Jan Hus - celebrita své doby

Husinec, místo v jižních Čechách, kde se narodil Jan Hus. Husův dům opravdu nemůžete přehlédnout, cesta k němu je výborně značená, před ním vlaje husitský prapor. Ale o Husově domě se vlastně mluvit nedá, protože jeho rodině nepatřil. Ta měla na zdejším gruntu pronajatý byt - malou světničku spolu s černou kuchyní.

Husův dům s husitským praporem, foto: Zdeňka KuchyňováHusův dům s husitským praporem, foto: Zdeňka Kuchyňová Do světničky nás vede Vojtech Pekárik z Církve československé husitské:

"Pojďte dál, ukážu vám Husovu rodnou světničku. Tady se podle tradice kolem roku 1370 mistr Jan Hus narodil. Označujeme to spíše jako rodnou světničku, než rodný dům, protože tyto dva pokoje jsou nájemní byt se samostatným vchodem. Pod námi je stejný druhý nájemní byt se samostatným vchodem. Majitel gruntu pronajímal tyto byty různým rodinám. Později sem začali chodit poutníci, zejména ke konci 19. století. Když tuto místnost navštívil třeba Alois Jirásek nebo Jan Neruda, tak byla pořád ještě v soukromých rukách. Poutníci, kteří se chtěli podívat na místo, kde se Jan Hus narodil, přišli v podstatě na návštěvu do nějaké cizí rodiny, která jim to místo ukázala. Následně spolek Svatobor udělal veřejnou sbírku, za kterou koupil tento objekt, a dal do správy Pražské obci sokolské, která se o něj starala až do druhé světové války. Poté došlo ke znárodnění, vznikl Památník Mistra Jana Husa a dnes po rekonstrukci Centrum mistra Jana Husa."

Dřevo z knihovničky nežvýkejte!

Husova světnička, na stěně vpravo je vidět Husova knihovnička, foto: Qasinka, CC0 1.0Husova světnička, na stěně vpravo je vidět Husova knihovnička, foto: Qasinka, CC0 1.0 V jedné ze stěn je jakási uzavřená knihovnička, ale dřevo staré několik staletí vypadá, jako kdyby ho někdo okousal.

"Lidé uřezávali kousky dřeva, zejména tady z této knihovničky, uvnitř je to pěkně vidět. Vytvořila se tady v průběhu staletí pověra. Říkalo se, že když vás bolí zub, máte žvýkat dřívko z Husovy světničky. Dokonce se prodávalo na trzích. Údajně je to kvůli tomu, že když Jan Hus trpěl ve vězení, tak ho rozbolely zuby, vypadávaly mu vlasy, a proto byl vlastně jakýmsi patronem nad bolestí zubů. Možná by vás přestal bolet zub, ale nedoporučuji to. Neruda a Jirásek popisují tuto vestavěnou skříňku jako Husovu knihovničku, ale v době, kdy tu Jan Hus byl, tak byly knihy psané pouze rukou a hodně drahé. Ta rodina bydlela v podnájmu, neměla vlastní dům, tak mohla mít těžko jedinou knížku. Například Bible mohla mít hodnotu celého tohoto gruntu. Spíše se tam odkládaly nějaké drobnosti, smlouvy, cennosti, ale určitě ne knihy. Teď je to tady zařízeno spíše jako Husova pracovna nebo studovna."

Vojtech Pekárik pod platanem v zahradě u památníku, foto: Zdeňka KuchyňováVojtech Pekárik pod platanem v zahradě u památníku, foto: Zdeňka Kuchyňová Na tak malém prostoru, světnička má asi 2,5 na 3,5 metru, žila celá rodina mistra Jana Husa. Přesně nevíme, kolik jich bylo, ale podle určitých zmínek, víme, že měl Jan Hus minimálně jednoho bratra. Je ale pravděpodobnější, že ve středověku rodina měla dětí mnohem víc.

Můžete se stát Znalcem mistra Jana Husa

A plná dětí byla teď i zahrada s rozložitým platanem. Děti testovaly své znalosti o mistru Janu Husovi, a Vojtech Pekárik výsledky testů kontroloval. Někde byly sice chybičky, ale znalosti dětí se mu líbily. Odměnou pak byl diplom Znalec mistra Jana Husa. Dětem se testy příliš těžké nezdály. Znalosti už měly ze školy, a věděly, jak život Jana Husa skončil.

