášteře Gottweig před účastníky Evropského fóra ve Wachau. Klaus, který před nedávném vyhlásil program českého euroskepticismu, pokračoval ve svých kritikách Evropské unie. Podle něho také Rakousko samo pocítilo nadřazování vnějších pohledů dosud výsadnímu rozhodování jednotlivých zemi ohledně jejich vnitřních záležitosti. Čtrnáct členských zemi Evropské unie totiž v zimě zmrazilo dvoustranné vztahy s Rakouskem kvůli nesouhlasu s podílem nacionalistické strany Svobodných na vládní moci. "Letošní zacházení Evropské unie s Rakouskem, které je jejím členem, loňské zacházení mezinárodní komunity s Jugoslávií, ale i poněkud zvláštní zacházení Evropské unie s aspiranty na její členství ze střední a východní Evropy jsou ze stejného soudku," pravil podle Lidových novin Václav Klaus. Tyto události mají podle něj jedno společné, a to pokus o vnášení vnějších pohledů dovnitř jednotlivých zemí. .Jde o pohledy někoho konkrétního, a proto z hlediska věci samé o pohledy dílčí, dobově podmíněné a zájmově motivované," tvrdí Klaus. V případě sankcí čtrnácti členů EU vůči rakouské vládě se podle Klause tato vláda nelíbila a nelíbí některým vládám některých zemí Evropské unie. Jde údajně o ty, které jsou ideově spřízněny s rakouskou sociální demokracií, která po volbách ztratila své desetiletí trvající postavení v zemi. Za postoj vůči Rakousku kritizoval Klaus o víkendu i českou vládu. "Dialog mezi ČR a Rakouskem vést musíme a je krátkozraké, když to naše dnešní vláda nedělá," řekl. Podle Klause stojí Evropa na křižovatce. Především pád komunismu, otevírání se světu, globalizující tendence, urychlené sjednocovací tendence v Evropě a vznik nových států jsou příčinami vzniklé situace, citují Klausova slova Lidové noviny.

Miroslav Macek je historicky první osobou, kterou premiér Miloš Zeman veřejně urazil a pak se jí také - ale až poté, co mu to nařídil soud - omluvil, konstatuje Mladá fronta Dnes. Zeman už v květnu definitivně prohrál s místopředsedou Občanské demokratické strany Mackem (premiér ho před dvěma lety v pořadu TV Nova označil za příklad velkého zloděje a tuneláře) spor na ochranu osobnosti. Právě na Nově, těsně před stejným diskusním pořadem, se v neděli text omluvy objevil. Ale ten, kdo jej neznal a neabsolvoval kurs rychločtení, neměl velkou šanci se s ním seznámit: několikařádková omluva (psaná bílými písmeny na modrém podkladu) se totiž objevila jen na osm vteřin, pak ji vystřídala znělka ohraničující reklamní spoty. Macek však ČTK řekl, že je s omluvou plně spokojen, protože dokázala Zemanův charakter, píše Mladá fronta Dnes. "Pan Zeman respektoval rozhodnutí soudu a omluvil se textem, který mu nařídil. Forma, jakou to udělal, ukázala, že vůbec nemá smysl pro fair play," prohlásil Macek s narážkou na to, s jakou rychlostí premiérova omluva z obrazovky zmizela. Soud však nijak neurčil formu omluvy - nenařizoval Zemanovi, aby v televizi osobně vystoupil či aby on nebo někdo jiný omluvu přečetl. Stejně tak nevymezil, jak dlouho se má omlouvat. Zeman tedy mohl ušetřit a nemusel si rezervovat půlminutový spot, který přijde zhruba na sto padesát tisíc. Macek je vůbec první, kdo dotáhl své tažení proti Zemanově prostořekosti až do konce. Na omluvu zatím marně čekají například bývalý člen ČSSD Jozef Wagner, o němž premiér v březnu 1997 prohlásil, že se jako poslanec marně pokoušel přejít do klubu KSČM. Omluvy se dosud nedočkal ani bývalý poslanec za ODS Milan Hruška, o němž Zeman řekl, že měl "s jistými obtížemi absolvovat s edm tříd základní školy". V obou případech se Zeman soudním verdiktům nepodrobil, pouze platil pokuty za jejich neplnění, uvádí Mladá fronta Dnes.

