Plány nového guvernéra ČNB

Miroslav Singer, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Miroslav Singer povýšil. Z viceguvernéra České národní banky se stal jejím novým guvernérem. V pátek 18. června jej na Pražském hradě do funkce jmenoval prezident Václav Klaus. Od 1. července tak vystřídal Zdeňka Tůmu, který dobrovolně z funkce odešel a bude se věnovat politické kariéře. Jaké jsou plány Miroslava Singera? Chystá nějaké změny v práci centrální banky?

Miroslav Singer,  foto: ČTK
Dvaačtyřicetiletý Miroslav Singer vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a poté získal doktorát na University of Pittsburgh. V devadesátých letech pracoval v Národohospodářském ústavu Akademie věd České republiky a v Centru pro ekonomický výzkum. Od poloviny devadesátých let působil jako hlavní ekonom Expandia Finance a na přelomu tisíciletí jako ředitel Expandia Holdingu. V České národní bance působí od roku 2005. Bude chtít Miroslav Singer ve funkci guvernéra nějak změnit strategii centrální banky?

"Strategie centrální banky se, myslím, nijak závažně nemění, prostě proto, že centrální banky mají mít nějaký princip kontinuity. Navíc tu určuje bankovní rada, ne guvernér. Guvernéři mají jedinou výhodu, že v případě, že dochází k rovnosti názorů, tak jeho hlas pak převládne. To je všechno, co má k prosazování svého názoru. A samozřejmě tu neformální autoritu té funkce. Takže tam se mi zdá, že strategie byla kolektivní prací. My jsme ji měnili koneckonců poměrně nedávno, nebo měnili, updatovali a vytvářeli nějaký lehce nové cíle, které odpovídají tomu, kde teď Česká republika je. Dělali jsme to v tom období, kdy ta krize nastupovala. Nemyslím si, že v tuhle chvíli bychom něco zásadního chtěli měnit. Ale přijdou možná dva noví členové v únoru příštího roku, a tam samozřejmě bude nepochybně čas znova hlouběji debatovat směřování, ale to musí být názor většiny."

Jedním z důležitých faktorů v práci centrální banky je spolupráce s vládou. Podle Miroslava Singera je velmi pravděpodobné, že si s novou českou vládou budou v ekonomických otázkách rozumět:

Foto: Štěpánka Budková
"Já myslím dokonce, že to vycházení s vládou, to dobré vycházení, je tradicí v České republice. Já musím říct, že my jsme samozřejmě někde říkali ty názory bližší vládě, někde ne, ale já sám jsem zažil, tuším, v tuto chvíli už šest vlád, jestli rychle počítám správně, a Česká národní banka byla schopná vycházet dobře s vládou, a to i bez rozdílu, jestli ta vláda byla v levém, nebo pravém středu. Tak já předpokládám, že tuto kvalitu si česká politická scéna zachová, protože jak vidím od některých zemí, třeba i v regionu, tak ty neustálé konflikty, které vznikají pokaždé, když přijde nová vláda a teď má pocit, že ta centrální banka byla příliš ovlivněna tou předešlou, já si myslím, že to hlavně neprospívá kvalitě té země a rozhodování v ní jako takové. Tak já doufám, že my budeme dobře vycházet se všemi vládami, které potkám."

Vláda premiéra Petra Nečase si předsevzala narovnat hospodaření státu, zastavit zadlužování země, přičemž hodlá začít značným šetřením. Pro letošek chce na úrovni ministerstev ušetřit 10 miliard korun. Miroslav Singer v rozhovoru pro Český rozhlas nechtěl hodnotit, zda je to ambiciózní cíl:

"Hodnotit úspory na řádu 10 miliard nám, myslím, nepřísluší. Jako země máme dlouhodobý problém, který je v tuto chvíli v řádu, odhaduji, 80 miliard. Já jsem rád, že ta vláda to chce řešit, já jsem rád, že ta vláda má v tomto směru poměrně ambiciózní cíle a svým způsobem to je pro mě důležitější než nějaká čísla, která létají vzduchem. My si počkáme na ty návrhy rozpočtu, pak je okomentujeme na vládě a teprve v okamžiku, kdy něco jde ven, tak se k tomu nějakým způsobem vyjadřujeme, případně v okamžiku, kdy probíhají ty debaty v parlamentu, tak se k tomu obecnému směřování tu a tam vyjádříme, ale to je vše a víc od nás nelze čekat. Rozhodně teď nebudu komentovat nějaká ve vzduchu poletující čísla, navíc v rozměrech, které prostě z makroekonomického hlediska nejsou zas tak významné. Významné jsou jako nějaký nástupní bod k dosažení toho, co ta vláda chce dosáhnout."

Jedním z účastníků debat o tom, zda a kdy se pokusit o vstup do eurozóny, tedy přejít od koruny k euru, je pochopitelně také Česká národní banka. Pohled jejího nového guvernéra Miroslava Singera na tuto otázku je pro bankéře typický:

Foto: Štěpánka Budková
"Přiznám se, že pro mě tady to není o chtění, to je o reálných možnostech zavést ho s nějakým prospěchem pro nás, což mimochodem je jediný způsob, který přinese prospěch i eurozóně. Dneska se dá spekulovat o tom, jestli některé země nezavedly euro příliš brzo a rozhodně to neuškodilo jenom jim, uškodilo to euru a eurozóně jako celku. To je jedna stránka věci. A druhá stránka věci je ochota té eurozóny nás přijmout. A v tuto chvíli si myslím, že na reálné uvažování o euru prostě je tak přes palec minimálně rok, rok a půl času, spíš déle, protože tento rok už žádné zásadní fiskální reformy neproběhnou, tento rok proběhne to přizpůsobení realitě ještě v míře, která nepochybně není příjemná. Ty skutečně zásadní věci se stanou zřejmě až od roku 2012, tak jak já rozumím záměrům vlády, ale to samozřejmě implikuje i to, že ono pak i ta eurozóna bude chtít vidět, co ty reformy dělají, protože to je docela zásadní zvrat. Takže debata na to téma, jak si stojí česká ekonomika a chceme ji přijmout do eurozóny, to se bavíme o nějakém období roku a půl a déle. A druhá stránka věci je ale, že ta eurozóna sama o sobě se teď bude dramaticky měnit, to je taky evidentní, aby čelila těm problémům, které má. A na to, jak moc se změnila a co vlastně znamená v budoucnu, zase bude třeba nejenom vidět ty nová pravidla, ale vidět i jejich fungování, jo, takže z mého hlediska se mi zdá, že tak rok a půl, dva skutečně ta debata bude probíhat v hodně teoretické rovině," soudí nový guvernér České národní banky Miroslav Singer.