Sport Skvělé výsledky českých sportovců
Po slabých výkonech lyžařů klasiků na světovém šampionátu v Oslu a domácí prohře českých tenistů v prvním kole Davisova poháru s trochu podceňovaným celkem Kazachstánu zapůsobily výsledky jejich kolegů v jiných sportovních odvětvích na bolavé duše sportovních fanoušků jako hojivý balzám. Čtyři medaile z halového mistrovství Evropy atletů či vítězství Martiny Sáblíkové ve Světovém poháru - to jsou jen dva příklady skvělých výsledků českých sportovců dosažených během posledních dnů.
Petr Svoboda, foto: ČTK
Když jsem sledoval televizní přenosy z halového mistrovství Evropy v lehké atletice, které proběhlo od pátku do neděle v pařížské hale
Bercy, nemohl jsem se ubránit dojmu, že tak skvělými výsledky byli
překvapeni i sami atleti. Dva evropští šampioni, jeden vicemistr a jeden bronzový medailista je na šestnáctičlennou výpravu velmi dobrý
výsledek. A to ještě ne všichni odjížděli do Paříže zcela fit. U překážkáře Petra Svobody se zisk nějakého cenného kovu tak nějak
očekával. Favorizovaný Čech vyhrál finálový běh za 7,49 sekundy, o jedinou setinu zaostal za svým letošním maximem, potvrdil pozici
prvního muže evropských tabulek a zůstal v této sezoně neporažen.
Šestadvacetiletý atlet ziskem titulu mistra Evropy dosáhl na největší
úspěch své kariéry:
"Pořád je to takové silné. Mám svoji první velkou medaili a je to v podstatě to, co si celý život přeji za tu práci, za tu snahu. Konečně to vyšlo, mám první zlatou medaili. Co si budeme povídat, v Barceloně to moc nevyšlo, a tak to je moje velká satisfakce za Barcelonu, i když je to jenom halová medaile, není to venkovní. Někdo to počítá tak, že z haly je to horší, významově menší, ale stejně je to zlatá medaile, a ta už se neodpáře."
Denisa Rosolová (vlevo), foto: ČTK
Pokud se u Petra Svobody úspěch očekával, pak čtvrtkařka Denisa
Rosolová překvapila všechny, i sebe. Ještě před čtyřmi lety si
sebevědomí umocňovala bronzem z halového mistrovství Evropy v Birminghamu jako dálkařka. Zároveň koketovala s vícebojem, v němž
závodila ještě na minulém halovém mistrovství Evropy v Turíně před
dvěma lety a drží pod střechou český rekord. Nakonec se ale
definitivně rozhodla pro běh na 400 metrů, v němž se po loňském
pátém místě ve finále barcelonského evropského šampionátu stala v Paříži senzačně halovou mistryní Evropy. Navíc se po skvělém
výkonu s drtivým závěrem dostala časem 51,73 sekundy na čtvrté
místo české historie a na šesté místo aktuálních světových
tabulek. Jako dálkařka vyhrála juniorské mistrovství světa i Evropy,
na světovém šampionátu dorostenců byla druhá. Letos pětadvacetiletá
Denisa Rosolová už ví, že možná tehdy ztratila výběrem disciplíny
pár let svého atletického života. Ke změně se odhodlala před rokem,
kdy opustila vítkovického trenéra Aleše Dudu, odešla do Prahy k Martině Blažkové a změnila přípravu. "Teď se ukázalo, že to
bylo správné rozhodnutí. První medaile a hned zlatá. Myslím, že v mém věku už k žádným velkým změnám nedojde," říká
sympatická atletka. V krátké kariéře čtvrtkařky jen jednou
přepálila začátek a slíbila si, že už to nikdy neudělá. Také
nyní útočila zezadu. A používala lokty, svou silnou zbraň při
halových závodech, byť v polovině závodu dostala ránu od německé
soupeřky a musela vyběhnout až do třetí dráhy. "Ale v té
chvíli jsem si řekla, že musím zabrat, že není čas," popisovala
Denisa Rosolová útok na medaili. V cíli pařížského běhu chvíli
nemohla uvěřit vlastním očím, když na výsledkové tabuli viděla
výsledný čas:
Jaroslav Bába, foto: ČTK
"Osobák je určitě výborný. Jela jsem do Paříže s tím, že
poběžím pod 52 sekundy, což se mi podařilo. A že je zlatá medaile,
to je ještě daleko lepší. Hlavně je to dobrý výhled pro venkovní
sezonu," řekla v cíli usměvavá atletka, a hned dodala: "Já
si pobrečím v neděli na stupních vítězů."