Rekonstrukce Husova domu se povedla. Jak to tu vypadalo před rekonstrukcí?

Pro školy je návštěva Centra mistra Jana Husa vítaným zpestřením učiva dějepisu, foto: Zdeňka KuchyňováPro školy je návštěva Centra mistra Jana Husa vítaným zpestřením učiva dějepisu, foto: Zdeňka Kuchyňová "Byly tam panely z výstavy, která byla na Hradčanech. Vše bylo pouze v češtině. Studijní hodnota byla sice vysoká, ale pro mladé to nebylo podáno příliš zábavnou formou. A když pak přišli cizinci, tak s tím měli problém."

Dneska jste tu měli školní výpravu, a žáci dělali kvíz. Co tam bylo za otázky?

"S touhle aktivitou jsem začal v období, kdy tu byly jen ty panely. Už v té době sem chodily školy, a přemýšlel jsem, jakou formou jim to víc zpřístupnit. Hodně to stálo na ústním výkladu. Abych je nějak motivoval a také si z toho něco odnesli, tak jsem přišel s možností, že by tu mohli získávat titul Znalec mistra Jana Husa. První stupeň to má lehčí. Luští takové křížovky a kvízy a následně ten výsledek doplní do věty, například, kde se Jan Hus narodil. Na druhém stupni mají věty, do kterých doplňují správná slova tak, aby věta dávala smysl. Pak mají celý životopis mistra Jana Husa, který si odnesou. Pokud to mají správně, tak od nás dostávají razítko a diplom, že jsou znalci mistra Jana Husa."

Jan HusJan Hus Jak byli ti dnešní úspěšní, když jste kontroloval výsledky?

"Pokud tady byla základní škola z Prachatic, tak tam to bylo spíše o hře, protože to byla čtvrtá třída. Ale bylo tu i gymnázium z Českých Budějovic. To už jsou středoškoláci, a ti měli test mnohem obtížnější. Poradili si velmi dobře. Byl jsem překvapen, když jsem v rámci výkladu kvůli nedostatku času nějaké pasáže vynechal, že to správně vyplnili. Například otázku, kdo je podle Husa hlavou církve, že je to Kristus, to jsem třeba nezmínil, a věděli to. To mě mile překvapilo."

Jak se dětem líbí tajná chodba?

"V jednom z těch nájemních bytů jsou taková menší dvířka, kudy se podávalo pravděpodobně dřevo do černé kuchyně. Jedná se o ten spodní, nikoliv o ten, kde žil mistr Jan Hus. Je to taková zkratka, a zejména pro malé děti je lákavé to zkusit. Nejdřív se ptají, kam to vede. To neřeknu, aby to bylo pro ně dobrodružnější. Pak to zkusí a ohromně je to baví, procházejí si to několikrát."

Husovi byl dáván za vinu i Dekret kutnohorský

Prodej odpustkůProdej odpustků Kteří lidé Husa v jeho mládí formovali?

"Z jeho mládí mnoho informací nemáme. Měl chodit do školy v blízkých Prachaticích, což je přes kopec 5 kilometrů. Je to celkem pěkná cesta. Ale spíše se Jan Hus přiznával, že jeho prvotní pohnutka, proč chtěl být knězem, je, aby měl dobré bydlo, aby byl na tom lépe, než když vyrůstal tady v chudých podmínkách. Až později při studiu Bible, se jeho pohnutky změnily a obrátily."

Když jsem četla Husův životopis, tak je tam napsáno, že si sám koupil odpustky. To je velmi překvapující, protože pak sám proti odpustkům brojil.

"Ano, kupodivu to tak je. Přece jenom Husa nemůžeme vnímat jako reformátora církve od začátku. Jeho názory se měnily, tak jak studoval teologii, neustále se vzdělával a měl kontakt s ostatními učenci. Víme, že navazoval na učení Johna Wycliffa. Jeroným Pražský, jeho blízký přítel, který studoval mimo jiné na Oxfordu, přivezl Janu Husovi několik Wycliffových spisů ke studiu. Takže kontakt se světem měl a o těch myšlenkách přemýšlel, a snažil se dobrat vlastního názoru."

