Sport Závěr fotbalových soutěží

Foto: Archiv Viktoria Plzeň Už po podzimní části první ligy bylo zřejmé, že fotbalisté Viktorie Plzeň mají poprvé ve své stoleté historii zřetelně nakročeno k zisku mistrovského titulu. Otázkou jen bylo, zda ohromný tlak fanoušků i soupeřů ustojí, a zda stíhací jízda zejména pražské Sparty bude úspěšná. Plzeňáci se však zdrželi výraznějších zaváhání, zato hra Sparty spíše připomínala jarní proměnlivé počasí. A tak se nakonec mohli na západě Čech radovat. Vedení svým kapitánem, nestárnoucím mistrem kopací techniky Pavlem Horváthem, který v anketě Zlatý míč České republiky obsadil druhé místo a stal se králem ligových trávníků, nejlepším záložníkem i bavičem tribun, v předposledním ligovém utkání, hraném na domácím hřišti ve Štruncových sadech, prožili jeden z nejslavnějších dnů své sportovní historie. Klub, kterým prošly takové legendy jako Stanislav Štrunc, Jiří Sloup, Jan Berger, Pavel Nedvěd či Petr Čech, se poprvé dočkal mistrovské slávy, kterou žilo celé město. Osm tisíc diváků na stadionu, další tisíce zápas sledovaly na náměstí Republiky. Po vítězství 3:1 nad Ostravou propukly oslavy...

Pavel Vrba "To jsou zážitky, které prožíváte jednou za x let, tedy zážitky mimořádné. A zvlášť v klubu, který podle mého názoru v tomto ročníku překvapil ze všech nejvíc. Před začátkem soutěže, kdy jsme měli na vítězství kurz 1:20, jeden z našich fanoušků tvrdil, že jsme stejný favorit jako kulhavý kůň na Liverpoolské národní. Prostě Plzeň už nehraje stejně jako před třemi, čtyřmi roky, kdy soupeř hlavně domácích zápasech Plzeň zatlačil a vyhrával. Dnes už i v těch zápasech venku víme, že mnohdy budeme hrát "do plných', že obrana soupeře je disciplinovaná. Na druhou stranu před čtyřmi, pěti lety se do Plzně jezdilo vyhrávat, a dnes už je to tuším rok a půl, kdy jsme v domácím prostředí nepocítili hořkost porážky. Z toho pohledu je vidět, že kvalita se změnila a já jsem rád, že dnes je Plzeň řazena mezi mužstva, která chtějí hrát fotbal o nejvyšší příčky. A to je správné. I kvůli tomu jsem do Plzně šel. Když jsem přicházel, řekl jsem hráčům, že určitě tu nejsem kvůli tomu, abychom hráli o záchranu, ale abychom hráli o poháry. Jsem rád, že za dva a tři čtvrtě roku se to splnilo, protože se nám podařilo v minulém roce vyhrát pohár a letos titul. Takže si myslím, že to je úspěšný trojročník," říká lodivod plzeňských fotbalistů Pavel Vrba, který se v už zmíněné anketě stal trenérem roku.

David Lafata, foto: ČTK Smutek naopak zavládl v Brně, které se stalo druhým sestupujícím po Ústí nad Labem. Rozhodla o tom prohra 0:1 v přímé záchranářské bitvě v Příbrami. Brno si před cestou do druhé ligy v posledním utkání první ligy své diváky neudobřilo a prohrálo doma s Jabloncem 3:4. Velký podíl na tom měl jablonecký David Lafata, který dal dva góly a stal se s celkově 19 zásahy králem ligových střelců. O svém vítězství rozhodl právě v Brně:

"Mám velkou radost, je to splnění takového snu. Když je člověk malý, tak si třeba přeje, že by jednou mohl být nejlepší střelec, a tak jsem šťastný. Musím poděkovat spoluhráčům, že mi to celou sezónu dobře připravovali a mně se pak dařilo jejich přihrávky zúročovat."

Tomáš Pekhart, foto: ČTK O branku méně vstřelil bývalý Lafatův jablonecký spoluhráč Tomáš Pekhart, který se už v dresu Sparty v posledním utkání trefil z penalty a pomohl svému mužstvu k vítězství nad Hradcem Králové 3:1. Bývalému spoluhráči Lafatovi poslal blahopřání, ale sám po zápase působil naštvaně a druhé místo mezi kanonýry ho mrzelo:

"Hradec má nepříjemný systém, špatně jsme je napadali, tím jsme zbytečně ztráceli síly, které pak chyběly při tlaku dopředu. Kopal jsem penaltu, čímž mi kluci pomohli. Hrál jsem pět zápasů a dal jse sedm gólů, takže jsem sám se sebou spokojený. Z toho angažmá jsem vymáčkl, co se dalo."

