Kultura Retrospektiva Dalibora Chatrného v Domě U Kamenného zvonu

02-02-2015 12:08 | Miroslav Krupička

Dalibor Chatrný patří k pionýrské generaci českých konceptuálních umělců. Tři roky po smrti mu Galerie hlavního města Prahy uspořádala velkou soubornou výstavu.

Dalibor Chatrný, Slovo slovo (1976), foto: Miroslav KrupičkaDalibor Chatrný, Slovo slovo (1976), foto: Miroslav Krupička Výstava nese název Vidět svět jinak. Chatrný se na svět opravdu díval mnoha pohledy. Jeho tvorba je mnohovrstevnatá a prolíná do různých oborů – hudby, fotografie, literatury, přírodních věd. „Šíří tvorby se Chatrný liší od ostatních českých umělců své generace – Malicha, Kolíbala nebo Sýkory,“ říká kurátor výstavy Jiří Machalický. A právě tyto jeho pohledy, styly nebo možná spíš tvůrčí okruhy, dokumentuje čerstvě otevřená výstava. Členité prostory Domu U Kamenného zvonu se k tomu hodí. V každé místnosti je jedna stylově ucelená část Chatrného děl. Najdeme tu práce inspirované mřížkou, magnety, stínem, komplementárními barvami, provazy, poezií… Všechny Chatrného okruhy se do výstavních prostor nevešly, ale i tak se jejich počet blíží dvaceti. V poslední výstavní místnosti upoutá textová stěna, připomínající reklamu. Teprve zblízka divák zjistí její další významy – je složena z malých barevných pláten, na nichž jsou slova. Dokládá, že autor tvořil až do posledních dní. Textovou stěnu dokončil těsně před smrtí v roce 2012.

Dalibor Chatrný, Textová stěna (1976), foto: Miroslav KrupičkaDalibor Chatrný, Textová stěna (1976), foto: Miroslav Krupička Dalibor Chatrný se narodil v roce 1925. Vystudoval Pedagogickou fakultu a AVU a po většinu života pracoval jako středoškolský učitel v Brně. Teprve počátkem 90. let krátce působil na pražské AVU. Začínal jako klasický malíř, figuralista. První polovina 60. let byla obdobím nasávání nových výtvarných směrů a technik a ovlivnila i Chatrného. Nejvíc ho oslovila geometrická abstrakce. Jeho tehdejší díla vycházela z mřížek a reliéfů, které zpracovával ve formě slepotisků, grafik i koláží. Pak přišly magnetické kresby, tvořené kovovými pilinami za pomocí magnetu. V druhé polovině 60. Chatrný rozvíjel další nové principy – kinetismus, různé minimalistické struktury, a přibližoval se konceptuálnímu umění. Začal pracovat s třetí dimenzí. Projevuje se např. v jeho pracích se stíny a světlem, kde znovu uplatnil fyzikální (optické) zákony. Následovaly provázky, oblíbený materiál řady konceptualistů. Provázek se stává hlavním výrazivem obrazu nebo přesahuje do dalšího rozměru. Tuto etapu výstižně ilustruje dílo Bez názvu, na němž z perforací na plátně vycházejí dlouhé souřadně natažené šňůry, jakoby propojující svět na obraze nebo za obrazem se světem diváka.

Dalibor Chatrný, Stíny (1967), foto: Miroslav KrupičkaDalibor Chatrný, Stíny (1967), foto: Miroslav Krupička Dalšími oblastmi Chatrného experimentů jsou barvy ve spojení se slovy, obouruční kresba, pokusy s rovinou nebo barevná poezie. Její princip spočívá v tom, že určitými barvami vybarvil samohlásky v básních Ivana Blatného. Barevné obrazce na pozadí textu vytvářejí samostatný obraz. Velmi působivé jsou Chatrného kresby s překážkami. Tvoří je materiály, nalepené na obraze, nebo také rámy. Přes ně vede autor lehkou rukou štětec nebo tužku, přičemž překážky na plátně zanechávají rozmanité stopy. Efekt podtrhuje použití jen dvou barev – černé a bílé.

Kunzhistorici oceňují Chatrného představivost a invenci, která ho provázela až do konce života. Shodují se v tom, že představoval prototyp čistého umělce, tvořícího výhradně ze své svobodné vůle a posedlosti uměním. Nic jiného ho nezajímalo. „Dalibor Chatrný bohužel není v Praze jako umělec dostatečně znám,“ konstatuje Jiří Machalický, „cílem retrospektivy je proto tento dluh napravit.“ Jeho dílo je natolik rozsáhlé a pestré, že příprava výstavy trvala déle než rok. Významně se na ní podílel dlouholetý Chatrného přítel a znalec jeho díla Jiří Příhoda, který uspořádal jeho archiv a je autorem webu http://chatrny.cz.

V březnu by měla k výstavě vyjít kniha Tak teď tu – komplimentární život Dalibora Chatrného, která představí východiska jeho tvorby, žánrové okruhy, a přinese i autorovy texty. Výstava v Domě U Kamenného zvonu je otevřena do 26. dubna, a to do 20 hodin denně s výjimkou pondělí. V druhé polovině roku se expozice v pozměněné podobě přesune do Brna a do Klatov.

Linkovací služby

Doporučujeme

Nejčtenější články

Související články

Více

Z archivu rubriky

Více

Aktuální relace