Dekret kutnohorský, foto: Public DomainDekret kutnohorský, foto: Public Domain Později dosáhl vysokého postavení. Stal se rektorem univerzity.

"Po jedno volební období byl rektorem na Karlově Univerzitě. V té době to fungovalo trošku jinak než dnes. Rektoři se volili na jedno období, bylo dlouhé půl roku. A právě za rektorování mistra Jana Husa byl vydán Dekret kutnohorský. Vydal ho Václav IV. Dekret změnil poměr hlasů na Karlově Univerzitě. To bylo Husovi při procesu předkládáno za vinu, i když chybně, že zapříčinil úpadek Karlovy Univerzity, protože Dekretem kutnohorským odešlo mnoho studentů a profesorů ze všech čtyř univerzit, přestože té čtvrté, právnické, se Dekret kutnohorský vůbec netýkal."

V čem spočíval Dekret kutnohorský?

"V té době studovaly na Karlově Univerzitě čtyři národy: český, saský, bavorský a polský. Když o něčem hlasovali, každý z nich měl jeden hlas. Češi tak byli snadno přehlasovatelní poměrem 3 : 1. Václav IV. tento poměr úplně zvrátil. Češi získali tři hlasy a zbylé národy jakožto cizinci jeden. Proto demonstrativně odcházejí z Karlovy Univerzity do Lipska, kde zakládají univerzitu novou."

Husa můžeme v jeho době směle označit za celebritu

Betlémská kaple v Praze, foto: © City of PragueBetlémská kaple v Praze, foto: © City of Prague Jan Hus je neodmyslitelně spojen s Betlémskou kaplí. V době její stavby mu však bylo teprve něco přes dvacet let a první kazatelem tu byl Jan Protiva z Nové Vsi, který se později stal jedním z hlavních Husových odpůrců. Dokonce proti němu svědčil na kostnickém koncilu. Jan Hus do Betlémské kaple přišel roku 1402, bylo mu přes třicet a byl populární a oblíbený kazatel.

"Kaple, která stojí dneska v Praze, není ta původní. Ta byla ještě větší, pojala dva až tři tisíce lidí. Husa, když kázal tak ohromnému davu lidí, navíc v češtině, můžeme směle označit za tehdejší celebritu. Lidé nebyli zvyklí poslouchat kázání v češtině. Skutečně se o něm v Čechách už tenkrát hodně vědělo. Nad Janem Husem drží do určité míry ochrannou ruku Václav IV. Podle některých zdrojů prý navštěvovala kázání mistra Jana Husa v Betlémské kapli i druhá manželka Václava IV. Žofie Bavorská, i když to není nikde podchyceno. Ale následně byl v Praze i v dalších městech nařízen prodej odpustků. Je logické, když koupíte odpustek, že jsou vám odpuštěny hříchy, které jste v minulosti spáchal. Ale tyto odpustky se měly vztahovat i na hříchy, které v blízké budoucnosti spácháte. Tudíž, když jste byl nějaký obchodník, a chtěl jste druhý den někoho okrást, mohl jste přijít do kostela, koupit si odpuštění, a další den bez problémů krást. V Praze vznikají protiodpustkové bouře. Velmi angažovaný je i Jeroným Pražský. Nazývají ho buřičem."

Hus si znepřátelil církev i krále

John WycliffJohn Wycliff Jan Hus ve svém díle De ecclesia říká, že hlavou církve není papež, ale sám Ježíš Kristus. Na jedné straně by tak vyřešil tehdejší papežské schizma, ale samozřejmě se to nelíbilo církevním hodnostářům. Výsledkem bylo, že se arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka stal jedním z jeho doslova fanatických odpůrců, uvedl Vojtech Pekárik.

