Historie těžby ropy na území Československa začala před 100 lety

Ložisko Gbely, foto: Facebook Muzea naftového dobývání a geologie

Před 100 lety se začala využívat ropa z prvního vrtu, který byl objeven na území dnešního Slovenska, tehdejšího Rakouska-Uherska. Nechtěně se o to zasloužil místní občan Ján Medlen, který byl dlouho považován za blázna, který se spolčil s čerty. Pouhých deset let po přelomu 19. a 20. století totiž ropa nebyla zdaleka používaná a známá jako dnes. Využívání a historii těžby ropy v oblasti Čech, Moravy a Slovenska na Radiu Praha přibližuje Stanislav Benada z Muzea naftového dobývání a geologie v Hodoníně.

Stanislav Benada,  foto: Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
"První ropa byla objevena kopanými sondami u Mikové na východním Slovensku v roce 1896. Byl to první objev ve struktuře, která se posléze nazývá Vídeňskou pánví. To je pohřbené staré moře, které je dnes na území tří států - Slovenska, České republiky a Rakouska. Tento význam byl natolik velký, že otevřel naftařskou tradici. Dnes se jak Česko, tak Slovensko hlásí k zahájení těžby, která nastala 10. ledna 1914."

Kdy se začala ropa těžit na území Československa komerčně? Kdy došlo k prvnímu komerčnímu využití těchto nerostných surovin?

"Bylo to právě 10. ledna 1914. Historie objevu toho ložiska začíná působením takového zvláštního, ale chytrého člověka, který se jmenoval Ján Medlen. Byl obyvatelem obce Gbely. Koupil si rozsáhlý bažinatý pozemek, který měl malou hodnotu nedaleko tehdy vybudované železnice Kúty-Holíč-Skalica. Začala svůj pozemek odvodňovat, zjistil, že na některých místech velmi intenzivně vyvěrá, bublá plyn, je hořlavý a intenzita toho probublávání neklesá, je stále velká. "

Ján Medlen,  foto: Facebook Muzea naftového dobývání a geologie
"Napadlo ho, že by si postavil v těch místech cihlové šachty. Spokojeně tedy využíval ten plyn dva roky, až do roku 1913. V roce 1913 se shodou okolností stalo to, že se konstrukce, které byly vybudovány z cihel, začaly práchnivět. Došlo k úniku plynu, potom k jeho zapálení, k detonaci a ten domek byl částečně zničen. Rakousko těžilo plyn v té době především ropu. Poslalo tam experty, komisi, následně rychle vrtnou soupravu."

"Samotné hloubení bylo zahájeno v říjnu roku 1913. V závěru roku bylo dosaženo konečné hloubky, která byla kolem 300 metrů. Několikrát během toho hloubení ale narazili na projevy plynu a ropy v hloubce 114, 230 metrů a podobně. Vrt byl dokončen v prvních dnech roku 1914, potom byla otevřena roponosná vrstva, to se stalo právě 10 ledna roku 1914. Od té chvíle začala regulérní produkce. Ten vrt ze začátku dával několik tun ropy denně. Následně byly okamžitě okolo hloubeny další vrty. Některé z těch vrtů dávaly až 30, 40 tun ropy denně. Byla to velmi významná produkce na tehdejší dobu. Během prvních let první světové války ložisko ropy Gbely zásobovalo rakousko-uherské rafinérie někdy až z 50 procent."

Ložisko Gbely,  foto: Facebook Muzea naftového dobývání a geologie
Kdy byla produkce ropy za posledních sto let nejvyšší?

"Velkým postrčením naftového poznání bylo působení německých firem. Před válkou tady působila řada menších společností, v řadě z nich byl americký kapitál. Po okupaci Německem byl kapitál navýšen a firmy přešly do německých rukou. Po konci 2. světové války, kdy naftový průmysl byl v rukou sovětských expertů až do roku 1953. Byl tam veliký tlak, ale Rusové měli velmi dobré zkušenosti s těžbou ropy, takže sem přinesli další poznatky. Byl tlak k hledání ložisek i k otevírání. V 50. letech, kolem roku 1955, 1958 těžba dosáhla takového prvního vrcholu, a to bylo 200 tisíc tun ropy za rok. V 70. letech byla potom zahájena druhá etapa vyhledávání ropy v karpatské předhlubni. Kolem roku 1994 bylo uvedeno do těžby největší české ložisko - Dambořice. Těžba kulminovala kolem roku 2000, 2002. Tehdy se těžilo necelých 400 tisíc tun ropy v rámci celé republiky."

Jak kvalitní je česká ropa ve srovnání s dovozovou ropou?

Muzeum naftového dobývání a geologie,  foto: Facebook Muzea naftového dobývání a geologie
"Jednotlivé řetězce těch uhlovodíků nejsou příliš zvětvené, takže se dobře destiluje. Z tohoto pohledu je to velmi kvalitní ropa. Dnes se vesměs moravská ropa z Vídeňské pánve transportuje do Rakouska, do Schwechatu. Ropa, která se těží na svazích českého masivu, se přidává do ropovodu Družba, transportuje se do Litvínova. Tam se rafinuje, destiluje spolu s ruskou ropou, která přitéká tímto ropovodem."