V Paměti světa má své místo i Janáčkův archiv nebo Kynžvartská daguerrotypie

Paměť světa - program organizace UNESCO, který se zaměřuje na historii lidstva ukrytou v dokumentech. Česko má na seznamu osm zápisů, nejnověji do něj v dubnu přibyly tři.

Kynžvartská daguerrotypie, foto: Public DomainKynžvartská daguerrotypie, foto: Public Domain Kynžvartská daguerrotypie, Camociovy mapy a Archiv Leoše Janáčka patří nově do registru Paměť světa. Ve svých sbírkách je mají zástupci několika českých institucí. Archiv Leoše Janáčka je uložen v Moravském zemském muzeu. A podle kurátora janáčkovských sbírek Jiřího Zahrádky je skutečně unikátní:

"Máme tam samozřejmě rukopisy Janáčkových děl, například jediný rukopis Její pastorkyně, asi nejznámější Janáčkovy opery. Autograf Janáček v roce 1908 spálil, čirou náhodou se zachovala jedna stránka, kde bylo napsáno i něco jiného. Je tady také kompletní autograf i skici ke Glagolské mši. Z korespondence je tam třeba dopis Gustava Mahlera, ve kterém se domlouvá, že nepřijede na Její pastorkyni do Brna, což nepřekvapuje. Je tam Tomáš Garrigue Masaryk, významní dirigenti apod."

Nově zapsaná je také tzv. Kynžvartská daguerrotypie. Důvody vysvětluje Hynek Stříteský z Národního technického muzea:

"Kynžvartská daguerrotypie je symbolem zrození moderní vizuální éry, je to okamžik, kdy se rodí fotografie. Je unikátní z několika důvodů: jejím autorem je sám Daguerre, vynálezce tohoto postupu. Ještě před tím, než daguerrotypii prezentoval a vysvětlil její postup veřejnosti, tak ji daroval kancléři Metternichovi jako tehdejšímu významnému evropskému státníkovi. Na Kynžvartské daguerrotypii je zachována vlastní Daguerrova dedikace Metternichovi a na druhé straně je rovněž Metternichova poznámka, kde je oceněn význam tohoto snímku."

Mapy vydávané v 16. století benátským nakladatelem Camociem byly vlastně válečným zpravodajstvím z tureckého obléhání Malty v roce 1565. Celý cyklus byl kompletní poté, co byla jedna jeho část objevena právě v Česku. Nominace se proto připravovala i s maltskými zástupci.

Další zápisy se připravují

Leoš Janáček se ženou, foto: Public DomainLeoš Janáček se ženou, foto: Public Domain Na 8 zápisech by české zastoupení v Paměti světa skončit nemělo, říká ministr kultury v demisi Ilja Šmíd. "Myslím si, že to doplnění na osm zápisů a v indikativním seznamu máme připravených dalších 11 zápisů, je obrovská příležitost ukázat bohatství české kultury."

Česko by rádo na seznam zapsalo například Archiv Antonína Dvořáka nebo Mollovy mapové sbírky, což je atlas shromážděný ve 40. a 50. letech 18. století německým diplomatem Bernardem Pavlem Mollem. Má více než 12 tisíc kusů, a je tak jednou z mála sbírek ve střední Evropě, které se dochovaly v téměř původním stavu. Kromě tří nových zástupců už do Paměti světa patří například sbírka středověkých rukopisů z dob české reformace nebo Libri Prohibiti, tedy sbírka časopisů českého a slovenského samizdatu z let 1948 až 1989.