"Jan Hus dokonce navazuje na učení Johna Wycliffa, což byl anglický reformátor, který žil před mistrem Janem Husem, překrývali se asi o deset let. Wycliff například řešil svátost Eucharistie. Katolická církev věří v tzv. transsubstanciaci, že z chleba se skutečně stává tělo Kristovo, a z vína skutečně krev Kristova. Wycliff přichází s myšlenkou, že je to pouze připomínka toho, co se odehrálo v 1. století, kdy Ježíš povečeřel se svými učedníky. Celé jeho učení bylo označeno za bludné. Dokonce tehdejší arcibiskup pražský Zbyněk Zajíc z Hazmburka nařídil svézt všechny knihy Wycliffovy v Praze na jednu hromadu a zapálit. Jan Hus proti tomu ostře vystoupil. Když protestoval proti odpustkům, stal se jeho protivníkem i samotný Václav IV., který měl nemalý podíl z prodeje odpustků. Takže najednou má církev i krále proti sobě. Na Jana Husa je daná klatba a dokonce nad celou Prahou vyhlásili tzv. interdikt, což znamená, že dokud byl Jan Hus v Praze, tak v celé Praze se nesměly vykonávat žádné svátosti. Nesmělo se křtít, pohřbívat, oddávat. Takže Jan Hus je nucen odejít z Prahy na venkov. Odchází na Kozí Hrádek a později na hrad Krakovec."

Pozvání na koncil ho zastihlo na Krakovci

Kozí hrádek, foto: Kralpilot, CC BY-SA 3.0Kozí hrádek, foto: Kralpilot, CC BY-SA 3.0 Kozí hrádek tehdy patřil drobným nemajetným šlechticům, kteří byli ve službách Rožmberků. Tehdy byl hlavou rožmberského rodu nezletilý Oldřich II. z Rožmberka a za něj vykonával vládu Čeněk z Vartenberka. Ten je poměrně známou postavou, vystupuje i ve filmové husitské trilogii Otakara Vávry. V té době byl přívržencem Husovy reformy. Je celkem pochopitelné, že drobní šlechtici, kteří byli v jeho službách, byli ochotni poskytnout, zřejmě na jeho doporučení, útočiště Janu Husovi vyhnanému z Prahy. Hus tady pobyl několik měsíců.

Už v polovině roku 1414 se přesunul do nedalekého Sezimova Ústí, které tehdy bylo poddanským městem pánů z Ústí. Ti byli jednou z větví slavných Vítkovců. Tam strávil léto, ale stihl tam vytvořit některé ze svých významných literárních děl. Poté přijal pozvání od Jindřicha Lefla z Lažan na jeho hrad Krakovec u Rakovníka. V Husinci byla i skupina turistů z místa, kde zřícenina hrad Krakovec stojí. Vojtech Pekárik připomněl Husovu sochu, kterou tam vytvořil Milan Vácha.

Pomník Jana Husa v Husinci, foto: Zdeňka KuchyňováPomník Jana Husa v Husinci, foto: Zdeňka Kuchyňová "Tady postavili před pár lety sochu mistra Jana Husa, která bourá naše zažité představy o vysokém štíhlém mladíkovi, která je spíše z období romantismu. Mnohem pravděpodobnější je, že to byl menší, obtloustlejší pán bez vousů a s vyholenou tonzurou na hlavě. Kněží vousy nesměli mít. Tato podoba je pravděpodobnější, než ta, kterou máme z husitské trilogie od Otakara Vávry."

Turistům z Krakovce se však příliš nelíbí. Když ji viděli, dokonce si říkali, že se nepovedla.

Jak dodává Vojtech Pekárik, na Krakovci dostává Jan Hus pozvání na Kostnický koncil, a od krále Zikmunda tzv. ochranný dopis nebo průvodní glejt.

"Byť ho fyzicky v ruce neměl, byl v platnosti. A ten mu měl zaručit bezproblémovou cestu do Kostnice, pobyt v Kostnici, případně cestu zpátky. Ale Zikmund jako světský panovník nemohl zaručit, že ho neodsoudí církevní soud. Církev měla svoje právo, tzv. kanonické, a on jako světský panovník nesměl nějak výrazně zasahovat do církevního koncilu."

Koncil trval pět let, proces s Janem Husem kolem deseti měsíců

Kostnický koncil vyobrazený na stěně Husova památníku v Husinci, foto: Martina SchneibergováKostnický koncil vyobrazený na stěně Husova památníku v Husinci, foto: Martina Schneibergová Hus údajně kázal na Krakovci i na Kozím hrádku. Aby nepostihl interdikt i majitele těchto hradů, kázal prý v přírodě. Nikdy nechtěl založit novou církev. Chtěl ji naopak reformovat. Jak dlouho kostnický koncil trval?

