Vrátí se Miloš Zeman do politiky?

Bývalý předseda vlády a sociální demokracie Miloš Zeman nedávno zcela nevyloučil, že by se mohl v příštích volbách prezidenta republiky ucházet o tuto nejvyšší státnickou funkci. Hlavu státu by ale museli občané volit přímo a musel by mít širokou politickou podporu. Je třeba brát tento Zemanův výrok vážně? A kdo by ho mohl volit na svého prezidenta?

Podmínka široké politické podpory je v tuto chvílí, zdá se, nenaplnitelná. O návrat bývalého premiéra a šéfa sociální demokracie do aktivní politiky teď totiž usiluje jen sdružení Přátelé Miloše Zemana, které vede bývalý ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Druhou Zemanovou podmínkou je přímá volba prezidenta. A tu, jak řekl České televizi, Miloš Zeman nepovažuje za pravděpodobnou:

"Já bych nechtěl kandidovat za jakoukoliv jednotlivou politickou stranu. Víte, že už jsem si to vyzkoušel, a také víte, jak to dopadlo. To za prvé. A za druhé si myslím, že přímá volba velmi pravděpodobně nebude, protože kapři si nevypustí svůj vlastní rybník, a poslanci a senátoři se nevzdají oné krásné kompetence volit prezidenta."

Miloš Zeman si volbu prezidenta neúspěšně vyzkoušel v roce 2003, a poté oficiálně odešel do "politického důchodu". Jeho stoupenci tehdy prohlásili, že za jeho nezvolení hlavou státu může část poslanců ČSSD, kteří nesouhlasili s jeho politikou. Miloš Zeman pak prohlásil, že se do politiky nikdy nevrátí. Později se dostal i do sporů se současným předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem a stranu opustil.

Jiří Paroubek
Načasování nynějšího avíza návratu do politiky v době programové konference ČSSD v Pardubicích Jiřího Paroubka nepřekvapilo. Jak řekl České televizi, je to už několikáté prohlášení toho druhu v podání lidí kolem Miloše Zemana:

"Já z toho nemám žádné spalničky, že někdo načasoval zrovna ten asi pátý vstup Miloše Zemana zpátky do politiky zrovna na den programové konference. Pokud jde o přímou volbu, já jsem dal jasný slib ve svém projevu, a my jsme už také předložili návrh zákona, který tímto směrem jde. My chceme jednat se zelenými a dalšími politickými stranami, které chtějí jít touto cestou."

Jiří Paroubek považuje za Zemanovu věc, zda chce za nějakou stranu kandidovat nebo do ní vstoupit. "Pokud jde o sociální demokracii, tak z ní vystoupil poté, co mu byl připomenut jeho podpis nevýhodné smlouvy s advokátem Zdeňkem Altnerem," uvedl Paroubek. Připomněl, že to byl právě Zeman, kdo inspiroval poslance Michala Pohanku a Miloše Melčáka, aby podpořili vládu premiéra Topolánka.

Je třeba brát slova Miloše Zemana o případném návratu do politiky vážně? Tuto otázku jsem položil politoložce Vladimíře Dvořákové z Vysoké školy ekonomické v Praze:

"Samozřejmě se mohou částečně brát vážně. Minimálně byl projeven jakýsi zájem nebo snaha vstoupit znovu do politiky, ale po pravdě řečeno, já bych tomu zase velkou šanci nedávala. Já si osobně myslím, že toto vystoupení bylo především načasováno v souvislosti s programovou konferencí ČSSD, která přinášela poměrně podstatné informace ohledně modernizace té strany. Já mám pocit, že Miloš Zeman v této chvíli chtěl strhnout pozornost jiným směrem než zrovna na tu programovou konferenci. Takže si osobně myslím, že možná zvažuje tuto možnost, že by případně kandidoval na prezidenta, pokud by byly přímé volby. Asi je řada lidí, kteří ho v této myšlence podporují nebo ho žádají, aby se do politiky znovu vrátil. Samozřejmě těžko se odhaduje situace. Za prvé nikdo neví, jestli vůbec budou přímé volby prezidenta, není ani jasné, jací by byli kandidáti, ale po pravdě řečeno mám pocit, že Miloš Zeman už v této chvíli, když to řeknu v uvozovkách, představuje minulost. Je to významný politik, ale mám pocit, že už mnoho lidí s ním nespojuje představu nějaké politické budoucnosti. Může nastat zvláštní situace, kdy by to třeba mohlo být podstatné a zajímavé, ale já osobně bych opravdu už pana Zemana považovala za člověka minulosti, svým způsobem, nikoliv budoucnosti této politiky."

Kdo by podle Vás mohl Miloše Zemana teoreticky volit na svého prezidenta?

"On měl poměrně širokou podporu, byl schopen oslovovat voliče napříč politickým spektrem, od takového středu až po levici. V jisté momentě byl schopen získávat i hlasy, které patří radikální pravici. A ne z důvodu, že by přebíral klasická témata radikální pravice, jako je třeba nacionalismus nebo xenofobie, a podobně, ale takovou určitou razancí, tím jazykem, tím stylem oslovoval ty protestní voliče, kteří jsou velmi nespokojení s vývojem. Třeba v roce 1998 získal myslím značnou část těchto voličů protestních. Tam by to asi bylo možné, ale skutečně pak záleží na tom, jaká je konkrétní situace, jaké jsou pocity a atmosféra ve společnosti těsně před volbami. V této chvíli si nedokážu představit, že by mohl mít výraznější úspěch v přímé volbě."

Zemanův přítel a dřívější poradce Miroslav Šlouf je stále přesvědčen o tom, že se do vysoké politiky bývalý premiér a šéf ČSSD vrátí. Bude to podle něj politický návrat podobný tomu, který se v minulosti povedl Winstonu Churchillovi nebo Charlesi de Gaullovi. Miroslav Šlouf soudí, že to ale bude chtít, aby byl on sám ochoten se zapojit a diskutovat s veřejností. "Všechno chce svůj čas," dodal Zemanův věrný stoupenec.