Sociologové zkoumají, jak se mění česká společnost

Nakolik jsou Češi spokojeni se svým životem? Jaký je jejich zdravotní stav nebo bytová situace a jak se věnují své rodině? Odpovědi nejen na tyto otázky hledali a ještě budou hledat sociologové. My si první výsledky jejich výzkumu představíme.

Ilustrační foto: archiv Radia PrahaIlustrační foto: archiv Radia Praha V průzkumu Proměny české společnosti odpovídalo více než 5200 domácností. Projekt je čtyřletý, což znamená, že se bude ještě třikrát opakovat. Sbírání dat nebylo pro tazatele jednoduché, říká Michaela Röschová ze Sociologického ústavu AV ČR:

„Domácnosti byly vybrány náhodným výběrem. Někdy se dělá kvótní výběr. Tazatelé mají kvótní předpis a vybírají respondenty tak, aby tam byly zastoupeny všechny vzdělanostní skupiny, věkové skupiny…My jsme ale zvolili náhodný výběr, protože je to to nejlepší, co nám zaručí, aby nikdo nemohl s tím vzorkem manipulovat. Museli se dokonce vypravit i do sociálně vyloučených lokalit, protože i tam byly některé z vybraných domácností.“

V domácnosti pak tazatelé strávili okolo dvou hodin a na otázky jim odpovídali nejen dospělí, ale také děti. Průzkum probíhal po celé České republice v asi 650 obcích.

Sociologové ve svém výzkumu pracují i s možností chyby nebo přímo lži.

Ilustrační foto: Evropská komiseIlustrační foto: Evropská komise „Těch chyb je několikero typů. Chyby jsou způsobené už i tím, že vzorek, který vybereme, úplně populaci nezastupuje. Čím je vzorek větší, máme větší důvěru v to, že odpovídá populační hodnotě, ale může se stát, že zrovna narazíte na víc lidí, kteří mají trošičku vychýlený názor apod. Tak to je jeden typ chyby. Pak se samozřejmě může stát i to, že tazatel se jednoduše přepíše. Taky se například může stát, že respondent nechce přiznat třeba to, zda byl nebo nebyl volit. Ptali jsme se respondentů, zda se účastnili voleb do Poslanecké sněmovny a číslo nám vyšlo vyšší, než byla reálná účast. Může to samozřejmě být i tím, že výzkumu se účastní spíše lidé, kteří volit byli, mají takovou tu prosociálnější motivaci. Taky to může být tím, že to lidé jednoduše tomu tazateli nepřiznají. My, jako sociální vědci, jsme si toho vědomi, že tam ty chyby jsou a pracujeme s tím. Můj učitel třeba říkal, že 5 procent není žádná míra, že lepší než 63 procent je říkat 2/3, protože víme, že v celkovém odhadu jsme docela přesní, ale ne na ty jednotky procent.“

Cílem projektu je zjistit, jak se členové českých domácnostech cítí

Michaela Röschová, Foto: Sociologický ústav AV ČRMichaela Röschová, Foto: Sociologický ústav AV ČR „Ukázalo se nám, že v asi ve 2/3 domácností říkají všichni dospělí, že jsou se svým životem spokojeni, to je určitě dobré. Navíc v jen o něco menším podílu říkají, že mají dobré až výborné zdraví,“ Michaela Röschová ze Sociologického ústavu AV ČR.

Lidé mají samozřejmě i opačné pocity. Alespoň jeden dospělý je nespokojen se životem v 15 procentech domácností, v osmi procentech jsou to všichni členové nad 18 let. Míra stresu dosahuje vrcholu mezi 45 a 55 lety. Je to totiž věk, kdy ještě lidé nemají dospělé děti a zároveň se často musí starat i o rodiče. Lidé, kteří žijí ve větších domácnostech, jsou spokojenější než ostatní, spokojenější jsou také ženatí muži a vdané ženy. A spokojenost samozřejmě úzce souvisí se zdravím.

Za pomocí dat z výzkumu budou odborníci schopní dát také odpovědi na otázky jako třeba co vědí Češi o politice a co si o ní myslí, co dělají děti ve svém volném čase, nakolik se jim věnují prarodiče nebo zda jsou Češi ochotni se stěhovat za prací.

Finanční odměnu dala část domácností na charitu

Průzkum prováděli tazatelé agentur MEDIAN a STEM/MARK. A protože byl náročný pro ně i dotazované, nabídli organizátoři domácnostem za účast i finanční odměnu. Současně s tím lidé dostali i možnost peníze věnovat na charitu. Učinilo tak přes 250 domácností.

„Viděli jsme například, když jsme se dívali, kdo patřil mezi ty dárcovské domácnosti, že to byly často domácnosti, které samy jsou trochu ve finanční tísni, a přesto se rozhodly tu odměnu přeposlat. Nemůžu říct nic jiného, než že jim patří náš nezměrný dík. Samozřejmě nabídneme tuto možnost i další rok a budeme rádi, když ji respondenti budou dále využívat.“

Dotazovaní poslali 172 100 korun. Společně s příspěvky zapojených agentur a Českého národního panelu se rozdalo celkem 435 021 korun. Peníze byly rozděleny mezi různé organizace. Podporu dostala organizace Pomocné tlapky, která se věnuje výcviku asistenčních psů. Příspěvek získalo i Pediatrické oddělení Nemocnice Na Bulovce, sdružení Cesta domů, které poskytuje v domácnostech odbornou péči umírajícím lidem, a organizace Lékaři bez hranic.