Drogová scéna v ČR: tvrdé drogy pod kontrolou, alkohol bují
Jaká je situace na české drogové scéně? Podle závěrů výroční zprávy Mezinárodního výboru pro kontrolu narkotik se situace zlepšuje. Je tomu opravdu tak? Více Jaromír Marek.
"Naše koncepce je svými výsledky nejen srovnatelná s výsledky protidrogových politik zemí EU, ale v některých ohledech je i úspěšnější. Užívání heroinu a pervitinu se stabilizovalo, přitom např. počet uživatelů heroinu klesá. Navíc uživatelé těchto drog stárnou, což svědčí o snížení přílivu nových uživatelů. Dále se nesnižuje věk, kdy dochází k prvnímu kontaktu s drogou, to je rovněž pozitivní. Na druhé straně ale narůstá experimentální a rekreační využívání konopných drog a extáze narůstá."
Podle Jiřího Richtera, předsedy Asociace nestátních organizací zabývajících se prevencí a léčbou drogových závislostí, to svědčí o tom, že systém prevence skutečně funguje.
"Jedním z významných čísel, které považujeme za zcela klíčové, je to, že oproti evropským státům, jsme v kontaktu se 60 -70 procent problémových uživatelů drog, což je unikát. Svědčí to o tom, že zde existuje dobře postavená síť s dobrými službami."
V kontaktu s nízkoprahovými centry je v současnosti 21 tisíc osob, necelých 7,5 tisíce lidí je registrováno jako žadatelé o léčbu. Nová protidrogová strategie by však měla být rozšířena na další oblast, totiž alkohol. Více ředitel sekretariátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové problematiky Josef Radimecký.
Místopředseda vlády Petr Mareš k tomu dodává.
"Našim záměrem je zařadit nikotin a alkohol do systému protidrogové politiky. Nechceme zavádět žádnou prohibici, ale chceme zařadit nikotin a alkohol mezi drogy, o kterých chceme informovat a měly by spadat do oblasti prevence. Měly by být chápány veřejností jako velmi vážné riziko."
Proč tak dramaticky? Spotřeba alkoholu v České republice nejenže neklesá, ale naopak roste. A to nejen mezi dospělými. Co je napováženou, i mezi mládeží. Podle výsledků studie Mezinárodního centra pro drogové závislosti drží Česko jedno nechvalné prvenství: šestnáctiletí v Česku jsou nejzkušenějšími pijany. S alkoholem má v tomto věku bohaté zkušenosti čtyřicet procent mladých lidí. Každý pátý šestnáctiletý vypije v přepočtu téměř deset litrů čistého lihu za rok. To je asi padesát půllitrových lahví vodky nebo čtyři sta piv.
"Dostupnost alkoholu a tabáku je neomezené a jak všichni víme, v případě alkoholu je to u mladistvých v přímém rozporu s platnými zákony."
Říká Petr Mareš. Vláda proto v únoru schválila dvouletý program boje proti drogám, kde se o alkoholu i kouření mladých mluví jako o větší hrozbě, než jsou ilegální drogy. Státní protidrogová politika tak od nynějška počítá i s bojem proti pití či kouření u dětí. V současné době vzniká nová koncepce celé protidrogové politiky, která je už nyní důvodem ke střetům uvnitř vládní koalice. Zatímco Unie svobody chce klást důraz na prevenci a požaduje např. kategorizaci drog podle zdravotní a společenské nebezpečnosti, lidovci volají po tvrdé represi. Podle jejich předsedy Miroslava Kalouska chtějí zpřísnit tresty pro dealery až na patnáct let, jasně stanovit množství drogy, které smí mít člověk u sebe pro vlastní potřebu a také požadují, aby stát přestal přispívat neziskovým organizacím na protidrogové programy. Co na to Petr Mareš?
"Naše představa o protidrogové strategii je založena na omezování nabídky, poptávky a rizik. Z toho, co jsem zatím slyšel od lidovců, je jejich představa následující: drogové dealery postřílet, pozavírat experimentující a nechat pomřít ty, kteří jsou závislí. Průnik našich názorů připouštím v tom prvním bodě, pokud ti, kteří jsou odpovědní za represi budou zacházet s dealery podle principu - postřílet, nic proti tomu mít nebudu. V těch dalších bodech se ale neshodneme."