"Kostnický koncil byl zahájen na svátek Všech svatých roku 1414, čili v listopadu a trval čtyři až pět let, přičemž proces s Janem Husem trval na začátku nějakých devět, deset měsíců. Později byl ještě proces s Jeronýmem Pražským, který byl upálen necelý rok poté, v květnu 1416."

Koncil trval pět let, ti lidé tam byli po celou tuto dobu?

"Město Kostnice se v tu dobu skutečně rozrostlo o několik tisíc osob, které tam byly ubytovány. Je třeba si uvědomit, že se nejednalo pouze o účastníky koncilu, čili přímo o preláty a kardinály. Jednalo se o ohromný doprovod, který byl mnohonásobně větší, než přímých účastníků koncilu. Kroniky popisují, že do Kostnice přijelo v tu dobu množství obchodníků, a dokonce nevěstek. Ty údajně, nevím, kolik je v tom nadsázky, poskytovaly svoje služby v každém druhém až třetím domě. Nemusí to být myšleno tak, že je poskytovaly tomu kléru, ale přišel ohromný doprovod služebných a obchodníků, takže spíše poskytovaly služby tomu doprovodu."

Zikmund, foto: Public DomainZikmund, foto: Public Domain Když se podíváte na chronologii životopisu Jana Husa, tak je překvapující krátká doba, která uplynula od odsouzení do upálení. Jenom pár dnů.

"V podstatě ano. Podle některých zdrojů ještě Zikmund poslal svého maršálka, v době, kdy už byl Mistr Jan Hus na hranici, aby odvolal své učení. Nevíme, jestli to tak bylo, zmiňují to pouze někteří. Údajně už mohl tušit, co v Čechách nastane, že budou asi nepokoje. V tu dobu byl ještě u moci jeho nevlastní bratr Václav IV. Zikmund získal Čechy až později. Zřejmě tušil co nastane. Zikmund je nazýván Liška ryšavá. V jiných zemích, například v Maďarsku, tenkrát Uherské království, Zikmunda vnímají jako hodně pokrokového panovníka, téměř jako v Čechách vnímáme Karla IV."

Podmínky Husova věznění se po návštěvě Zikmunda zlepšily

V době konání Kostnického koncilu byla situace v církvi velmi špatná a složitá. V té době byli dva papeži.

"Jeden žil v Římě, Řehoř, druhý v Avignonu. Stav tohoto dvojího papežství se snažil vyřešit Pisánský koncil v roce 1409, který zvolil nového papeže Alexandra V., jenomže ti dva - Řehoř ani Benedikt - nechtěli odstoupit. Takže místo toho, aby papežské schizma vyřešili, zavedli na krátkou dobu trojpapežství. Po pěti letech byl svolán Kostnický koncil, aby situaci vyřešil. Alexandr V. umírá a na jeho stolec usedá kardinál Baltazar Cossa, který přijímá jméno Jan XXIII. Kostnický koncil měl vyřešit stav tohoto papežského schizmatu. I Zikmund měl velký zájem na tom, aby Kostnický koncil řádně proběhl, aby zvolil jediného papeže, a on mohl být korunován císařem Římské říše. Koncil později zvolil Martina V. Zikmund totiž mohl být korunován pouze papežem, a v případě, že by se Kostnický koncil nekonal, a byl by korunován jedním z těch tehdejších papežů, tak ti další dva to mohli zpochybňovat. Na Vánoce roku 1414 přijíždí Zikmund do Kostnice. Měl se velmi rozzobit, že Jana Husa uvěznili, a požadoval jeho okamžité propuštění. Kardinálové mu pohrozili rozpuštěním koncilu. Souhlasil tedy, že Hus zůstane ve vězení, byť za mnohem lepších podmínek. Může přijímat návštěvy, může psát do Čech."

Pražská defenestrace v roce 1419, foto: Public DomainPražská defenestrace v roce 1419, foto: Public Domain Jaké byly ty podmínky předtím?

"Měl hodně studenou a vlhkou kobku. Bylo to v zimě a Jan Hus si po několika týdnech začal stěžovat, že trpí horečkami, že začal chrlit krev, že mu začaly vypadávat vlasy, dokonce, že ho rozbolely zuby. Takže ty podmínky měl hodně špatné a až po příjezdu krále Zikmunda, se výrazně zlepšily."

