První radar NATO v Česku už prochází zkouškami

Už letos v létě by měl být uveden do provozu první ze dvou radarů sítě protivzdušné obrany NATO na českém území, konkrétně v Nepolisích u Chlumce nad Cidlinou. Armáda představila minulý týden tento radar novinářům. V Nepolisích byl i náš kolega Zdeněk Vališ.

Generál Ivo Zbořil, foto: AutorGenerál Ivo Zbořil, foto: Autor Slovo radar dnes patří v Česku možná k nejfrekventovanějším. Zásluhu na tom má bezesporu americký radar, ´vidící´ až sedm tisíc kilometrů daleko, který by se měl stát součástí ochranného deštníku Spojených států, střední a západní Evropy před potenciálním útokem balistických raket z prostoru Blízkého východu. V probíhající diskusi kolem tohoto radaru zatím zaznívá až příliš emocí, iracionality a neuvěřitelných dohadů. Podle generála Ivo Zbořila z Ministerstva obrany je nejprve nutné "oddémonizovat" samotný název americká základna, popřípadě radarová základna. Proto také armáda minulý čtvrtek pozvala novináře na radarovou základnu v Nepolisích.

"Tady jsme chtěli ukázat ve zmenšeném měřítku, co by případná výstavba radarové stanice v Brdech znamenala, jak by to asi vypadalo. Vypadala by podobně, byla by zhruba dvakrát větší. Pokud jde o plochu, ta by byla rovněž o něco větší."

Generál Zbořil samozřejmě hned dodává, že radar v Nepolisích je vnitřním vybavením jiný a má jiné poslání než případný radar v Brdech. To je logické. Už jenom proto, že americký radar by "viděl" mnohem dál než ten v Nepolisích. Měl by tedy i vyšší výkon, zhruba 170 kilowattů. Údajně by jednorázově mohl vyslat ve velmi úzkém směrovém koridoru impuls až pět megawattů. Pro srovnání, krátkovlnné vysílače, ze kterých se šíří signál Radia Praha do zahraničí, mají výkon 100 kilowattů. Ještě jeden rozdíl tady je. Zatímco radar v Nepolisích poběží po uvedení do plného provozu neustále, radar v Brdech by naopak byl většinou vypnutý. Zapínal by se jen při cvičení nebo v případě ohrožení. O umístění tohoto radaru v Česku se ale teprve bude jednat. V Nepolisích už je radar realitou. V tomto případě jde o první zařízení sítě protivzdušné obrany NATO na českém území. Bližší informace sdělil Radiu Praha zástupce velitele 26. brigády velení, řízení a průzkumu podplukovník Jaroslav Kalkant.

Podplukovník Jaroslav Kalkant, foto: AutorPodplukovník Jaroslav Kalkant, foto: Autor "Tento radar může ´vidět´ do dálky až 460 kilometrů, do výšky až 30 kilometrů, a zjišťovat cíle, které se v tomto prostoru nacházejí. Tuto radiolokační informaci předává do centra a dál potom zájemcům, z vojenského hlediska to znamená buď stíhacímu letectvu nebo raketovému vojsku."

Tento radar tedy zkoumá určitou oblast České republiky, ten druhý radar u Slavkova by potom zřejmě navazoval na radarovou síť v Maďarsku. Je to tak?

"Ano, je tomu tak, protože pořízení těchto radarů bylo řízeno centrálně z velení NATO v Evropě, jeho severní části, a je to součástí pokrytí celé Evropy radarovým signálem."

Západní část republiky je prý ale pokrývána radarem z Německa, ne?

"Ano, i v Německu jsou obdobné typy radiolokátorů. Vidí i do České republiky. I my ale vidíme za hranice České republiky."

Kopule radaru stojí v poli asi 300 metrů od prvních domků obce Nepolisy. A hned vedle radarové základny vede veřejná silnice. Člověk by očekával, že takové přísně tajné zařízení bude více izolováno od okolního světa. Není takto příliš zranitelné? Generál Zbořil si to nemyslí.

"Vůbec bych nepodceňoval naše bezpečnostní složky."

Radar NATO v Nepolisích, foto: AutorRadar NATO v Nepolisích, foto: Autor A jak pohlíží na tohoto ´souseda´ obyvatelé Nepolis? Obec vyhlížela minulý čtvrtek dopoledne téměř liduprázdně. Několik lidí jsem potkal jen u místního obchodu.

- "Ono je dneska jedno, jestli je to tady nebo tamhle."
- "Kdyby tady nebyl, tak by to bylo nejideálnější."
Co vám na něm vadí?
"Už jen ten vzhled, je to šílený, prostě ho tady nechci."
- "Já myslím, že se stavěl a nikdo o tom nevěděl."
Nikdo vás neinformoval?
"To víte, že ne!"
- "Já už jsem stará na ty věci, já tomu nerozumím. Zeptejte se těch mladších, co tady po nás budou. Pro nás už nemá cenu o tom přemýšlet."
-"No, tady byly radary odjakživa, ale teď...Nic moc."

Taková náhodná anketa má samozřejmě jen mizivou vypovídající hodnotu. Přesto starostu Nepolis Jiřího Šustra její výsledek dost překvapil. Říká, že proti radaru v obci nikdo nevystoupil.

"Nikdo tady ani nechtěl vyvolat referendum. My jsme studijní materiály dostali koncem března 2001 a shodou okolností 4. dubna 2001 bylo zasedání zastupitelstva a tam měl každý možnost se s těmi materiály seznámit. Tam byly jednotlivé etapy výstavby. Tam byl výsledek, jak to bude vypadat dnes."

Jiří Šustr, foto: AutorJiří Šustr, foto: Autor Jiří Šustr se na druhou stranu domnívá, že některé občany mohla nyní třeba zneklidnit emocionální atmosféra, která se vytvořila letos koncem ledna poté, co Američané oficiálně projevili zájem umístit v Česku výkonný radar.

"Jsem přesvědčen, že ta dnešní jakoby vlna odporu byla vyvolána novinářským šumem, který vznikl až po 23. lednu."

V anketě ostatně zaznělo, že vojenské radary byly v okolí Nepolis už dlouho před tím, než se začal stavět ten nový.

"Staré ruské zařízení bylo nahrazeno moderním zařízením. My dnes neslyšíme žádné skřípání. Když se otáčely ruské radary, bylo to ve vesnici slyšet.. Dnes je naprostý klid."

Starostovi Šustrovi zkrátka moderní radar nevadí.

"Daleko větší strach bych měl, kdybych tady měl někde v katastru našeho území skládku chemického odpadu typu Libčany či Chvaletice, nebo kdyby tady byla skládka komunálního odpadu."

Radar v Nepolisích je v současné době ve zkušebním provozu. Plné nasazení se očekává v polovině letošního roku.