Poznámka Další pokus o udolání Parlamentu

Mnozí homosexuálové prý v posledních volbách volili sociální demokraty, protože tato strana slibovala, že pokud zvítězí, registrované partnerství prosadí. Aby byla tentokrát větší šance na přijetí zákona, zúžilo ministerstvo spravedlnosti v novém návrhu vztah partnerů v podstatě jen na otázku dědictví a společné užívání bytu. Nepočítá se naopak se sociálními dávkami například v případě úmrtí partnera. Ani tak ovšem není jisté, že pátý pokus o vydání zákona už parlament udolá. Počet příznivců a odpůrců registrovaného partnerství se zdá být ve sněmovně stále zhruba vyrovnaný.

Názory jdou přitom napříč celým politickým spektrem a v podstatě snad v tomto případě neexistuje jediný poslanec, který by se řídil nějakou stranickou direktivou. Jednotná není ani levice, která tradičně bývá k požadavkům gayů a lesbiček vstřícnější. Jedinou výjimkou jsou lidovci, kteří se svorně řadí k odpůrcům zákona. Jejich odmítání nové normy vychází především z náboženských zásad křesťanství, které homosexualitu tvrdě zapovídá. Jeden lidovecký poslanec například při posledním projednávání podobného vládního návrhu označil homosexuální praktiky rovnou za prasečiny. Ostatní lidovci se sice od jeho výroku distancovali, ale nadále zastávají názory, které třeba lékařská věda už dávno zavrhla. Například, že homosexualita je nemoc, kterou je nutné léčit, nebo dokonce, že jde o nakažlivou nemoc ohrožující až 40 procent české populace.

Z jednání poslanecké sněmovny Dá se nicméně očekávat, že v souvislosti s novou sněmovní debatou se bude opět skloňovat ve všech pádech slovo rodina. A ta také zřejmě bude hlavním argumentem odpůrců zákona i z jiných politických stran. Všichni totiž připomínají, že pokus o řešení problému probíhá v době, kdy se stále více problematizuje sama podstata rodiny. Její smluvní povaha není brána vážně a osud dětí, na této smlouvě závislých, také ne. Stírá se rozdíl mezi rodinou jako závazkem na jedné straně a nezávazným, třeba i dlouhodobým, soužitím takzvaně nakrátko a nazdařbůh. Čím více se tedy registrované homosexuální partnerství připodobní rodině, tím více se stvrdí rozvolnění její beztak již zamlžené podstaty.

Předkladatelé zákona ale vycházejí z názoru, že homosexualita je nedobrovolný osud. Podle nich je nutné vzít v úvahu, že možnost dlouhodobého homosexuálního vztahu je pro jeho účastníky lepší než nutkavá promiskuita, a proto je v zájmu všech, tedy rovněž heterosexuálů, tento vztah řádně upravit i po právní stránce. Z tábora zastánců registrovaného partnerství rovněž zaznívá, že rodinu neohrožují homosexuálové, ale změna života. Oživit ji prý může nějaký veleprorok nebo civilizační obrat, ale určitě ne několik desítek konzervativně smýšlejících zákonodárců. Během rozpravy ve sněmovně se jistě kromě filosofických a morálních aspektů bude přetřásat i řada jiných souvislostí.

Poslanec ODS Jiří Payne Už dříve se někteří zákonodárci například děsili rychlosti, s jakou by šlo registrované partnerství uzavřít a zase zrušit. Prý je to snadno zneužitelný nástroj k daňovým a majetkovým podvodům. Byla rovněž vyslovena obava, že s pomocí zákona by ke státnímu občanství České republiky mohlo účelově přijít množství cizinců, jimž by úřady občanství jinak nedaly. Naplno to tehdy vyjádřil v kuloárech poslanec ODS Jiří Payne, když řekl, že za chvíli bychom tady měli hromadu Číňanů a Vietnamců, kteří by se zaregistrovávali a odregistrovávali, takže nakonec by došlo ke kompletnímu rozpadu státu. Na druhé straně je zřejmé, že tentokrát se poslanci asi dostanou pod velký tlak médií, která v drtivé většině registrovanému partnerství fandí. A někteří zákonodárci by mohli tomuto tlaku podlehnout z obavy, že jim média vypálí cejch netolerantních lidí, politováníhodných tmářů, kteří prosazují diskriminaci a apartheid.