Kultura Osmdesátník Václav Cígler vystavuje na Kampě své skleněné objekty

29-04-2009 15:07 | Milena Štráfeldová

Skleněné šperky i rozměrné, několikametrové plastiky, lampy i průsvitné lávky přes vodní kanály - to vše už desítky let vychází z ateliéru mezinárodně uznávaného skláře Václava Cíglera. K jeho letošním osmdesátinám byla minulý týden v Muzea Kampa v Praze otevřena výstava skleněných instalací. Podrobnosti má Milena Štráfeldová:

Stáhnout: MP3

Procházet mezi díly uměleckého skláře, sochaře a architekta Václava Cíglera je jako pobývat v jakési umělé krajině. V jeho skleněných plochách se zrcadlí mraky, pod jeho průsvitnou skleněnou lávkou protéká potok, ležící skleněná drážka vede světelný paprsek.

"Mne vzrušuje krajina ve smyslu procházet jí, dávat jí určitou novou osnovu. Vždycky jsem počítal s člověkem, který je do ní vsazený, a vždycky jsem byl zvědavý na podněty, které já dávám, tak do jaké míry vnímá zase někdo jiný a přefiltrovává je svým způsobem,"

Sovovy mlýnySovovy mlýny vysvětlil Václav Cígler na vernisáži své výstavy. A skutečně tu pro návštěvníky vytvořil Místo setkávání, jak svou výstavu pojmenoval. Prostor Sovových mlýnů, kde dnes Museum Kampa po náročné rekonstrukci sídlí, je mu přitom důvěrně známý. Svými skleněnými instalacemi se totiž podílel na jeho současné podobě. Zakladatelka muzea Meda Mládková obdivuje jeho tvorbu už od 60. let:

"Cígler byl jeden z prvních, které jsem tady potkala, když jsem přijela v r. 1967. Tehdy mne Šetlík zavedl do UMPRUM, do jejich skladiště. To ani nebylo vystavené. Tam jsem viděla takovou kouli a říkala jsem, to je nádherné! Kdo to je? A on říkal: ten se jmenuje Cígler... - Já říkala, to by mělo být v Národní galerii, to je tak božské, krásné. A on říkal, že tak daleko ještě nejsme. Takže teď se nám opravdu podařilo, že Cígler je opravdu velký, velký, velký český umělec."

Meda Mládková také připomněla Cíglerův podíl na rekonstrukci Sovových mlýnů. Moderní skleněné přístavby vyvolaly kolem roku 2000 doslova pozdvižení mezi památkáři. Během několika málo let se ale ukázalo, že si na ně lidé zvykli, a dnes už nikoho nejspíš ani nenapadne, že by narušovaly historické panorama Malé Strany.

"Tu terasu udělal a Marian Karel udělal věž. Takže ti dva vlastně udělali to muzeum, o tom není pochyby. Takže když mi říkal, že by tu chtěl mít výstavu, tak jsem nemohla absolutně říct ne."

Mecenáška a sběratelka moderního umění, která ve svém muzeu na Kampě soustředila sbírku děl Františka Kupky, Otto Gutfreunda a řady současných českých a slovenských umělců, považuje Václava Cíglera za umělce světového formátu:

"Já bych ho pochopitelně zařadila do Ameriky, protože kdyby byl v Americe, tak by byl už dávno tím, čemu říkají land-artist."

Cesta vsetínského rodáka k umělecké sklářské tvorbě přitom nebyla úplně přímočará. Připomněl ji historik umění doc. Jiří Šetlík, autor připravované monografie o Václavu Cíglerovi:

"Vystudoval na gymnáziu, pak na novoborské sklářské škole a poté přišel na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou do ateliéru Prof. Josefa Kaplického."

Sám Václav Cígler pak v letech 1965 až 1979 vedl sklářský ateliér na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Současně se věnoval vlastní umělecké tvorbě.

"Je to umělec, který používá různé materiály a různé prostředky k tomu, aby prostor zlidštil a nabídnul ho lidem, aby v těch zrcadlových plochách a barvách skla viděli sami sebe a prožívali svět, který je jim blízký. - Miluje vodní plochy a to všechno si nese ze svého dětství, kdy mu jako studentovi, jako klukovi na Valašsku příroda učarovala. Přenesl si to s sebou a nikdy přírodu neopustil."

- Dělám sklo, které nechce být uměním, ale prostředkem dívání a pozorování, říká sám Václav Cígler. Sklo má pro něj neomezené možnosti:

"Sklo je samozřejmě materiál, který bude člověka vždycky vzrušovat, protože je sám o sobě krásný. Je třeba mít na pozoru, aby nebyl zneužívaný, protože k tomu má tendenci nebo sklon ve smyslu dekorativnosti. Já jsem si možná tento problém skla zjednodušil na jednoduché vyjádření, protože si myslím, že ten materiál sám o sobě je tak krásný, že mluví za sebe. A stále nás provokuje k tomu, abychom se jím nějak zabývali."

Díla Václava Cíglera jsou dnes v těch nejvýznamnějších sbírkách uměleckého skla v Česku i v zahraničí. Pokračuje doc. Šetlík:

"Od Ameriky po celou Evropu a Japonsko. jsou všude a jsou obrovsky oblíbené."

Výstava v Muzeu Kampa potrvá až do 29. července. Chystá se i obsáhlá monografie, v níž budou vystavené skleněné plastiky a realizace Václava Cíglera rovněž zachyceny.

Linkovací služby

Doporučujeme

Související články

Více

Z archivu rubriky

Více

Aktuální relace