Co přinese Rok renesanční šlechty?

Renesance vstoupila do českých zemí spolu s Habsburky. Přinesla jiný náhled na svět, život člověka a samozřejmě také umění a architekturu. To vše se letos chystá připomenout Národní památkový ústav.

Naděžda Goryczková, foto: Martina SchneibergováNaděžda Goryczková, foto: Martina Schneibergová České památky už v minulých letech představily Karla IV. nebo Rožmberky. Letošní rok bude věnován renesanční šlechtě, říká generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková:

"Tentokrát se chceme zaměřit na odkaz renesanční aristokracie na šlechtických sídlech v péči Národního památkového ústavu. Připomeneme sídla a odkaz Žerotínů na Moravě, v Telči a Jindřichově Hradci se zaměříme na pány z Hradce, v Českém Krumlově, na hradě Rožmberk, na Kratochvíli a Třeboni připomeneme Rožmberky. Nezapomeneme také na Pernštejny, budeme se jim věnovat v Litomyšli a na hradě Pernštejn."

Rok renesanční šlechty symbolicky otevřela výstava na Pražském hradě nazvaná Mars a Venuše. Jsou na ní k vidění zásadní díla z rudolfinské doby, která jsou ve sbírkách hradů a zámků ve správě Národního památkového ústavu. Vyvrcholením roku potom bude nová expozice Moravský aristokrat v labyrintu světa na zámku v Bučovicích a výstava na renesančním zámku Březnice. Právě tam se kdysi oženil Ferdinand Tylorský, syn českého krále Ferdinanda I., s Filipínou Welserovou. Sňatek to byl sice morganatický, tajný, ale brzy se ukázalo, že šťastný. Kromě Březnice je s manželským párem spojen také rakouský zámek Ambras. Pokračuje kurátor Michal Konečný:

Zámek Březnice, foto: Miaow MiaowZámek Březnice, foto: Miaow Miaow "Na zámku v Březnici by měla proběhnout výstava připomínající právě Ferdinanda II. Tyrolského, bude připravována ve spolupráci se zámkem Ambras. Je ve správě Kunsthistorisches Museum Wien, nejvýznamnější rakouské kulturní instituce, od ní bychom měli mít zapůjčeny nějaké předměty a měli bychom na tomto projektu úzce spolupracovat."

V Praze se pak Rok renesanční šlechty připomene ještě jednou, výstavou Podoby a příběhy. Proběhne ve Šternberském paláci a představí renesanční portréty a předměty se šlechtickými rody spojené.

Renesanční kuchyně? Třeba kuře v bylinkách a malinová omáčka

Ochutnávka renesanční kuchyně, foto: Martina SchneibergováOchutnávka renesanční kuchyně, foto: Martina Schneibergová K životu renesanční šlechty patřily také zcela běžné starosti, například s vařením a hostinami. V tomto oboru vynikala právě manželka Ferdinanda Tyrolského Filipína. Na tiskové konferenci přestavil renesanční kuchyni Radim Svačina:

"Dělala se tehdy převážně kuřata a zvěřina. Já jsem si vybral pečené kuřátko s omáčkou se zelených bylin - šalvěje, máty a hladkolisté petržele. K tomu jsem jako přílohu použil kaši z malin. Je to docela příjemná kombinace slaného a sladkého. Maliny jsou povařené v červeném víně a trošičku okořeněné pepřem, zjemněné medem. K tomu ještě potom dáme mandličky. Omáčka, kterou se zalívá kuře, je udělána jednoduše. Oni hodně používali na zahušťování chleba, do omáček pak víno. Ty bylinky jsou jenom utřené na pánvičce, zalité bílým vínem a přidán je bílý chléb, který je upražený na sucho. Je to propasírováno, a tak nám vznikla omáčka na přelití toho kuřátka. Hned budu servírovat, hned vám dám a řeknete, jestli vám chutnalo."

Kuře na bylinkách s malinovou kaší, foto: Martina SchneibergováKuře na bylinkách s malinovou kaší, foto: Martina Schneibergová Tou, která ochutnala renesanční jídlo, je naše kolegyně z německé redakce Martina Schneibergová. Jaké tedy bylo jídlo z doby renesance?

"Upřímně řečeno: přišlo mi málo slané, málo kořeněné, trochu bez chuti a zápachu. Ta malinová omáčka s vínem byla docela zajímavá, ta chutnala dobře. Uměla bych si k ní ale představit jiné maso, třeba nějakou zvěřinu."

Prohlídky pro neslyšící

Renesanční šlechta bude také hlavním tématem letošní srpnové Hradozámecké noci. Národní památkový ústav se ale bude věnovat také baroku, které je letošním hlavním tématem agentury CzechTourism, toto téma bude představeno třeba na Kuksu v Ploskovicích nebo Kroměříži. Nově se také některé památky více zpřístupní neslyšícím návštěvníkům.

Jaroměřice nad Rokytnou, foto: CzechTourismJaroměřice nad Rokytnou, foto: CzechTourism "Pro letošní sezónu jsme na čtyřech památkách, v Náměšti nad Oslavou, v Jaroměřicích nad Rokytnou, na Červené Lhotě a v Květné zahradě v Kroměříži, připravili tablety s videozáznamy prohlídkové trasy, která je doprovázena znakovou řečí."

Tato nabídka by se měla postupně rozšířit i na další objekty. A neměla by zůstat sama, Národní památkový ústav by se v budoucnu rád zaměřil i na další návštěvníky se specifickými potřebami.