Ministři bývalé federální vlády Mariána Čalfy se o víkendu setkali v moravském Chudobíně, informují Lidové noviny. U uzeného selete si společně zavzpomínali na dobu před deseti lety, kdy jejich kabinet jmenoval prezident Václav Havel. Vzpomínkový večírek začal v sobotu odpoledne na středověkém hradě Bouzově. Odtud se ministři přesunuti do zámku Chudobín, kde na ně čekala slavnostní večeře a posezení u selete. Exministři se na podobná setkání sjíždějí pravidelně již od roku 1992. "Scházíme se vždy v polovině roku a pak na podzim kolem 28. října," vysvětlil jeden z účastníků, bývalý federální premiér Marián Čalfa. "Byli jsme výborná pana, prožili jsme společně kus těžkého života, a nechtěli jsme se proto jen tak rozejít," řekl Čalfa. Jedním z hlavních diskusních témat bývalých ministrů byla podle něj aktuální politická situace v České republice i na Slovensku. "Debatě o politice se nelze vyhnout. V politice je řada našich kolegů, které velmi dobře známe," přiblížil náplň setkání Čalfa. Letošní vzpomínková akce se ale od těch předchozích přece jen poněkud lišila. Vedle obligátní slavnostní večeře se totiž exministři v neděli zúčastnili i svatby jednoho ze svých kolegů, bývalého ministra práce a sociálních věcí Petra Millera. Za svědka mi šel můj bývalý nadřízený Marián Čalfa, vyprávěl Miller. Letos devětapadesátiletý Miller se v Litovli na Olomoucku oženil se svou šestadvacetiletou přítelkyní Martinou Pelcovou. Ženich po svatebním obřadu řekl, že svoji manželku zná již čtyři roky a přiznal, že mají spolu devítiměsíčního syna a další miminko je na cestě. Miller původně plánoval svatbu v Praze. Aby to však jeho bývalí slovenští kolegové neměli příliš daleko, uspořádal obřad nakonec na Moravě. Ne všichni z těch, kteří před deseti lety zasedli v Čalfově kabinetu, se víkendového jubilejního setkání zúčastnili. Chyběl nejen tehdejší ministr financí Václav Klaus, ale i ministr hospodářství Vladimír Dlouhý či ministr zahraničí Jiří Dienstbier, píší Lidové noviny.

Česká automobilka Škoda Auto vypověděla smlouvy desítce českých prodejců. Píše o tom deník Právo s tím, že podle neoficiálních informací jde například o pražské společnosti Verold, Auto Svoboda, Eurosport a Auto Papoušek. Tyto firmy tak zřejmě podle listu přestanou prodávat škodovky, protože mladoboleslavská automobilka byla s jejich prací nespokojená. "Nebudeme tyto informace komentovat. Vše, co děláme, činíme s ohledem na špičkovou péči o zákazníky," cituje Právo mluvčího automobilky Milana Smutného. "Po fázi kvantitativního růstu, kdy jsme dosáhli 250 autorizovaných obchodníků, přecházíme na kvalitativní růst. V České republice však stále bude počet smluvních partnerů relativně vyšší než jinde. Je tomu tak proto, že se zde staráme také o vozový park z minulosti," řekl dále listu Smutný s tím, že jde o soukromé firmy, které však musejí splňovat stanovená kritéria. Jak list v závěru připomíná, podle údajů Sdružení automobilového průmyslu zvýšila Škoda za leden až květen prodej v ČR meziročně o devět procent. Český trh s osobními automobily přitom posílil zhruba o deset procent. Podíl tuzemského výrobce na domácím trhu tak klesl na 48,8 procenta. Do konce května se v ČR prodalo 63.344 nových osobních aut, uzavírá deník Právo.