Odrážel se pak případ upálení mistra Jana Husa i v těch dalších koncilech?

"V církvi se mluvilo spíše o situaci v husitských Čechách. Oni to označovali za kacířské Čechy. Následně vznikají husitské nepokoje. Největší událostí, která asi spustila tento běh, byla možná pražská defenestrace, kdy jednu neděli vtrhl rozvášněný dav vedený Janem Želivským na Novoměstskou radnici. Prý tam tenkrát v neděli neměli konšelé co dělat. A mohli připravovat spřísahání proti tehdy se formujícímu husitskému hnutí. Došlo pravděpodobně k nějaké potyčce. Přece jenom různých domněnek je tam více. Ale následně byli konšelé vyházeni z oken na nastavená kopí. Čili byla to ta krvavá defenestrace."

Předpověděl svoji smrt?

Husova skálaHusova skála Podle pověsti Jan Hus svůj konec předpověděl. Asi půl kilometru od Husince je tzv. Husova skála, u níž podle pověstí Jan Hus odpočíval při cestách ze školy z Prachatic. Podle jedné z pověstí měl hlavu opřenou o skálu a tam se prý do kamene otiskla podoba jeho hlavy.

Vypráví se i další pověst. Při jedné z cest ze školy prý blesk zapálil jalovcový keř. Když tam Janova matka přiběhla, našlo ho, jak sedí pod skalou zamyšlen a dívá se na hořící keř. Na otázku: proč nepospíchá domů, ukázal na hořící keř, a řekl: Vidíš, tak jak tento keř, tak já ohněm z toho světa sejdu.

Husovy oslavy trvají dva dny

Tomáš Butta otvírá modlitebnu v domku, kde žil Jan Hus, foto: archiv Církve československé husitskéTomáš Butta otvírá modlitebnu v domku, kde žil Jan Hus, foto: archiv Církve československé husitské U příležitosti prvních velkých veřejných Husových oslav v roce 1869, kdy se slavilo 500. výročí narození Mistra Jana Husa, byl na domku odhalen Husův reliéf, jehož autorem byl sochař Bohuslav Schnirch. První pouti za Janem Husem se zúčastnilo na 60 000 lidí. A Husa si tu připomínají každoročně, dodává Vojtech Pekárik z Církve československé husitské:

"Každoročně jsou tu přes dva sváteční dny Cyrila a Metoděje a Den upálení Mistra Jana Husa Husovy oslavy. Na několika místech je kulturní program, ekumenická bohoslužba za účasti patriarchy Církve československé husitské doktora Tomáše Butty. Zavřená je i hlavní silnice, která vede Husincem, protože je tu jeden stánek vedle druhého. Město jako takové je pro auta uzavřeno. Chodí sem nejenom poutníci, ale i lidé, kteří přicházejí za zábavou. Loni tu byl koncert Jihočeské filharmonie. Přijel Michael Kocáb, který vytvořil hudbu a ústřední melodii husitské trilogie, která byla natočena k 600. výročí. Má to tady úžasnou atmosféru. Vedle na dvorku je středověké ležení. Lidé tu mají možnost vidět, jak se tenkrát oblékalo, jak se bojovalo a všude jsou spousty jídla a pití."

Jak se tenkrát oblékali?

Památník (Centrum) mistra Jana Husa, foto: Zdeňka KuchyňováPamátník (Centrum) mistra Jana Husa, foto: Zdeňka Kuchyňová "Oblečení bylo mnohem jednodušší. To období bylo hodně poznačeno takovou askezí, až odříkáním. Nebyly v módě nějak pestře barevné šaty. Oděv byl co nejjednodušší, a naopak když se pak prodlužovaly nebo zkracovaly určité části oděvu, tak byl ohromný odpor vůči tomu, že se zavádí zase nějaká novinka."

Chodí se místní podívat do památníku?

"Je tu základní škola Jana Husa. Když se učí o Janu Husovi a husitské reformaci, tak sem pravidelně v rámci výuky chodí. Chodí sem hodně škol, i hodně cizinců. Kupodivu sem hodně jezdí z Jižní Koreje, což mě velmi překvapilo. Jsou to věřící lidé. Letošní rok je rokem luterské reformace."