Česko to zvládlo bez problémů
Tři dny, během nichž země zažila největší bezpečnostní manévry i největší koncentraci světových lídrů ve své historii, proběhly výrazně klidněji, než se očekávalo. Každopádně ale, jak uvádí Zdeněk Vališ, si Česko může zapsat pražský summit ke svým úspěchům.
Reputaci vandalů, násilníků a teroristů tak museli zachraňovat na poslední chvíli dva bolševičtí výrostci z bývalého Sovětského svazu, kteří na tiskové konferenci zaútočili na generálního tajemníka aliance rajčaty. Neúspěšně. "Obecně lze říci, že jsme byli připraveni na zvládnutí daleko složitějších situací", komentoval s uspokojením celkový výsledek bezpečnostních opatření ministr vnitra Stanislav Gross. Ochránci pořádku tedy summit Severoatlantické aliance bez problémů zvládli. Zvládli ho i organizátoři, takže se dá říci, že Česko složilo velkou zkoušku z pořádání velkých akcí. Výjimečnost té pražské navíc charakterizuje fakt, že šlo zároveň o rezolutně demonstrativní setkání vůči teroristům. Čeští politici si museli být vědomi případného rizika. Ani náhodou je ale nenapadlo z něj nějak vycouvat. Před zlem se neutíká. Politický význam českého pořadatelství ještě teď neumíme dost dobře docenit. Teprve s odstupem času asi Pražanům dojde, že v jejich blízkosti se dělala velká světová politika. A ještě něco Česká republika jako hostitelská země některým svým opatrnějším partnerům připomněla. Že totiž skutečně není nějakou východoevropskou banánovou republikou, že v Česku lze na úrovni diskutovat, investovat a obchodovat.
Výši zisku z takového poselství je dnes obtížné vyjádřit konkrétními penězi. Zisk to však je a dlouhodobý. Přitom například pro povodněmi umrtvený cestovní ruch by se mohl summitový zisk stát životabudičem už zítra. Cestovní ruch, to jsou ovšem také davy turistů. Proto o jednom úhlu pohledu na summit raději jen hodně šeptem. Praha se během víkendu vrátila k takzvaně normálnímu životu. A mnozí obyvatelé hlavního města toho možná litují. Samozřejmě pokud zrovna nebydlí nebo nepodnikají u Kongresového paláce či Hradčanského náměstí. Návratu k normálu určitě nelituje ani zpravodaj britského listu The Daily Telegraph. Podle něj totiž v Praze panovala během summitu chmurná atmosféra, hmatatelný strach z terorismu a násilných demonstrací. Inu, to jsou ty rozdílné úhly pohledu. Většina z těch Pražanů, kteří preventivně neodjeli na své chalupy, si naopak pochvalovala, že už dlouho nebyla Praha tak krásná jako v době summitu NATO. Ulice v centru vítaly chodce jakousi starosvětskou vlídností a pohostinností, už třeba tím, že člověk nemusel při přecházení ulice riskovat holý život. Možná to byl optický klam, ale zdálo se, že lidé najednou nikam nespěchají, jako by si chtěli vychutnat ten božský klid a pohodu. A třeba také proto se víc usmívali, což ovšem mohl opět být optický klam.
