Z katedrály do bytu a zpět. Do Svatovítského chrámu se vrátilo sousoší svatého Vojtěcha

Svatý Vojtěch a kardinál Beran. Jeden ze zemských patronů a muž, který k němu bývá přirovnáván. Oba stáli v čele církve v českých zemích, oba museli vlast opustit a zemřeli za jejími hranicemi. V těchto dnech se do svatovítské katedrály na Pražském hradě vracejí. Ostatky kardinála Berana budou po letech, kdy spočívaly v papežské hrobce ve Vatikánu, v katedrále pohřbeny. Svatého Vojtěcha pak bude nově připomínat sousoší spojené právě i s kardinálovým osudem.

Foto: ČTKFoto: ČTK „Svatý Vojtěch umírá. Z pravé strany se na něj kouká Radla, který byl jeho vychovatelem, byl to kněz, benediktin. Z levé strany je jeho mladší bratr Radim, který je pozdějším polským arcibiskupem. To je společenství třech. Jsou svědky dramatu, kdy Vojtěch umírá. Oni jej jakoby zachycují a jsou svědky jeho svatosti, kdy přehází ze smrti do života," popisuje sestra Dominika z pražského arcibiskupství nové sousoší zdobící chrám svatého Víta. Slovo nové není tak docela na místě.

Sousoší ze stříbra vážící více než 300 kilo je dílem Karly Vobišové Žákové, autorky například pomníku Elišky Krásnohorské, který stojí na pražském Karlově náměstí. V chrámu svatého Víta měl její svatý Vojtěch být už dávno. Soutěž na něj byla vypsána ve 30. letech 20.století. Přišla ale II. světová válka a především pak události roku 1948 a tehdy ještě jen sádrový model sousoší musel z katedrály zmizet. V zadání soutěže šlo o zbudování oltáře a náhrobku svatého Vojtěcha, říká historik umění Jiří Tomáš Kotalík:

Kardinál Josef Beran, foto: ČTKardinál Josef Beran, foto: ČT "My už ale po letech nerealizujeme náhrobek a oltář svatého Vojtěcha, ale realizujeme sousoší svatého Vojtěcha, Radima a Radly, které mělo v katedrále stát. Troufám si tvrdit, že kdyby ´Vítězný únor´ nepřišel v únoru, ale třeba v listopadu, tak už to tam bylo a nikdo s tím nehnul."

Od soutěže už uplynulo mnoho desetiletí. Sochařka i arcibiskup Beran, který právě svatého Vojtěcha měl ve velké úctě, už dávno zemřeli.

"Když se věc v termínu nedotáhne, tak už většinou není síla, naděje a energie, ji po letech vzkřísit k životu. Tady se to podařilo. 70 let po dokončení sochy, více než 55 let po smrti autorky. My si dobře uvědomujeme, že vytváříme dílo dnešní, současné, ale na základě původního modelu, původního sochařského výkonu."

Svatý Vojtěch i kardinál Beran

Foto: ČTKFoto: ČTKSousoší bylo z chrámu svatého Víta odstraněno v roce 1948, arcibiskup Josef Beran byl internován o rok později a v šedesátých letech musel svou vlast opustit. Socha ale nezmizela úplně. Jen byla zcela jinde, než původně měla, popisuje Viera Žáková, snacha Karly Vobišové:

"Sochu jsme měli umístěnou v bytě. Přímí potomci, jako moje dcera, vlastně přišli do rodiny, kde součástí bytu byl náhrobek svatého Vojtěcha od jejich babičky." Teď je sousoší umístěno v katedrále svatého Víta tak, že svatý Vojtěch žehná příchozím. Mezi prvními i Josefu Beranovi, jehož ostatky se po téměř půl století vracejí z vatikánského exilu, aby byly uloženy novém sarkofágu v chrámu, kam patří.