Ondřej Tuček - sběratel odpadků - umělec

Ondřeje Tučka můžou znát Pražané jako autora mikropovídek, účastní se občas veřejných autorských čtení. Bližší přátelé vědí, že pracuje jako redaktor Katolického týdeníku a je otcem početné rodiny. Snad pro všechny je však překvapením fakt, že sbírá - a vystavuje - odpadky. V Ledči nad Sázavou právě probíhá výstava jeho objektů - nálezů: Odpadky v nalezených souvislostech. Připravil Vilém Faltýnek.

Přesto že se jedná o věci, které už kdosi jiný odsoudil jako nepotřebné k zániku, Tučka na nich okouzluje právě tato tvořivá náhoda.

Jak vůbec Tuček dospěl k takto kurioznímu sběratelství? V katalogu výstavy o sobě píše: Ondřej Tuček - 1969 - spatřil tmu světa/ 1970 - první otřes mozku/ 1974 - první hrůzný sen/ 1981 - prvně prchá ze rvačky/ 1985 - ztráta smyslu života/ 1989 - propadá ve škole a kouření - návrat smyslu života/ 1990 - ženitba/ 1991 - žena mu vije dítě - uvírá v boha/ 1994 - bytová výstava nálezů "Žijí mezi námi".
Podle Václava Sokola má Tučkova výtvarná činnost předobraz například v Marcelu Duchampovi, který přišel s posunem reálného předmětu s užitnou funkcí do pozice výtvarného artefaktu. S tímtéž pracoval dadaismus, surrealismus, mezi mladými českými výtvarníky nachází Sokol podobné postupy u Františka Skály. Tuček si ale podle něj kontextů své činnosti není vědom. Nahlédněme ještě jednou do jeho depozitáře.
Tučkova činnost se pohybuje na hranici mezi uměleckou tvorbou a sběratelstvím. Oko umělce spatří a ruka sběratele pietně sebere. To, že jde především o odpadky, podtrhuje také Václav Sokol způsobem instalace.
Pokud byste i vy měli chuť vidět Tučkovy Odpadky v nalezených souvislostech, budou přes léto vystaveny v Telči a od září v divadle v Českém Krumlově.