S aktivní činností se v posledním ligovém kole rozloučili brankář Slavie Martin Vaniak i Pavel Verbíř z Teplic. Ten je výjimečným fotbalovým úkazem, protože celou profesionální kariéru zasvětil teplickému klubu. V posledních deseti minutách zápasu se Slováckem symbolicky předal štafetu synu Pavlovi, který si připsal první ligový start. Pavel Verbíř starší dojemnou rozlučku obrečel:

"Jsem chlap, který umí brečet, a já se vůbec nestydím. A navíc v mém domovském chrámě, v Teplicích, tak jsem dal najevo, jak mě lidé dojali a potěšili. Samozřejmě je splněním velkého snu, že jsem si mohl zahrát s klukem na konec kariéry posledních deset minut. Myslím, že jsme si tam minimálně šest, sedm přihrávek vyměnili, takže o to víc to bylo hezčí. Hlavně závěr toho zápasu jsem si užil naplno."

Martin Vaniak Brankář Martin Vaniak má celkem na kontě 440 ligových zápasů, ale další přidá podle svých slov jen v havarijní situaci. Odmítl, že by v pozici jedničky pokračoval v další sezóně:

"Gólman se prostě musí koupit, nebo tady musí zůstat. Vylučuji, že bych měl nastoupit do prvního kola, stoprocentně. Myslím jako jednička, stoprocentně to vylučuji. V tomto směru hotovo, tečka. Pro mne je prvořadé, když už by mi chtěli dát šanci, vychovat tady nástupce."

Vedle zmíněných hráčů slávista Karol Kisel odchází do Austrálie, své angažmá končí v Mladé Boleslavi francouzský záložník Alexandre Mendy, Ostravě dal sbohem obránce Fernando Nevés, původem z Kapverdských ostrovů. Z trenérů končí mimo jiné liberecký Petr Rada, budějovický Jaroslav Šilhavý, teplický Jiří Plíška a kouč Bohemians 1905 Pavel Hoftych podepsal smlouvu v Trnavě.

Do první ligy se naopak po sedmnácti letech vracejí fotbalisté Dukly Praha. V roce 1994 po finančních problémech tým spadl do třetí ligy. V roce 1998 se sice do ligy vrátil, ale to již klub přesídlil do Příbrami. Až v roce 2007 se Dukla obrodila v Praze po sloučení s Jakubčovicemi a o čtyři roky později slaví návrat mezi elitu. Trenér Dukly, bývalý slavistický a reprezentační obránce Luboš Kozel, má pochopitelně radost. I oslavy podle něj byly "hodnotné":

Foto: ČTK "Pokud po nějaké dlouhé době něčeho dosáhnete, tak potom z vás ten tlak spadne a z toho pak vyplynou takové oslavy, kdy člověk dělá něco, co normálně neudělá. Kvůli tomu se sport dělá. Když v tom nejsou emoce, tak si hráč těžko dovolí například vylít trenérovi na hlavu kýbl vody nebo hodit někoho do bazénu. Jsou to okamžiky, které si pak dlouho pamatujete a které jsou vlastně bonusem na té práci."

I národní pohár, letos pod názvem Ondrášovka Cup, zná svého vítěze. Stali se jim fotbalisté Mladé Boleslavi, kteří na jihlavském stadionu po penaltách porazili Olomouc, když v normální hrací době skončil zápas nerozhodně 1:1. O historicky prvním triumfu středočeského týmu v domácím poháru rozhodla až sedmá série pokutových kopů a přesný zásah Jana Chramosty:

Foto: ČTK "Prvních pět bylo určených a já byl mezi nimi. Řekl jsem ale trenérovi, že se na to moc necítím, aby šel raději někdo jiný. Pak se to však vyvinulo tak, že se tomu nedalo vyhnout. Trochu jsem se zděsil, protože tam ten penaltový bod byl strašně vyšlapaný, a proto to asi hráči dávali nad branku. Tak jsem se soustředil, abych to nepřekopl, bylo to těsné, ale spalo to tam. paráda!"

Zápas měl bohužel nepříjemnou dohru, kdy fanoušci poražené Sigmy napadli po utkání na hřišti příznivce středočeského týmu. Zasahovat musela i policie. Není to však jediný problém českého fotbalu. O tom ale až někdy jindy.