O čem se mluví Bilanční premiérovo ohlédnutí

Jan Fischer, foto: www.vlada.cz Z původních několika měsíců "záskoku" se vyklubal více než rok intenzívní práce, během níž musel bývalý šéf Českého statistického úřadu překonat nejednu překážku, rozhodnout v mnohých neodkladných otázkách, urovnat doutnající konflikty či vést nejvýše postavený výkonný úřad v zemi. To vše dočasně, v zastoupení, bez přímé opory v řádně zvolených politických stranách. To vše zvládal za nevšední podpory veřejnosti, větší než prezident republiky. Navíc často obviňován z toho, že kabinet podléhá vlivům tu sociálních, tu občanských demokratů. I proto ve slovech Jana Fischera při prezentaci programového prohlášení vlády v Poslanecké sněmovně zazněla tato slova:

Jan Fischer, foto: www.vlada.cz „Chci proto v této souvislosti jasně říci, že vláda si uvědomuje, že takto nepoliticky sestavený kabinet nemůže nahrazovat soutěž politických stran a neměl by ani přebírat odpovědnost za rozhodnutí, která v demokracii náleží pouze voleným zástupcům. Proto vláda v programovém prohlášení jasně deklaruje, a já to chci zde podtrhnout, že se bude snažit vyhýbat krokům, které jsou politicky či ideově kontroverzní."

Janem Fischerem vedena vláda bezproblémově zvládla druhou polovinu českého předsednictví Evropské unii, v létě pak vypracovala návrh státního rozpočtu na rok 2010. Rozpočtu, který se musel vyrovnat s celosvětovou hospodářskou krizí i s nepříznivým vývojem domácích veřejných rozpočtů:

Jan Fischer a Michael Kocáb, foto: ČTK „Sestavit ekonomicky rozumný státní rozpočet totiž začíná připomínat kvadraturu kruhu. Už na příští rok to bude možné pouze za cenu výrazných zásahů do provozu veřejné správy, zejména jednotlivých ministerstev, a značného omezení veřejných investic. Bez jakýchkoliv politických a ideologických předpojatostí či souvislostí musím konstatovat, že způsob, jakým naše země hospodaří v oblasti veřejných financí, se bude muset změnit. A bude k tomu třeba udělat systémové změny zejména v oblasti mandatorních výdajů státního rozpočtu."

Eduard Janota a Jan Fischer, foto: ČTK Nutno podotknout, že z úsporného vládního balíčku, který vypracoval ministr financí Eduard Janota, poslanci zdárně ukrojovali víc než by asi bylo zdrávo.

Vláda vedená Janem Fischerem také rozhodla o tom, že novým českým eurokomisařem bude dosavadní ministr pro evropské záležitostí Štefan Füle. Sám předseda vlády stál jedné zářijové noci na druhém konci linky, když mu nový šéf Bílého domu Barack Obama telefonicky sděloval, že tolik kontroverzní protiraketový americký radar se v Brdech stavět nebude. Byl během toho roku moment, na který by Jan Fischer nejraději zapomněl?

Hrzánský palác, foto: www.vlada.cz „No, kdyby to byl jenom moment. To je období. Já jsem si celé to působení rozdělil na nějaký hrzánský prolog, pak to byla první etapa, ta plánovaná, těch pět měsíců, pak ten druhý semestr, který byl delší, těch sedm měsíců, a pak uvažuji o něčem, čemu říkám demisní epilog. A nejhorší byl ten prolog v Hrzánském paláci, sám, s okruhem asi tří spolupracovníků, sestavování vlády, to, že jsem se musel vůbec učit, jak s politiky jednat. Nebylo úplně jednoduché, jak se vůči tomu vymezit, kde až je ta hrana kompromisu. Také jsem o sobě hodně četl a slýchal z médií. A to bylo možná jediné období, kdy jsem si říkal: proboha, proč já od toho nejdu pryč. Ale to přešlo, tím člověk musí projít, a to bylo asi to nejkomplikovanější období," přiznal nedávno v České televizi Jan Fischer.

Jaromír Jágr, Dana Fischerová a Jan Fischer, foto: www.vlada.cz Politologové se v hodnocení vlády Jana Fischera různí. Jední poukazují na slušnost tohoto kabinetu, na to, že vládl bez korupce a klientelismu. Jiní poukazují na to, že během posledního roku sílila nadvláda energetického gigantu ČEZ nad českou politikou. Předseda vlády se takovému názoru brání:

„Já se možná vrátím k tomu hrzánskému prologu, to jsem možná zapomněl, protože tam jsem k svému naprostému údivu po prvé zaslechl, komu všemu podléhám, a já ty lidi často ani neznal. Tu Czech Coal, pak se k tomu později připojil i ČEZ, takže já už jsem si pak nebyl jistý, kdo mě vlastně jakoby řídí. Mohu každého ujistit, že mě neřídí z těchto struktur opravdu nikdo. Samozřejmě stát si musí hledat systémově mechanismy, kterými se dobře vyrovná se soužitím s těmito giganty, kde je účast státu. Dobře konstruované dozorčí rady, aby v nich stát prostě uměl uplatnit svůj vliv, a přitom zase dennodenně nereglementoval řízení toho podniku. Já jsem třeba nepotřeboval denně se scházet s generálním ředitelem ČEZ nějak úplně pravidelně. Bylo to jenom párkrát ve skutečně naléhavých otázkách, kdy jsem potřeboval nějakou informaci a podobně. Takže nějaký vliv ČEZ, to bych hrozně rád věděl, kudy vlastně."

Václav Klaus a Jan Fischer při demisi vlády, foto: ČTK Více než roční zkušenost ve funkci premiéra je zřejmě k nezaplacení. Dal by si Jan Fischer nějakou podmínku navíc, kdyby měl takové státní angažmá zopakovat?

„Já myslím, že ani ne. Ono to prostě není o podmínkách. Život v politice přináší taková různá překvapení, nové momenty a podobně, že s žádnými podmínkami si nikdy nevystačíte. To byste jich musel mít takový kufr, a to nedává zase smysl. Já jsem si tehdy kladl jedinou, abych se mohl navrátit do statistického úřadu. Tam se tedy nevracím, určitě bych se tam vrátil po tom půlroce, ale teď to dopadlo nějak jinak. Angažmá teď mám, abych tak řekl, po poměrně náročné výběrové proceduře, takže mířím do Evropské banky pro rekonstrukci a rozvoj do Londýna a věřím, že v čele statistického úřadu stane takový manažer odborník, že ta instituce si udrží svoji dobrou kvalitu."