Šel dráteník po silnici.....
I když počasí připomíná spíše na zimu, jsou tu Velikonoce, svátky jara. A všechno, co k nim patří: vajíčka, velikonoční nádivka, pomlázka, kraslice, mazanec nebo sladký beránek. A velikonoce můžou být i Drátenické a také představit Vajíčko 100 x jinak.
"Když jsme se tam potkaly, tak Hanka říkala: nechtěla bys udělat výstavu o drátenictví? Protože jsem věděla, že se drátují i vajíčka, tak jsem říkala, že bychom to mohli dát do období velikonočního a ukázat i kraslice. Výstava tak vznikla poměrně rychle, během půl roku."
Na výstavě najdete historii drátenického řemesla, drátovaná vajíčka, nádoby, misky, šperky, ale i kraslice a dvě soukromé sbírky unikátních historických kalíšků na vajíčka.
Výstava je v plném proudu. Co se zatím návštěvníků nejvíc líbí, prozradila Kateřina Ebelová:
"Největší úspěch má poměrně nová technika zdobení kraslic, která se nazývá madeirová, protože připomíná výšivku. Tahle vajíčka dělá Markéta Bartáková. Nejdřív se vyfouknuté vajíčko provrtá malým vrtáčkem nebo jemným pilníčkem a potom se kolem otvoru bílým voskem nanáší plastický vzor. Opravdu to imituje madeirovou výšivku. Lidé jsou fascinovaní tím, jak je ten vzor pravidelný a krásný. Ta vajíčka jsou elegantní a nadčasová."
Nesmírně zajímavé jsou kalíšky na vajíčka. Byly nádherně malované. Nevěděla, že takové vůbec existují. Kdo je jejich sběratel?
"Sbírají je dva manželské páry, Bílí a Křečkovi. Jejich sbírky mají tisíc exponátů, takže když jsem je byla navštívit, tak jsme dlouho vybírali, abychom udělali reprezentativní sbírku. Když jsem pátrala po historii kalíšků, tak jsem byla překvapená, že první zmínka pochází z paláce z řeckého Knóssu, kde byl nalezen střep, ve kterém byly zbytky skořápky z vajíčka. Nálezy byly i v Pompejích a dokonce na mozaikách, kde bylo dobové antické stolování."
V Čechách se drátovalo už v 17. století
Paní Maříková začala ve studiu drátovat. A mě zajímalo, jak se k drátování dostala.
Paní Ebelová, vy jste zkoušela drátovat?
"Na drátování je veliká výhoda, že nemusíte umět nic a vždycky si to nějak sdrátujete," dodala Hana Maříková.
Já teď zabrousím trošku do historie. Jak vzniklo drátenické řemeslo? A kdy to bylo?
"V našich zemích, v Rakousko-Uhersku máme dochované první zmínky v 17. století. Velký rozvoj řemesla pak byl až do 19. století, kdy dráteníci cestovali světem. Určitě znáte to historické: "drátuji, letuji, hrnce spravuji". Věnovali se podomnímu opravování a cestování po světě. Ale doklady o tom, že drát byl využíván k různým účelům, jak k užitým, tak k výrobě šperku, jsou už od starověkého Egypta, v Číně a samozřejmě historické nálezy v našich zemích jsou i z doby mnohem starší. Paní Ebelová má na výstavě krásně zdokumentovanou historii drátenictví."
Do kterých zemí se drátenictví rozšířilo?
Co se nejdříve odrátovávalo?
"Drátenické dílny sloužily k tomu, že prodávaly a šířily drátenické předměty vyrobené přímo z drátů, třeba cedníky, napařováky, držátka na kvedlačky, drátěné stoličky, poličky. Protože uměli řemeslo, tak v 18. a 19. století, pokud se v domácnosti rozbila nějaká nádoba, tak se nevyhazovala, a oni je spravovali. To jsou předměty v dnešní době nejcennější, které jsou součástí sbírek muzeí."
Dráteníci hrnce spravují i dnes
Jak dodala Kateřina Ebelová, na výstavě je sbírka z Muzea stříbra v Kutné Hoře a tam jsou velmi vzácné exponáty už ze 17. století.
"To je krásná povídačka," dodala Hana Maříková. "Je pravda, že v dnešní době se drátenictví věnuje už trošku jiná pozornost. My jsme Cech česko-moravských uměleckých dráteníků. Převažuje umělecké drátování nad potřebou spravování hrnců. To ale neznamená, že ho neprovádíme. Pokud máme někde akci, tak se nám ozývají často zájemci o spravení nějakého oblíbeného hrnce nebo kameninové nádoby nebo pekáče z chalupy. Každý máme nějaký předmět, ke kterému máme zvláštní vztah a pokud je možnost jej spravit touto technikou, může sloužit dál. Vždycky každému zájemci vyhovíme."
