O čem se mluví Česko postihla další povodeň

07-01-2003 | Jaromír Marek

Českou republiku zasáhla během půl roku už druhá vlna povodní, nebyla samozřejmě tak ničivá jako ta z loňského roku, nicméně až do neděle nebylo jasné, zda se nebude opakovat srpnová katastrofa.

Stáhnout: RealAudio

Zatopená a zamrzající ulice Plzně, Foto: ČTKZatopená a zamrzající ulice Plzně, Foto: ČTK Škody způsobené letními záplavami nebyly ještě zdaleka odstraněny a mnoho domů ještě ani nevyschlo a už zde byla další povodeň. Města a vesnice v Česku doslova těsně unikly dalším těžkým záplavám. Zachránil je mráz. Stoupající hladiny řek přitom ohrožovaly dvacet českých měst. Hasiči museli evakuovat všech 220 obyvatel obce Vestec na Nymbursku, kterou voda obklopila ze všech stran. Drama zažilo i Ústí nad Labem - hladina Labe vystoupila o pět metrů nad normál a voda znovu zaplavila domy a podniky v ústecké Přístavní ulici. Lidé prchali také z Hřenska. Voda z přehrady Hracholusky na řece Mži vyplavila chaty v okolí. Přehrada však před záplavovou vlnou zachránila Plzeň. Povodeň podle meteorologů skutečně odvrátilo až ochlazení. Sníh přestal tát a voda přitékající z polí do řek zmrzla.

Lidé v záplavami zasažených oblastech začínají prožívat pocity marnosti a beznaděje. Přírodní živel totiž zasáhl i obydlí čerstvě zrekonstruovaná po srpnových povodních. Jednou z postižených je i Jaroslava Fajtlová z Ústí nad Labem.

Situace v Ústí nad Labem, Foto: ČTKSituace v Ústí nad Labem, Foto: ČTK "Je to asi čtrnáctní dní, co jsme to dali dohromady. Všechno jsme nechali znovu nahodit, udělali jsme novou elektroinstalaci, navíc i novou dlažbu. Teď máme strach, aby pojišťovny s námi nevypověděly smlouvy"

Pojišťovny už totiž skutečně avízovaly, že především v nejrizikovějších oblastech budou pojistné smlouvy měnit, to znamená výrazně zdražovat a zpřísňovat podmínky. Ale to je téma spíše pro ekonomickou rubriku. Mě spíše zajímalo, jestli jsou povodně novým fenoménem či nikoli. Až do roku 1997, kdy velká voda postihla Moravu a sever Čech, se o povodních totiž příliš nemluvilo. Jak to tedy je, na to jsem se zeptal Václava Petříčka z Agentury ochrany přírody a krajiny.

"Povodně byly, jsou a budou. Jsou přirozeným jevem, ale co je nepřirozené je fakt, že jsme krajinu obrali o přirozený retenční prostor - lesy, rašeliniště a podobně - další faktor má globální charakter. Vinou zněčištění ovzduší došlo ke globálním změnám klimatu, hovoří se o jevu El Niňo, tedy silně rozkolísaném počasí. Co je ale zejména ve střední Evropě nejdůležitější: vzali jsme řekám prostor, který si pro povodně udělala. Nivy řek, tedy mělká údolí podél toků, kde může dojít k povodním, zaujímají jen 2,5 % území státu. Bohužel zde ale žijí statisíce lidí. Ale povodně se týkají zejména nové zástavby, z 19. a zejména 20.století. Zde je vidět, že došlo k nerespektování pravidel, která znali naši předkové, totiž že nivy patří řece. Kdyby zde nestálo tolik zástavby, nebyly by ani hospodářské škody ani mrtví."

Situace na Plzeňsku, Foto: ČTKSituace na Plzeňsku, Foto: ČTK Odborníci nabízejí jedinou stoprocentně účinnou radu, vysídlit území říčních niv. Ekologové, meteorologové a hydrologové varují, že k povodním může docházet mnohem častěji. Proč? Odpovídá Josef Hladný z Českého hydrometeorologického ústavu.

"Na vině je oteplování ovzduší, tedy skleníkový efekt. Někdy se hovoří o vlivu Slunce a termodynamických procesů: El Niňo a severoatlantické oscilace. A potom i tradiční střídání teplých a studených období. To vše působí souběžně i s dalším faktorem, tedy ovlivňováním přírody člověkem, spalováním fosilních paliv atd. Který z faktorů je dominantní je obtížné říci, ale je prokázáno oteplování. To je jisté. Znamená to tedy, že v atmosféře je více vody a ta musí spadnout. Pravděpodobnost povodní je proto zvýšená."

Lidi žijící v rizikových oblatech to jistě ani neuklidní ani neutěší, nicméně faktem je, že povodně nejsou ani v českých zemích nic nového. Jen se na tento jev trošku pozapomnělo. Možná i proto, že dvacáté století bylo relativně suché. Naši předkové žijící o sto let dříve, tedy ve století 19. si ale povodní užili víc než dost.

Linkovací služby

Doporučujeme

Související články

Více

Z archivu rubriky

Více

Aktuální relace