Zrakově postiženým pomáhají při cestování vlakem tabulky, čtečky i psi

Foto: Lextergrace, CC BY-SA 4.0 International

Přijít na nádraží, koupit si jízdenku, nastoupit, najít sedadlo a po několika kilometrech vystoupit a odejít. Pro většinu cestujících vlakem rutina. Pro nevidomé často představují tyto činnosti velký problém. České dráhy se jim ale snaží cestování usnadnit a přiblížit.

Foto: Barbora Kmentová
Hluk na pražském hlavním nádraží je kvůli rekonstrukci větší než obvykle a příjemné prostředí to není ani pro člověka bez hendikepu. Přesto se i v něm musejí nevidomí zorientovat. Využívají k tomu vodící hmatové prvky a linie, hmatové štítky s Braillovým písmem umístěné u vchodu na nástupiště nebo i akustické prvky - tedy např. hlasové čtečky umístěné u elektronických tabulí s odjezdy a příjezdy vlaků.

Správa železniční dopravní cesty a České dráhy se snaží cestování nevidomým a slabozrakým ulehčit a postupně plánují zavést potřebné prvky do dalších železničních stanic. Spolupracuje na tom i s organizacemi zrakově postižených, například s nadačním fondem Mathilda. Jeho ředitel Luboš Krapka přiblížil, co je na cestování vlakem nejtěžší:

"Největší problém je najít svůj vagón, do kterého si máte sednout. Mnoho se ale zlepšilo díky navigačním systémům. Existuje také služba, kterou provozují ČD. Je to asistenční služba, kde si dopředu zavoláte na určitou stanici, ne ve všech to ale funguje, na dohodnutou dobu pak přijde pracovník Českých drah, který se vás ujme před nádražím a odvede vás až do vlaku. Když pak přijedete na místo, kam chcete, tak si vás vyzvedne další pracovník ve vlaku a provede vás nádražím, kde to neznáte. Pomůže vám například s vyhledáním dalšího spoje, který stojí na jiné koleji apod.

Kromě jiného je ještě docela velký problém najít pokladnu na nádraží a kupovat si jízdenku. České dráhy držitelům průkazu ZTP/P umožnily koupit si jízdenku ve vlaku bez přirážky, což je pro nás velká časová úspora."

Asistenční pes platí nebo neplatí?

Foto: Lextergrace,  CC BY-SA 4.0 International
"My se nevěnujeme asistenčním psům, ale vodicím a vodicí pes, pokud jede s nevidomým, tak neplatí, dělá mu průvodce. Když jde nevidomý s nějakým vidoucím průvodcem a má ještě vodicího psa, tak za toho psa už platí."

Pro psa jsou nejtěžší schody do vlaku

Zmíněný vodicí pes může nastupování do vlaku a vůbec cestování velmi usnadnit. Na tiskové konferenci byli přítomni hned tři, dva z nich se právě na svůj úkol vodit svého pána připravovali. Jednoho z nich doprovázela Hana Hošková z nadace Mathilda:

Jak je psům, kteří jsou cvičení pro nevidomé v takovém rušném prostředí?

"Oni jsou na to zvyklí. A je dobře, že jsme tady, protože si na to právě zvyknou."

Mělo by se tady předvádět, jak se nastupuje do vlaku? Jaký je největší problém při této činnosti?

Foto: Philafrenzy
"Na velkých nádražích jsou nástupiště docela vysoko a pes musí překonat mnoho vysokých schodů, ale to zvládají. Problém je spíše na menších nástupištích. Tam se nastupuje špatně, schody do vlaku jsou dost vysoko a ještě jsou drátěné. Může se jim tam třeba vytrhnout drápek. Když je pes starší, tak už taky může hůř skákat. Dostat se do vysokých vlaků je tedy pro psa asi nejtěžší."

Musí vodicí pes cestovat s košem, tak jako jiný pes?

"Není nikde ošetřené, že by nemusel mít košík, ale bývají průvodčí benevolentní, někdy netrvají na tom, že musí košík mít."

Je lepší pro činnost, kterou má vykonávat, když pes košík nemá?

Foto: Nesnad,  CC BY-SA 3.0 Unported
"Oni i podávají spadlé věci a tak. Pro tuto možnost je to lepší. Musel by se košík sundat, kdyby měl něco podat a protahovalo by se to. Oni jsou to hlavně hodní psi, nemůže být mezi nimi žádný agresivní. Oni opravdu nekoušou, to se lidé nemusejí obávat."

Takže když by mu někdo šlápl na nohu, což se ve vlaku může stát, tak jenom zavrčí?

"Ne, ani to ne. Maximálně si tu nožičku schová, vykvíkne nebo si sedne, ale neožene se."

Na to, aby se neohnal, se taky nějak cvičí?

"Ne, necvičí, už musíte mít geneticky takové zvíře s takovou povahou, které není agresivní."

Hanegal,  CC BY-SA 4.0 International
Což tedy labrador splňuje...

"Ano, navíc se mezi nimi hledají určití jedinci, aby jejich vlastnosti vyhovovaly."

Zájem o cestování veřejnou dopravou mezi zdravotně postiženými roste a nejen mezi lidmi nevidomými nebo slabozrakými. České dráhy a Správa železniční dopravní cesty se snaží také o bezbariérovost nádraží a vlaků a plánují také širší rozsah služeb pro sluchově postižené.