O čem se mluví Konference zahraničních Čechů

Právnická fakulta v Praze Musím předeslat, že oněch 2OO krajanů z bezmála třiceti zemí byla společnost značně značně různorodá, což potvrdila Jana Bratinková, předsedkyně Klubu občanů České republiky na Slovensku:

Je přirozené, že tak rozdílný okruh účastníků má různé priority. Hovoří duchovní otec konference - předseda Mezinárodního koordinančího výboru Univerzity Karlovy - dr. Oldřich Černý:

Ing. Dagmar Brabencová ze Švédska ocenila tento aspekt letošního setkání:

Záběr z pondělního semináře Jeden z odborníků, který přednášel a poté trpělivě odpovídal na dotazy byl, Václav Honig z Ministerstva vnitra. Připomenul, že ústava zaručuje krajanům volení právo, ale jde o to, jakou formou ho budou realizovat. Dosud to bylo možné jedině, když Češi ze zahraničí přijeli volit do České republiky. Podle novel zákonů o volbách, které přijala v březnu vláda, mohou Češi v zahraničí volit na všech zastupitelských úřadech.

Na názor z pléna, že by se dalo volit prostřednitctvím internetu, dr. Honig odpověděl, že zatím se o této variantě neuvažovalo, protože Česká republika je v situaci, kdy se teprve internet zavádí do všech institucí. Jak poznamenal, neumí si představit, že by se v zahraničí volilo internetem a v České republice by stejná možnost nebyla. Jeden z amerických Čechů namítal, že internet nezaručuje tajné hlasování. Několik dalších diskutujících navrhovalo volby korespondenční metodou.

Pokud jde o státní občanství, podle dr. Honiga z ministerstva vnitra je to otázka ještě citlivější než volby do Parlamentu. Jedná se o to, zda se opustí teorie jednoho občanství, která platí u nás od roku 192O, a přejde se k více občanstvím. Zatím - jak bylo řečeno - existuje v České republice jedno občanství s výjimkou USA a Slovenska, což jsou specifické případy. Dokládají to slova Češky, která se v 8O. letech provdala do USA:

Po seminářích následovala živá diskuse Sympatické je, že jednání konference zahraničních Čechů byla věcná, občas trochu konfrontační, ale vedená výraznou snahou porozumět si. Například v diskusi o kulturním dědictví v zahraničí zazněl názor Jiřiny Fuchsové z USA, která vydání jakýchkoli archiválii z ciziny váže na vyřešení restitucí. Naopak dr. Anděl ze Švýcarska pravil lakonicky - řeknětě kam mám ty krabice poslat a já je tam pošlu.

Dr. Alena Prouzová, ředitelka odboru kulturních a krajankých vztahů Ministerstva zahraničních věcí České republiky, informovala o typech pomoci státu krajanským spolkům a seznámila přítomné s tím, že bude vycházet nový časopis pro krajany, který se jmenuje České listy. Kolegyně dr. Prouzové - Alice Sobotková - odpovídala na otázku, jak Česká republika pomáhá krajanům v oblasti vzdělávání:

Dr. Milan Špaček,předseda stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí, ve svém referátu zmínil i tuto aktuální snahu Senátu:

K dalším typům pomoci krajanským spolkům od vládních a nevládních organizací v České republice, o kterých se na konferenci rovněž hovořilo, se příležitostně vrátíme. Musím dodat, že konference zahraničních Čechů se se zvýšeným zájmem domácích sdělovacích prostředků nesetkala.