Národní muzeum zve návštěvníky na plavbu Archou Noemovou

Výstava Archa Noemova, foto: archiv Národního muzea

Lední medvěd Alík, hadi, zebra, los, číhající sup a mnoho dalších zvířat vzalo Národní muzeum na svou Archu Noemovu. Do nové expozice se podíváme v dnešním pořadu Panorama.

Výstava Archa Noemova,  foto: archiv Národního muzea
Proč vůbec Archa Noemova v prostorách Nové budovy Národního muzea vznikla, vysvětlil generální ředitel Michal Lukeš.

"Po uzavření historické budovy přišla Praha mimo jiné i o přírodovědecké expozice, žádné rozsáhlejší a komplexnější přírodovědecké expozice se v Praze a širokém okolí nenacházejí. Je to škoda, protože tyto expozice byly velice oblíbené, především ta zoologická část, a tak jsme se rozhodli, že to tak nemůžeme nechat."

A tak se živočichové stěhovali do nové budovy a nové, rozsáhlé expozice. Jejím kurátorem je Radek Šanda, který přibližuje, co je v ní k vidění.

Radek Šanda,  foto: archiv PRAHATV
"Prochází to celým světem, takže z Evropy, Severní Ameriky, severu Asie je k vidění los, prase divoké, medvěd hnědý, vlk nebo rys. Z afrických zvířat je tam třeba hyena skvrnitá, lev, krokodýl nilský, pakůň, buvolec, různé druhy opic a lidoopů, gorila, šimpanz atd."

V expozici se člověk setká nejen s živočichy, kteří s námi ještě Zemi obývají, ale i s těmi, kteří byli vyhubeni nebo vymřeli. Je to i příklad vakovlka. Má to ale jeden háček, kdo by jej chtěl vidět, musí si pospíšit, vystaven bude jen na omezenou dobu.

"Jde o to, že exponáty těch celosvětově vymřelých druhů jsou snad nejvzácnějšími předměty, které přírodovědecká muzea vlastní. Normálně se prakticky nevystavují, je potřeba je chránit před všemi škodlivými vlivy. Je to pochopitelné, když to přeženu, dnes už není možné si zajet vakovlka ulovit. To, co nám zbylo, se uchovává v depozitářích muzeí. Vystavování těm předmětům škodí. Proto jsme se rozhodli, že uděláme takový cyklus a budeme se snažit ty exponáty po určitou dobu vystavit. Dojde tak zároveň i k ozvláštnění expozice. Začínáme vakovlkem a budou, pravděpodobně po půlročních intervalech, následovat další celosvětově vymřelé druhy, které máme ve sbírkách."

Výstava Archa Noemova,  foto: archiv Národního muzea
Vakovlka tak vystřídá alka velká, nelétavý pták vyhubený v 19. století, nebo plaz velescink kapverdský, který naši planetu obýval ještě na začátku 20. století.

Expozice si současně všímá i aktuálních otázek ohrožení a ochrany celé světové fauny.

"Výstava je zaměřena na dva hlavní tématické okruhy. Jedním z nich je rozšíření zvířat na zemi a upozornění návštěvníků na to, že to rozmístění není náhodné. Tím se zabývá vědecká disciplína, která se nazývá zoogeografie.

Výstava Archa Noemova,  foto: archiv Národního muzea
Druhým okruhem je problematika ochrany přírody, která se prolíná také celou expozicí. V těch částech, které jsou věnovány zoogeografii, je to alespoň tak, že u jednotlivých exponátů je uveden stupeň ohrožení toho druhu v přírodě. Na galerii je tomu pak věnována samostatná sekce, kde je to podáno z mnoha různých hledisek. Je tam například ukázána problematika různých typů chráněných území - národních parků světa, Evropy, chráněných území ČR. Také je tam probrána problematika obchodu s volně žijícími druhy živočichů a rostlin. V neposlední řadě si všímáme problematiky mezinárodního i národního červeného seznamu ohrožených druhů živočichů a rostlin."

K expozici Archa Noemova přichystalo muzeum také doprovodný program. Při komentovaných prohlídkách pro děti i dospělé se návštěvníci dozvědí spoustu informací o vystavených exponátech i jejich živých kolezích. Součástí výstavy je také dětský koutek a přímo dětské návštěvníky provede expozicí racek chechtavý.