Letošní výsledky výškaře Jaroslava Báby naznačovaly návrat někdejší formy, i zranění se mu v poslední době vyhýbají. V Paříži vybojoval stříbro, když skočil do výšky 234 centimetry a nestačil jen na vítězného Rusa Ivana Uchova:
"V rozcvičování ještě nic moc, ale potom během závodu jsem cítil, že mohu skočit dneska vysoko, a to se potvrdilo. Samozřejmě jsem chtěl bojovat o zlato, proto jsem vynechal i dva pokusy na 236 centimetrů, nechal jsem si je na další výšky, a když už jsem měl jistou medaili, tak mi bylo už docela jedno, jestli ten Šustov skočí, nebo ne. Chtěl jsem prostě hlavně bojovat o zlato. To bohužel nevyšlo, ale byl jsem stejně spokojený. Pro mne je to takové malé vítězství, protože Ivan je v hale letos opravdu neporazitelný."
Roman Šebrle vybojoval v sedmiboji bronzovou medaili a zopakoval umístění z předchozího šampionátu v Turíně. Do Paříže přijel v roli vedoucího muže letošních evropských tabulek i s přehledem o své současné formě:
Roman Šebrle, foto: ČTK
"Rychle běhat nebudu. Naštěstí mě pořád drží skoky, to
znamená dálka, výška, které jsou úplně nejlépe bodované. Jsou
daleko lépe bodované než když se ztratí v bězích. Když mě výšky
podrží, tak to muže být hodně vysoko. K ním patří i tyčka, což je
zrovna moje nejrizikovější disciplína. Tam budu hodně bojovat, budu se
snažit skočit co nejvíc, a sám jsem zvědavý, kolik skočím."
Čtvrtou medaili pro českou výpravu v hale Bercy získal Roman Šebrle v dramatické koncovce závěrečného běhu na 1000 metrů, po kterém ve svém letošním maximu 6178 bodů uhájil o tři body třetí místo. Titul získal Bělorus Andrej Kravčenko, stříbro má domácí Nadir El Fassi. Šestatřicetiletý český vícebojař získal na halovém mistrovství Evropy svoji šestou medaili, ve sbírce má také tři tituly a jedno stříbro.
Čtvrté místo tyčkařky Jiřiny Ptáčníkové a páté pořadí Jakuba Holuši na patnáctistovce jen dokreslují skvělé vystoupení českých atletů na halovém mistrovství Evropy v Paříži.
Martina Sáblíková, foto: ČTK
Rychlobruslařka Martina Sáblíková vyhrála ve finále Světového
poháru v Heerenveenu závod na 3000 metrů a popáté za sebou ovládla
konečné pořadí seriálu na dlouhých tratích. Na nizozemském oválu o téměř dvě sekundy porazila svoji rivalku v boji o celkové prvenství
Stephanii Beckertovou z Německa. Sáblíková si ale sama uvědomovala,
že na stupni vítězů v celkové klasifikaci Světového poháru stát
vůbec nemusela. Kvůli onemocnění ji na začátku sezony postihl
výpadek, ale do hry o celkové prvenství ji nakonec vrátila smůla
Beckertové, která při závodu v Moskvě zlomila nůž brusle:
"Kdyby se nestalo to s tím nožem, tak jsem vlastně dneska vůbec neměla šanci, byla bych někde třetí nebo čtvrtá. Dejme tomu, že shoda náhod a okolností to přiklonily ke mně. Lehké to určitě nebylo, byla jsem strašně nervózní. navíc nikdo nevěděl, jak jede led, protože časy nebyly zas až tak rychlé, takže jsem z toho měla docela strach. Nakonec to ale dopadlo dobře."
Triumf Martiny Sáblíkové má i historickou hodnotu. Vyrovnala totiž rekord legendární Němky Gundy Niemannové, která rovněž zvítězila ve Světovém poháru pětkrát za sebou.
Vedle úspěchů sportovců bych rád zmínil i úspěch
diplomaticko-trenérský. Reprezentační trenér hokejistů Alois
Hadamczik viděl během své zámořské mise šest zápasů. Pracovní
cestu považoval za úspěšnou - všichni oslovení hráči podle něho
mají chuť reprezentovat.
"Viděli jsme celkem 17 našich hráčů, s pěti hráči jsme komunikovali telefonicky ještě mimo to. Nenašel se hráč, který by řekl, že ho reprezentace už nezajímá, nebo že ještě neví. Taková slova nepadala, spíš naopak, byli by potěšeni, a moc."
"Viděli jsme tedy v akci hodně hráčů a máme z toho dobrý pocit," řekl České televizi trenér Hadamczik po svém sobotním příletu ze zámoří. Prakticky se mu také vyjasnil post brankářské jedničky, kterou by měl být na světovém šampionátu na Slovensku opět Tomáš Vokoun z Floridy:
"V případě, že Florida by nebyla v play off a on bude zdravotně v pořádku, tak Tomáš Vokoun je pro nás gólman číslo jedna."
Tím patrně definitivně padá možnost povolat do branky veterána
Dominika Haška, jemuž chce kouč osobně vysvětlit situaci.





