Moberg Ensemble - mezi Afrikou a Horňáckem

Moberg ensemble

Folklórní hudební tradice si uchovává svoji přitažlivost i pro současné generace. Přesvědčují nás o tom jazzoví muzikanti Viklický, Stivín, skupiny Čechomor, samozřejmě Hradišťan a další. Nedávno se objevilo na trhu první CD Moberg Ensemble. Vilém Faltýnek přiblíží, kdo je Moberg ensemble a odkud pramení zájem o moravskou folklórní hudbu.

První deska Moberg Ensemble nese podtitul "world music from Prague". Její tvůrce hledejte v klubu Trojická, kde vystupují pod hlavičkou Laurychova divadla. To se zaměřuje na otevřenou dramatickou hru neboli improvizaci, ale o tom až někdy jindy. Hudební těleso Moberg Ensemble vzniklo v roce 1997 jako druhý produkt činnosti divadla. Jak říká Petr Laurych, iniciačním zážitkem bylo setkání s horňáckým folklórem v roce 1985.

"Ono to vlastně všechno vzniklo z toho, že jsme obdivovali etnickou muziku v době, kdy to ještě vůbec nebyla móda. Já jsem si ladil na krátkých vlnách arabské stanice, pak sem přišlo elpíčko Hudba černé afriky, pak jsme začali jezdit do Bulharska a viděli jsme tam tu původní hudbu, pak sjme ji objevili na Moravě (předtím jsem folklór nesnášel, z rádia ten BROLN a tyhlety, to jsem prostě fakt nemohl). Na tom Horňácku nás to naprosto opařilo a toužili jsme to taky zpívat. Zpívali jsme v divadle, naučili jsme lidové písničky zpívat mladé lidi, kteří uměli do té doby jen Pec nám spadla a tahle nádhorné lidové písničky neuměli. Proto z toho vznikl sbor. Nejdřív jsme zpívali na mejdanech a pak se zrodil nápad udělat to koncertně."

V ukázce slyšíte zpívat tanečnici Moniku Rebcovou, známou svým vztahem k africké pohybové tradici. Jak se dostala k moravskému folkloru?

"Abych našla krásu moravské lidové hudby, musela jsem jít oklikou přes Afriku, tam jsem objevila tradiční lidovou africkou hudbu, a pak jsem přišla na Moberg a objevila jsem, že ta moravská je stejně krásná a složitá. Melodická, ale s Afrikou to má společné to, že moravská hudba je obohacená o africké bubny a vznikla tak syntéza podobná world music a já jsem world music nakloněná. V moravské hudbě jsou etnické prvky patrné, protože ta melodika je až do orientu."

Dalo by se popsat, co ten moravský folklór v člověku pohybově probouzí?

"Probouzí dynamiku a radost. Často jsou ale i velmi smutné, až tragické, a pak probouzí melancholii a smutek a tam já jsem doma, protože já jsem velmi depresivní celých čtyřicel let, co jsem na světě, a proto mě hrozně baví."

Na africké hudební nástroje hraje kromě Rebcové Jakub Žalud. Jak je napadlo spojit moravský folklór s africkýmy rytmy?

"Ten rytmus tam totiž je, v té moravské lidové muzice. Je tam velmi zajímavý rytmus, zvláštní houpavý, cimbál je v podstatě bicí nástroj, dokonce i housle mají v sobě potenciál bicího nástroje, je to tam prostě skryto. To znamená, že se tam dají použít i jakéholiv bubny, jakékoliv etnické rytmy. A to je právě princip té world music.

Když jsme to začínali zkoušet, tak jsme vůbec nevěděli: uděláme to takhle a takhle. Dva roky jsme zkoušeli, aniž bychom předem znali výsledek. A najednou se to nějakým způsobem prokoplo a viděli jsme, že to funguje a že k tomu ty bubny můžou být."

Na hudební podobu Moberg Ensemble dohlíží Blanka Laurychová:

"Hudebníci jsou profesionální, zpěváci někteří ano, někteří ne. Jsou to třeba paradoxně i lidé, kterým řekli, že už nikdy nemají zpívat. A mě zajímá tahle práce s nezpěváky, otevřít jim hlas. Měli jsme i dívku, která nebyla schopná nasadit tón, a během dvou let zpívala s námi. A právě ten folklór je i stylově dobrý v tom, že lidoví zpěváci taky vlastně nejsou zpěváci, ale prozpívávají se. Já nemám ambici dělat ten výsledek, mě zajímá ten proces, hledání a zásada je, aby to bylo co nejprostší. Používám záměrně čisté intervaly, kvinty a oktávy, které byly používány v předbarokních epochách a které mají léčivé alikvoty. Byla bych šťastná, kdyby to lidem navozovalo pocity krásna a léčivosti, katarze."