Češi pomáhají při vzdělávání na Ukrajině a v Bělorusku. Nejúspěšnější je ústní historie

Vysokoškolská spolupráce: rektor UK Tomáš Zima a jeho kolega z kyjevské Národní univerzity Tarase Ševčenka Leonid Hubersky, foto: Galina Usaněnko / AMO

Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) se snaží předávat své zkušenosti také na Ukrajině a v Bělorusku. Spolupracuje například na reformě vzdělávacího systému, posilování tolerance, ale taky na odhalování falešných zpráv.

Vlaďka Votavová,  foto: archiv AMO
Jak uvedla její ředitelka Vlaďka Votavová, v Bělorusku AMO působí od roku 2006 a na Ukrajině od roku 2008.

"Zpočátku bylo naše úsilí a projekty zaměřeny na předávání zkušeností se vstupem do Evropské unie a NATO. Země ve východní Evropě byly zvědavé, jak se s tím ČR vyrovnala, co musela splnit za podmínky, jaké jí to přineslo výhody. V průběhu let se situace postupně změnila. Východoevropské státy pochopily, že integrace není otázkou dvou let, takže jsme se postupně zaměřovali i na dlouhodobější trendy. V našem případě se jedná zejména o vzdělávání. Pracujeme s učiteli, se studenty a částečně také s novináři. Na Ukrajině se snažíme spolupracovat zejména s novináři v regionech, kteří nemají příliš přístup ke kvalitním vzdělávacím materiálům. Co se týče posledních tří let, tak jsme zaznamenali zvýšenou poptávku po zkušenostech s reformou vzdělávacího systému. Od té doby na Ukrajině spolupracujeme jak s ministerstvem školství, tak s několika univerzitami, kterým zprostředkováváme kontakt s českými experty."

A jak se to odráží v praxi?

Vysokoškolská spolupráce: rektor UK Tomáš Zima a jeho kolega z kyjevské Národní univerzity Tarase Ševčenka Leonid Hubersky,  foto: Galina Usaněnko / AMO
"Díky jednomu z našich projektů se na Perejeslav-Chmelnické univerzitě podařilo spustit program Erasmus plus na výměnu studentů. Už v letošním akademickém roce 2016/2017 vyjeli první tři Ukrajinci do České republiky na Masarykovu univerzitu. Takže to je jeden z těch hmatatelných důsledků."

Když předáváte české zkušenosti, mluvíte také o tom, co se nepovedlo? Jaké problémy nás potkaly, když se přijímaly některé reformy?

"My jsme se s tím setkali, když jsme pracovali na projektu zaměřeném na reformu veřejné správy. V této oblasti ne úplně všechny věci v České republice fungují dobře. Byl to projekt ve visegrádském formátu, takže jsme tam měli partnery z Polska, z Maďarska, ze Slovenska. Srovnávali jsme zkušenosti ze střední Evropy, a snažili jsme se je předávat na Ukrajinu a do Běloruska. A často se nám stávalo, že nám třeba Ukrajinci říkali: ale toto u nás funguje lépe. My se netváříme, že jsme snědli všechnu moudrost světa, nebo že tady všechno skvěle funguje. Je důležité ty chyby přiznávat, a naopak o nich diskutovat. Země, které o pomoc, podporu a konzultace stojí, si to mohou uvědomit, a chyb, které se staly tady, se mohou vyvarovat."

Předávají už Ukrajinci a Bělorusové zkušenosti z Česka dál svým kolegům?

Účastnice projektu AMO na Ukrajině,  foto: archiv AMO
"Jeden z příkladů, kde to funguje skvěle, bylo téma ústní historie. V Čechách jsme ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů vyškolili ukrajinské metodiky. Ti poslední dva roky realizují vlastní semináře v ukrajinských regionech. Semináře jsou jak pro studenty historie nebo pedagogiky, tak pro učitele z praxe. Funguje to tak, že zhruba každý měsíc probíhají tři semináře. Mají docela vysokou účast, přibližně 40 lidí na jeden seminář. Pedagogové a studenti jsou z toho nadšeni, a tvrdí, že metody a poznatky, které se naučili, budou používat ve své další práci."

Zjistila jsem, že se zaměřujete také na rozpoznávání falešných zpráv.

"Iniciativu, která se zabývá ověřováním faktů, jsme spustili loni ve spolupráci s ukrajinským partnerem, s organizací StopFake. V rámci toho provozujeme i český webový portál, který informace StopFake překládá z ukrajinštiny do češtiny. Snažíme se tím také lépe informovat českou veřejnost o tom, co se na Ukrajině děje a jaké tam vznikají mýty. Jednoho semináře jsem se v prosinci zúčastnila. Poslední dobou se rozšířila například zpráva o tom, že Asociační dohoda mezi Evropskou unií, a Ukrajinou, je pro Ukrajinu nevýhodná, tento fake jsme ověřovali na základě statistik, a zjistili, že je to nepravdivá zpráva."

Zaujal mě jeden z vašich projektů, kdy čeští odborníci pomáhají ukrajinských učitelům a žákům rozvíjet toleranci. Uvádíte, že formou semináře. Jak to v praxi vypadá? Mohou to být třeba i scénky?

"Přesně, jak jste zmínila. Máme hodně kurzů zaměřených na dramatickou výchovu a zapojili jsme do toho metodu Divadla utlačovaných. Pracovali jsme na Krymu, kde je společnost hodně pestrá, jsou tam krymští Tataři, Rusové, Ukrajinci. Prostřednictvím dramatické výchovy, nebo ústní historie, o které jsme mluvila, byli studenti vyzváni k tomu, aby zpovídali své babičky a dědečky k tomu, co se tam dělo ve 20. století a pak o tom mluvili. Tímhle se tolerance posiluje."