Muži rostou, Jihomoravanky se zmenšují a tloustnou

Víte, kde jsou zřejmě nejvyšší muži na světě? V Dinárských horách v bývalé Jugoslávii. Dosud se mělo za to, že jsou to Nizozemci. Rozsáhlé měření provedli výzkumníci z brněnské Masarykovy univerzity. Nejextrémnější průměrné hodnoty kolem 185 centimetrů naměřili v jižní Dalmácii a západní Hercegovině. A jak jsou na tom Češi? Jsou v první desítce. Průměrný Čech měří 181 centimetrů a žena 167 centimetrů.

Foto: Štěpánka BudkováFoto: Štěpánka Budková O čem vypovídá tělesná výška, jsme se zeptali za tým výzkumníků Pavla Grasgrubera.

"Řada lidí si to asi neuvědomuje, ale tělesná výška je nesmírně zajímavý indikátor kvality života. Od konce 19. století kupříkladu stoupla průměrná výška mužů v Evropě asi o 10 až 15 centimetrů, což souvisí se zlepšováním životních podmínek, zlepšováním zdravotní péče a s kvalitou stravování."

Zatímco Nizozemci zřejmě vděčí za svoji výšku kvalitní stravě, Černohorci za ni mohou děkovat genetice. Jsou potomky lovců, kteří před 30 tisíci lety osídlili většinu Evropy a po ochlazení klimatu se stáhli na Balkán. Od konce druhé světové války se v oblasti Dinárských hor dělaly jen malé regionální průzkumy. Mezitím došlo v západní Evropě ke zvýšení průměrné výšky asi o 10 až 15 centimetrů.

Od poloviny 19. století vyrostli Češi o 16 centimetrů

Foto: annca, Pixabay / CC0Foto: annca, Pixabay / CC0 Například průměrný český muž měřil ještě v polovině 19. století 165 centimetrů. Dnes je to 181. Na jakém místě žebříčku jsou dnes čeští muži a ženy?

"Nacházíme se někde mezi pátým až desátým místem. Jsme na úrovni států, jako je třeba Srbsko, Chorvatsko, Švédsko. Bohužel i data České republiky jsou také spíše omezena na regiony. Poslední celostátní antropologický průzkum se u nás konal v roce 2001. Další plánovaný průzkum měl být v roce 2011, ale ten bohužel odpadl, protože nedostal podporu od ministerstva školství. My svá data odvozujeme z našich vlastních průzkumů na jižní Moravě, což nemusí být reprezentativní pro celou republiku. Podle nich měří čeští chlapci aktuálně 181 centimetrů a děvčata kolem 167 centimetrů. Minimálně tady na jižní Moravě narážíme na paradox, že chlapci jsou vyšší, než při posledním průzkumu v roce 2001, ale děvčata jsou menší minimálně o půl centimetru a ve velké míře trpí nadváhou."

Foto: Barbora NěmcováFoto: Barbora Němcová Čím si to vysvětlujete?

"Je možné, že to souvisí s poklesem kvality výživy, ke kterému došlo i v západních zemích. Souvisí to s rozmachem fast foodové stravy. Stoupá spotřeba obilovin a také spotřeba kuřecího masa, které nahrazuje daleko kvalitnější maso vepřové a hovězí. Takřka neomylně to ukazuje na to, že naše děvčata se hodně krmí levným pečivem, které vede jak k té menší výšce, tak k obezitě, vzhledem k tomu, že obsahuje bílkoviny velice slabé kvality a sacharidy."

Rosteme i díky laktózové toleranci

Proč jsou na světě lidé tak rozdílného vzrůstu? Antropologové uvádějí, že po vyhynutí velkých savců došlo k prudkému poklesu kvality výživy. Lidská populace se pak přeorientovala na obiloviny. Teprve s nástupem doby bronzové dochází ke zlomu. Tělesná výška se zvýšila o 7 centimetrů, výskyt degenerativních změn na kostech klesl o třetinu. To přišlo se změnou konzumace mléka a mléčných výrobků, dodal Pavel Grasgruber.

Foto: archiv ČRo - Radia PrahaFoto: archiv ČRo - Radia Praha "Dnes už tušíme, že tato obrovská změna přišla v důsledku konzumace mléka a mléčných produktů a nástupu genu laktózové tolerance, který umožnil lidem konzumovat mléko i v dospělosti. Evropané z toho těží doposud, protože jsou největší na světě. Třeba u národů jihovýchodní Asie, kde nemohli chovat tolik dobytka, se laktózová tolerance nedovyvinula a dodnes patří k nejmenším - 160 centimetrů velikosti u mužů, což je skoro neuvěřitelné z našeho pohledu."

Jsme největší ve střední Evropě. Mohou za to školní jídelny?

Blížíme se, co se vzrůstu týče našemu genetickému maximu? Pozitivní výškový trend se už podle Pavla Grasgrubera zastavil v řadě bohatých západních zemí včetně Nizozemska.

Případ Česka je zvláštní. Jsme nejvyšší ve střední Evropě. Vyšší než Němci nebo Rakušané. Ale po stránce výživy patříme jen do mírného evropského nadprůměru. Výzkumný tým pracuje s řadou hypotéz. Jednou z nich je i český systém školního stravování, který počítá s vyššími dávkami bílkovin než současná doporučení Světové zdravotnické organizace. Tam, kde doporučení přejali, začal růst mládeže stagnovat, jako například v Německu, Rakousku nebo na Slovensku.