Z drátků mohou být kromě vajíček i šperky a vzducholodě
"Mám, a hodně. Ale většinou jsou to dárky od mých přátel nebo od žáků, které jsem naučila drátovat. Pokud někde předvádím, nebo něco vyrobím, a vezmi si to na sebe, tak se vždycky najde někdo, kdo mě tak hezky pochválí a řekne, že by to chtěl mít, ale neumí to, tak to ráda rozdám. Můžu se zdobit něčím jiným nebo zase dárky od ostatních přátel."
Jaký je vlastně princip drátování?
Vidím, paní Maříková, že už máte vajíčko hotové. Na výstavě však nejsou jen vajíčka. Jak dodala Kateřina Ebelová, také úžasné vzducholodě nebo letadla.
"Ano, máme tam dílo dnes už zesnulého pana Frkala. Má tam už zmiňovanou vzducholoď nebo letadlo Blériot. Zajímavá je také kolekce od pana Šlechty, který jemňounkým vzorem, který připomíná jakoby drátěnku, vytváří postavy. Mě nejvíce fascinovala postava dráteníka s krosnou na zádech. Má tam i celou kapelu s dvěma páry tanečníků. Tyhle věci jsou nejen umělecky zpracované, ale jsou i řemeslně dokonalé."
Drátování je tak trochu jako lodní uzel
Vidím paní Maříková, že už máte další čepičku na vajíčko, můžu si zkusit drátovat?
Trošku mi to připomíná lodní uzel.
"Musíte seshora dolů. Ano správně."
Ale drátek se nějak lomí.
"Ne, nikdy ho nerovnejte nehtem. Abyste si drát vyrovnali, tak ho uhlaďte nějakým hadříkem nebo kůžičkou. Možná si vzpomínáte, že když máte doma zmuchlaný drát, tak ho narovnáme přes kliku nebo něco podobného. Máte to dobře. Až budete dělat třístou kraslici, tak už vám to půjde dobře. Řeknu k tomu jednu poznámku, my ženy, drátujeme tímto směrem. Pokud drátují smykový výplet muži, tak drátují obráceně. Vždycky táhnou smyčku dolů."
A proč?
"Protože nejsou zvyklí šít. Jsou zvyklí zpravovat všechno tahem, silou. Kdežto my ženy jsme zvyklé používat tu něžnou sílu."
Zkoušela jste třeba drátovat pštrosí vajíčko? Nebo jiné maxi vajíčko?
"Protože to pštrosí vajíčko je velmi těžké, tak bylo zapotřebí, aby bylo v nějakém stojánku, tak má i drátěný stojánek, který bychom mohli považovat za určitý kalíše. Toto vajíčko naprosto geniální. Ještě bych chtěla dodat, že součástí výstavy je kolekce historických velikonočních pohlednic, které končí rokem 1920, ale nejzajímavější jsou kolem roku 1900 až 1910," uvedla Kateřina Ebelová.
Drátenické písničky jsou takové hospodské odrhovačky
Na vernisáž přišli také zahrát muzikanti drátenické písničky.
Kde jste paní Ebelová objevila drátenické písničky?
"Částečně v publikaci paní doktorky Aleny Vondruškové a částečně z povážského Muzea drátenictví. Ti byli velmi vstřícní a zapůjčili nám licenci na reprodukování historických fotografií, které já osobně považuji za ohromný skvost. Paní doktorka Vondrušková má v publikaci o drátenictví jednu kapitolu, která se jmenuje Zvyky a pověry. A já si dovolím z toho ocitovat: Víme, že chlapec, odcházející do světa, byl umyt pomejemi, do haleny mu zašili několik kouzelných bylin, aby ho ochraňovaly, a do krosny mu dali ocas z černého kocoura, aby hodně vydělával, a nebo vosí hnízdo, které mělo zajistit mnoho zákazníků rotujících se kolem něho na trhu."
A co vy a Velikonoce? Jak doma slavíte, paní Maříková?
A co vy, paní Ebelová? Jak slavíte Velikonoce?
"Velikonoce trávíme pravidelně na chalupě s dětmi. Vždy je výuka voskové batiky. Moje maminka uměla krásné moravské vzory, které jsem se od ní naučila. Ale mám raději plastické vzory, než ty, kde se potom vosk horkou vodou odstraňuje, aby vznikaly fáze několika barev. 
Hana Maříková už během odrátovala druhé vajíčko, a jak připomněla Kateřina Ebelová, drátovat se můžete naučit i v Galerii Scarabeus v drátenických dílnách.
