Češi znovuobjevují Bulharsko

Bulharsko

Česko má zájem o oživení obchodních vztahů s Bulharskem a čeští podnikatelé znovuobjevují tuto balkánskou zemi. Jaké jsou naše vztahy s Bulharskem? Více v rubrice Jaromíra Marka.

Po roce 1989 jako by Bulharsko zmizelo z českého obzoru. Přitom ještě do konce 80. let představovalo jednoho z největších obchodních partnerů. Vztahy mezi Čechy a Bulhary jsou tradičně velmi dobré. Koneckonců byli to právě čeští intelektuálové, vědci, hudebníci, učitelé, kteří po vzniku samostatného bulharského státu na konci 19. století, stáli u zrodu mnoha vědních oborů. Po roce 89 se však česká zahraniční politika i ekonomika začaly orientovat směrem na Západ. Prvním předsedou vlády, který navštívil tuto zemi byl až Miloš Zeman v roce 1999. To už se Česká republika začala znovu po Bulharsku ohlížet. Minulý týden navštívil Sofii premiér Špidla v doprovodu ministrů zemědělství a průmyslu. Cílem jejich cesty bylo podpořit rozvoj především ekonomických vztahů. Jaké vlastně jsou dnes ?

"Mají určitě vzrůstající tendenci. Ale je zde stále velká příležitost. Našeho představa je: významně zvýšit obchodní výměnu a zachytit se zde s velkými investicemi. Umíme vyvážet investiční celky v oblasti dopravy, železnice, atomových elektráren. Navíc Bulharsko prochází ještě významnou fází privatizace a rádi bychom, aby se naše firmy zde uplatnily."

Vypadá to, že čeští podnikatelé znovuobjevují Bulharsko...vy jste druhý premiér po roce 1989, který sem přijel..dá se říci, že i česká diplomacie Bulharsko znovuobjevuje?

"Bulharsko se z našeho zřetele neztratila. To je trochu nadnesené. V obchodní sféře vidíme jasně prostor směrem na východ a jihovýchod. Se zeměmi EU jsme dosáhli už zřejmě maxima, 70% obchodní výměny se odehrává se zeměmi EU a po vstupu do unie to bude 80%, ale je jasné, že tyto objemy už nelze příliš zvyšovat. Možnosti rychlého průniku a růstu vidíme v této oblasti. Je to oblast, kde jsme měli tradičně vliv a chceme na to navázat. Je to znovuobjevení v tom posunu akcentu."

Náměstek ministra zahraniční Petr Kolář k tomu dodává.

"Bulharsko mělo svého času své problémy a poté, co skončila nutnost spolupráce v rámci RVHP, došlo k útlumu. Tak jak se Bulharsko snaží přiblížit EU, otevírají se nové možnosti pro návrat podniků a turistů a ten návrat je viditelný."

V roce 2002 představoval objem vzájemného obchodu mezi Českem a Bulharskem 5 mld korun. Český vývoz však třikrát převyšoval dovoz. Podnikatelé z České republiky mají nyní zájem podílet se na některých velkých projektech, které bulharská vláda připravuje. Za všechny jmenujme jen zájem ČEZu o privatizaci části rozvodné sítě. Ve hře jsou však i další projekty za desítky miliard korun. Více Jiří Borovec z plzeňské Škody Jaderné strojírenství.

"My jsme v tomto teritoriu na počátku našich dodávek. Zatím je zde jediná jaderná elektrárna sovětského typu Kozloduj, nicméně chceme sem dodávat některé subsystémy, které máme lepší než ruský dodavatel. Jde nám tedy o zakázky technického charakteru, výrobky. Větší projekt je případná dostavba jaderné elektrárny Belene. Byli bychom zde schopni postavit Temelín II."

otázka: Jak vidíte sami svoje šance na bulharském trhu?

Návrat Čechů na Balkán je však znatelný i v mnohem prozaičtějších oblastech než jsou stavby jaderných elektráren. K Černému moři se pomalu vracejí i čeští turisté. Koneckonců, zase to byli Češi, kteří černomořské pobřeží po válce pro turistiku objevili. První skupina turistů dorazila na Zlaté písky z Ostravy v roce 1949. V průběhu let zavítal do Bulharska každý druhý Čech. Před rokem 89 vycestovalo ročně k bulharskému moři 400 000 lidí. Po propadu na začátku 90. let se vracejí češi i na Zlaté písky. V roce 2002 navštívilo Bulharsko 50 tisíc českých turistů, letos už o polovinu víc, tedy 75 000 Čechů.