Kdo bude příští český prezident?

Volba příštího českého prezidenta, to je téma, které hýbe českou veřejností už hezkých pár měsíců. Termín volby se blíží a profilují se už jednotliví kandidáti. V tom, kdo usedne na Pražský hrad, však zatím není vůbec jasno.

Miloš Zeman,  Foto: ČTK
Dlouho to vypadalo, že o nástupnictví po Václavu Havlovi nebude vůbec zájem. Politici se tomuto tématu vyhýbali jak mohli a tak se o uchazečích o post hlavy státu jen dlouze spekulovalo. Až přišel podzim a začalo to. Hned 1. října oznámil kandidaturu bývalý ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš, člen sociální demokracie. Za hlavní rysy programu si, podle svých slov, zvolil komunikaci s veřejností, čitelnost a předvídatelnost.

Hned po Burešovi přišel dosavadní předseda Senátu Petr Pithart, kterého navrhla Křesťansko demokratická unie-Česká strana lidová. Petr Pithart mi tehdy řekl:

"Není to jednoduché rozhodnutí, je to o tom, že vás o tom přesvědčují lidé kolem vás, vážíte, zda jsou to lidé, na které dáte, kterých si vážíte. Jednoho dne si řeknete, no tak dobře, já to tedy zkusím. A to je i můj případ."

Jaké je vaše hlavní plus, proč by ta volba měla padnout na vás?

"Myslím si, že až v parlamentní funkci jsem se přesvědčil o tom, že umím vyjednávat. Necpat se do popředím, naslouchat a bát tím, kdo umožní nalezení společného stanoviska. Umím vyjednávat a tato země potřebuje, aby prezidentem byl ten, kdo dává zemi dohromady. Nepotřebuje sólového hráče, ale toho, kdo umožňuje souhru. Myslím si, že na to mám."

To Václav Klaus byl mnohem lakoničtější. Na tiskové konferenci, několik dní po Petru Pithartovi, pouze uvedl:

"Oznamuji, že přijmu kandidaturu na funkci prezidenta republiky, budu-li vážně a seriózně navržen."

Doslova boj o kandidátský post se odehrává v Sociální demokracii. Tato strana dokonce pořádala pro výběr kandidáta vnitrostranické referendum. Jako favorit do něj šel ombudsman Otakar Motejl. Výsledek referenda ovšem zaskočil i samotné pořadatele. Na celé čáře zvítězil expremiér Miloš Zeman, za ním skončil už zmíněný Jaroslav Bureš a Otakar Motejl se umístil až jako třetí.

Václav Klaus,  Foto: ČTK
Ovšem koho skutečně navrhne sociální demokracie do prvního kola volby není vůbec jisté. Logicky by to měl být Miloš Zeman, vítěz referenda. Ten ovšem už dávno prohlásil, že prvního kola se účastnit nehodlá a kandidovat chce až tehdy, pokud se Parlament na prezidentovi napoprvé neshodne. Předseda Sociálních demokratů Vladimír Špidla je nyní v nelehké pozici. Zemana do prvního kola nepřesvědčí, ostatně nejraděj by ho mezi kandidáty ani neviděl, ani Jaroslav Bureš není jeho favoritem. Jak ovšem dostat zpět do hry Otakara Motejla?

Navíc, jednotliví kandidáti mají nyní různé šance. Miloš Zeman má velkou šanci stát se prezidentem. Ale jen v případě, že ČSSD neprosadí svého kandidáta už napoprvé. Zeman totiž stále trvá na tom, že půjde až do druhého kola.

Jaroslav Bureš sice v referendu překvapivě porazil favorizovaného Otakara Motejla a má tak šanci jít do prvního kola, pro ostatní politické strany je ale nepřijatelný.

Otakar Motejl zase sice propadl v prezidentském referendu, ale část ČSSD hledá způsob, jak ho udržet ve hře. Je totiž přijatelný i pro ostatní politické strany.

Šance Petra Pitharta jsou nyní nevelké, zatím jej podporují jen lidovci, kteří ovšem nemají dostatek hlasů. Stejně tak Václav Klaus jako kandidát Občanských demokratů asi nezíská potřebný počet příznivců z jiných stran. Oba kandidáti nás však můžou ještě překvapit.

Zkrátka, Češi jsou svědky něčeho, co ještě nezažili. Za pár měsíců se má volit příští český prezident a nikdo neví, kdo jím bude. Je to vlastně poprvé v historii, kdy se bude vybírat z několika přibližně stejně oblíbených a kvalitních kandidátů a především, poprvé, kdy výsledky volby nebudou známy dlouho dopředu. To novodobé české dějiny skutečně neznají, ať už to byl Masaryk, Beneš nebo Havel, žádný u nich neměl vážného protikandidáta a volba byla jen jakýmsi formálním stvrzením předchozího rozhodnutí. O sérii komunistických prezidentů ani nemluvě.

Proto není ani divu, že veřejnost vnímá současné politické tahanice okolo volby trochu s rozpaky. Řešení přitom existovalo, totiž přímá volba. Té se ovšem většina politických stran zalekla. Průzkumy veřejného mínění přitom hovoří jasně, v září bylo pro přímou volbu 85% občanů. Volit přímo chtějí příznivci všech politických stran. Více Marek Tomášek ze Střediska empirických výzkumů, které průzkum veřejného mínění provádělo.

"Potřeba volit přímo jde napříč všemi politickými stranami, nejvíc odpůrců je v řadách ODS, ale i zde jich je málo, jen asi čtvrtina. Jinak ta potřeba volit přímo nesouvisí se sympatiemi k politickým stranám."

V souvislosti s diskusí o přímé volbě prezidenta předvedla Občanská demokratická strana doslova názorový kotrmelec. Když začaly klesat šance jejího kandidáta Václava Klause, přišla na poslední chvíli s vlastním návrhem přímé volby hlavy státu. Přitom ještě donedávna byla právě ODS jejím zcela zásadním odpůrcem. Občanští demokraté se vůbec netajili tím, že tato názorová změna je zcela účelová. Samotné věci to ovšem nepomohlo a příštího prezidenta budou opět volit poslanci a senátoři. První kolo volby proběhne 15. ledna.